Článek
Odo z Colonny a kostnický koncil
Odo z Colony se narodil v Římě roku 1368 do starobylého šlechtického rodu Colonnů. V rámci rodiny byl určen pro církevní dráhu a stal se kardinálem. Během pontifikátu Řehoře XII. byl součástí opozice proti němu a podílel se na jeho sesazení během koncilu v Pise v roce 1409 a volbě nového papeže Alexandra V. Tento krok měl vyřešit papežské schizma, vedl ale naopak k jeho prohloubení. Jak Řehoř XII., který působil v Římě, tak Benedikt XIII. v Avignonu, odmítli uznat své sesazení a namísto dvou papežů byli najednou tři.
Další pokus o řešení problémů, které uvrhly Evropu do bezprecedentních zmatků, mělo proběhnout na koncilu v Kostnici v letech 1414-1418. Odo z Kolony se jej samozřejmě také zúčastnil. Důležité je to ze dvou důvodů. V první řadě byl jedním z komisařů v procesu s Janem Husem a podílel se na jeho odsouzení. Druhou důležitou věcí bylo to, že v Kostnici byl sám zvolen papežem. Zvolil si jméno Martin V.
Papež Martin V., původním jménem Odo z Colonny.
Martin V. a boj proti husitům
Poté, co si kombinací jednání a vojenské akce zajistil vstup do Říma, definitivně skončilo papežské schizma. Začal každopádně hned „úřadovat“. Dne 22. února 1418 vydal dva dokumenty, v nichž oficiálně potvrdil rozsudky nad Janem Husem i Jeronýmem Pražským, stejně jako všechny další závěry koncilu vůči Husovi, Viklefovi a husitství jako takovému. Přijímání pod obojí jím bylo také jednoznačně odmítnuto. Přidal také návod na výslechy lidí podezřelých z husitství. A to nebylo všechno.
V roce 1420 vydal Martin V. bulu nazvanou Omnium plasmatoris Domini. V ní vyjadřoval plnou podporu králi Zikmundovi za jeho snahy o zničení husitů. Všem ostatním panovníkům a všemu křesťanstvu potom uložil přispět k „vyhubení“ kacířů. Všechny vrchnosti měly podporovat Zikmundovo úsilí a vybízet lid k účasti na této křížové výpravě. Samozřejmě nechybělo ani ujištění o tom, že účastníci získají odpustky a budou jim odpuštěny i ty nejtěžší hříchy. Vrchnost za sebe navíc mohla postavit najaté bojovníky a stále se na ni vztahovaly veškeré uvedené „výhody“.
Mnoho úspěchů ale Martin V. v boji proti husitům nedosáhl. Celkově vyhlásil pět křížových výprav. Konce té poslední, která neslavně skončila v bitvě u Domažlic, se už ale nedožil. Papež Martin V. zemřel 20. února 1431 ve věku 62 let.
Zdroje informací: https://www.valka.cz/Martin-V-t21836
