Článek
Kdo byl Jan Smudek?
Jan Smudek se narodil v roce 1915. Dětství strávil v Domažlicích a již v mládí se začala projevovat jeho dobrodružná a neklidná povaha. Na jednu stranu byl velmi nadaný, na stranu druhou měl při studiu na různých školách problémy se svými vyučujícími. Několikrát proto studia přerušil, nebo změnil školu. Vyučil se nakonec zámečníkem, ale současně se ve svých 21 letech zapsal na mistrovskou průmyslovou školu v Plzni. Studia dobrovolně přerušil v době květnové mobilizace v roce 1938 kvůli nástupu na vojenské učiliště. Po propuštění do civilu nastoupil na další školu, kladenskou průmyslovku.
Okupace a odbojová činnost
Po vzniku Protektorátu se ihned zapojil do odbojové činnosti. Jeho první větší akcí bylo ukořistění pistole německému vojákovi na taneční zábavě. Dne 7. června 1939 se se svým kamarádem Františkem Petrem pokusili v Kladně o totéž. V jedné z místních restaurací si vytipovali nového policejního strážmistra německé pořádkové policie Wilhelma Kniesta. Když se po půlnoci zvedl a lokál opustil, Smudek s Petrem na něj před restaurací zaútočili. Jejich cílem bylo jej odzbrojit, Kniest se však rozhodl pro boj a začal sahat po své pistoli. Za několik okamžiků ležel mrtvý na zemi. Smudek a Petr v tu chvíli zpanikařili a utekli bez jeho zbraně.
Druhý den byla okamžitě započatá velká pátrací akce za účasti německých vyšetřovatelů. Do Kladna dokonce dorazil Karl Hermann Frank. Na dopadení pachatelů byla vypsána odměna 150 000 protektorátních korun, současně bylo pozatýkáno několik stovek lidí včetně celého zastupitelstva města Kladna. Starosta František Pavel pak hned druhý den ve vězení zemřel za nevyjasněných okolností. Česká policie v Kladně byla odzbrojena a obce v celém Kladenském okrese platily velké pokuty. Bylo vyhlášeno vůbec první stanné právo v Protektorátu. I přesto, že přišla celá řada tipů a udání, žádné ke Smudkově dopadení nevedlo.
Útěk z protektorátu
O necelý rok později, v březnu 1940 se však gestapu podařilo rozkrýt poměrně velkou část odbojové organizace Obrana národa v Západních Čechách. V souvislosti s následným zatýkáním se dostal Němcům do rukou i František Petr. Ten podlehl mučení ze strany gestapa, přiznal se k zabití policisty Kniesta a prozradil i jméno Jana Smudka.
Gestapo dorazilo ke Smudkovi domů 20. března 1940 s cílem jej zatknout. Ve chvíli, kdy byl Smudek vyzván k cestě na půdu odkud měl přinést jakýsi kufr, vytáhl Smudek pistoli a příslušníka gestapa střelil. Sám potom uprchl. Po několik dalších dnů se ukrýval u příbuzných a přátel s tím, že při nejbližší příležitosti uprchne z Protektorátu. Zamířil následně do Prahy, kde se měl setkat s odbojáři, kteří mu zajistí útěk do ciziny. Samotná cesta do Prahy byla velmi dramatická a Smudek se dostal do dvou přestřelek, ve kterých zabil dva německé vojáky. V tuto dobu už byl nejhledanějším mužem v celém Protektorátu, přesto se mu podařilo díky nesmírné odvaze i obětavosti řady českých vlastenců získat nové doklady a domluvit přechod hranic. V Brně jej doprovázel i Václav Morávek, legendární člen skupiny Tři králové.
Smudek dokázal projít Slovensko a dojít do Maďarska odkud pokračoval do Bělehradu, který v té době nebyl pod německou kontrolou. Zde se již připojil k dalším uprchlíkům z Protektorátu, se kterými odplul do Francie. Pod jménem Karel Doubek vstoupil do Československé zahraniční jednotky, s níž účastnil bojů. Po porážce Francie se mu povedlo uprchnout do severní Afriky, dále až na ostrov Martinik, na Bermudy a do Kanady. Jeho cesta vedla i přes Casablanku. Důležité je ale především to, že nakonec skončil ve Velké Británii.
V Anglii byl zařazen k pozemnímu vojsku, kde prodělal další výcvik. V roce 1941 byl přeřazen k letectvu a po absolvování výcviku pro radioperátory byl umístěn k 68. noční stíhací peruti, konkrétně k její československé letce „B“. Od dubna do prosince roku 1944 absolvoval celou řadu operačních letů nad nepřátelským územím. Po devíti měsících si „odlétal své“ a byl zařazen k Inspektorátu československého letectva.
Doba po válce a Smudkova legenda
Již v roce 1945 se v Anglii oženil a narodila se mu dcera. Přesto se do Československa vrátil. Po únorovém převratu správně pochopil, že jiná cesta než další emigrace pro něj nepřichází v úvahu. Odešel do Francie, kde posléze podnikal. Po revoluci v roce 1989 se však s rodinou vrátil na Chodsko, kde také v roce 1999 zemřel.
Již v průběhu války se stal Jan Smudek legendou. V Protektorátu se mu přezdívalo „Nepolapitelný Jan“ a jeho pověst inspirovala nejednoho dalšího odbojáře. V roce 1943 o něm byl v Sovětském svazu natočen film nazvaný podle jeho přezdívky a postava Viktora Lászla v cenami ověnčeném americkém filmu Casablanca z roku 1942 je podle všeho inspirována právě jeho příběhem.