Článek
Kdo byl Otakar Batlička
Otakar Batlička se narodil 12. března 1895 v Praze. Již od mládí ho fascinoval svět dobrodružství a exotických zemí. Byl nadaným a zvědavým studentem, který si ale svůj život nepředstavoval tak, že ho stráví ve školní lavici. Byl proto spíše noční můrou učitelů i rodičů, resp. svého otce, neboť matka mu zemřela již v mládí.
Ve svých školních letech byl členem pražské party výrostků, kteří si říkali „Tarantule – slíďák“. Jedna klukovina za druhou byla ale pro Batličku jen přípravou na ta skutečná dobrodružství. Po několika neúspěšných pokusech se mu v Hamburku podařilo nechat se najmout coby plavčík na loď ve směru do Jižní Ameriky. Pranic mu přitom nevadilo, že neumí ani slovo Španělsky nebo Portugalsky. Dobrodružství začalo.
Otakar Batlička jako příslušník britské armády. I jím jeden čas skutečně byl.
Batlička Světoběžník
V Jižní Americe si přivydělával, kde se dalo, ale zúčastnil se také výpravy do brazilské džungle, konkrétně do Mato Grosso, na rozvodí řek Amazonky a Paraná. Právě zde se seznámil s divokou přírodou a životem domorodců. Přišla ale první světová válka a Batlička měl povinnost hlásit se rakousko-uherským úřadům. Namísto toho se nechal najmout na další loď, tentokrát norskou. Loď Olaf ale převážela materiál pro Německo a jako taková byla potopena britským křižníkem.
Otakar Batlička měl namále, skončil v ledové vodě, ale Britové jej zachránili a umístili do zajateckého tábora. Odtud zamířil netradičním směrem: do britské armády. V roce 1918 se vrátil do Prahy a zapojil se do bojů, které mladá republika sváděla s Polskem a Maďarskem. Chvíli potom taxikařil v New Yorku a v roce 1920 se vrátil do Československa.
Bez maturity ale neměl doma na růžích ustláno a práci sháněl poměrně těžko. Opět tak měnil povolání, byl učitelem boxu, motocyklovým závodníkem, pojišťovákem, výrobcem pracích prášků nebo tlumočníkem.
Ve třicátých letech potom začal psát na popud Karla Bureše a Jaroslava Foglara dobrodružné povídky do časopisu Mladý hlasatel. Povídky si získaly velkou oblibu a současně vytvářely legendu Otakara Batličky, neboť se v nich stírala hranice mezi jeho skutečnými zážitky a literární fikcí.
Druhá světová válka
V roce 1941 ale Mladý hlasatel přestal vycházet po zákazu německých okupačních úřadů. Počet povídek, které do něj Otakar Batlička napsal, činil 118. Okupace ale znamenala pro Otakara Batličku hlavně jinou věc: okamžitě se zapojil do odboje. Batlička byl radioamatérem a měl proto schopnosti k tomu, aby pro odboj zajišťoval radiotelegrafické spojení skupiny „Obrana národa – východ“ jak s východem, tak se západem. Otakar Batlička vystupoval v odboji pod krycím jménem SVOBODA.
Otakar Batlička jako radioamatér
Po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu ale zintenzivnilo tažení proti československému odboji a dne 14. října 1941 byl Otakar Batlička zatčen gestapem. Nejprve byl odvezen do Malé pevnosti Terezín a následně do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byl dne 13. února 1942 Otakar Batlička popraven, pravděpodobně benzenovou injekcí vpravenou do srdce.
Otakar Batlička po sobě zanechal bohaté literární dílo, které je dodnes obdivováno. Jeho příběhy nejsou jen zábavnými dobrodružstvími, ale také inspirací k odvaze, vytrvalosti a morálnímu jednání.
Zdroje informací: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2019/04/PD_1_19_s91-99.pdf
