Hlavní obsah
Lidé a společnost

Pád haly v roce 1984 zabil osmnáct dělníků. Režim o příčinách havárie mlčel

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Bohumil Blahuš, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Pomník obětem katastrofy v Uherském Hradišti

Havárie patří k životu a nelze je spojovat s konkrétním politickým zřízením. Způsob, jakým je o nich informována veřejnost, už s ním ale spojitost má. Havárie v Uherském Hradišti to jasně dokládá.

Článek

Osudové páteční odpoledne

Psal se rok 1984 a pátek 23. listopadu probíhal v národním podniku Mesit v Uherském Hradišti vyrábějícím letecké součásti pro stoje L-39 nebo L-610 jako obvykle. Řada zaměstnanců už byla myšlenkami ve víkendu, někdo se chystal na chalupu, jiný jej hodlal strávit doma s rodinou a další možná plánovali návštěvu známých.

S úderem třetí hodiny odpolední se ranní směna vydala vyzvednout si své výplaty a konečně vyrazit domů. Ve výrobní hale z padesátých let s označením M1 už ale zbývaly do katastrofy pouze minuty. Podpěrné sloupy, které držely strop překrývající celý velký prostor se zhroutily a s nimi se zřítila celá střecha.

Prostor haly o velikosti 50×80 metrů překryly sutiny. V době pádu střechy bylo v hale asi šest desítek lidí a lze přitom mluvit o velkém štěstí. Velká část pracovníků dopolední směny již byla pryč a jejich kolegové ještě nenastoupili. Nechybělo mnoho a pod sutinami by nebyly desítky, nýbrž stovky osob.

Záchranné práce

První záchranářské vozy byly na místě za 14 minut od pádu střechy a okamžitě se začalo s vyprošťováním. Lidé byli často s těžkými zraněními uvězněni pod sutinami a záchranářům trvalo v některých případech i několik hodin, než se k nim dostali. Celková bilance neštěstí byla 18 mrtvých a 43 zraněných, v mnoha případech těžce s vnitřními zraněními nebo otevřenými zlomeninami.

Vyšetřování a informování veřejnosti

V následujících dnech se zpráva o tragédii objevila v některých médiích, avšak v podobě, jaká byla pro tehdejší dobu běžná. Šlo o několik krátkých odstavečků na zadních stránkách novin a příspěvek se soustředil spíše na zdůraznění toho, že na záchranných pracích se podílela i armáda a lidové milice.

Následné vyšetřování ukázalo, že příčinou tragédie byla ztráta pevnostních vlastností tzv. hlinitanového betonu, který byl na stavbu v roce 1952 použit. Závěry vyšetřování však již nikde prezentovány nebyly a široká veřejnost neměla šanci se k nim před rokem 1989 dostat. Za havárii nebyl nikdo potrestán, což je vzhledem k faktu, že hlinitanový beton byl ve své době standardním stavebním prostředkem, poměrně logické.

V celém Československu potom musely být zkontrolovány desítky dalších staveb, které tento druh betonu používaly a některé z nich byly skutečně následně určeny k demolici. Dnes stojí v areálu společnosti Mesit malý pomník vztyčený v roce 1991. Dříve to možné nebylo, připomínat si nehody a jejich oběti jaksi nepatřilo k tradicím bývalého režimu.

Pořad České televize Osudové okamžiky – Mařatice 1984

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz