Článek
Kde se vzala Petřínská rozhledna
Psal se rok 1889 a členy klubu českých turistů čekala významná událost: vydali se totiž na svoji první zahraniční cestu. Ta vedla do Paříže na světovou výstavu. Na této výstavě se jim i celému světu představila Eiffelova věž, bez níž si dnes již neumíme Paříž vůbec představit. Zatímco my jí ale bereme jako tradiční památku, pro tehdejší návštěvníky šlo o žhavou novinku. Čeští turisté byli touto stavbou tak fascinováni, že se hned v Paříži rozhodli začít propagovat myšlenku stavby podobné rozhledny v Praze. Netrvalo jim dlouho, aby se shodli na tom, že nejlepším místem pro její umístění bude vrch Petřín s vrcholem v nadmořské výšce 324 metrů.
Velmi rychle vznikl i první náčrt. Po návratu turistů do Prahy se pak myšlenka začala šířit i mezi mnoha dalšími lidmi a projekt nabíral na popularitě. Nezůstalo navíc jen u rozhledny. Aby si na Petřín našlo cestu více návštěvníků, bylo rozhodnuto o rozšíření celého projektu o lanovou dráhu. O financování projektu se měl postarat Klub českých turistů vlastními zdroji v kombinaci s prodejem podílových listů. Za projekt se postavila i Živnostenská banka a také samotná Praha. Ta poskytla (ve smyslu nabídla ke koupi) také část pozemků, jejich další část potřebných pro lanovku zase arcibiskupství.
Z této doby také pocházel zajímavý nápad postavit Petřínskou rozhlednu jako „Husovu věž“ ozdobenou sochou mistra Jana. Nic takového se ale nakonec nestalo a stavba započala podle projektu Vratislava Pasovského, Františka Prášila a Julia Součka v březnu roku 1891. A pozor, hotovo bylo již 28. července téhož roku. To je tempo, před kterým je třeba smeknout pomyslný klobouk.
Statistika nuda je…
V tuto chvíli nemohou chybět některá čísla: na stavbu bylo třeba 175 tun ocel, vyrostla do výše 59 metrů a na vrchol vede 299 schodů. Vrchol Petřínské rozhledny je mimochodem výš než vrchol pařížské Eiffelovy věže. Oficiální představení rozhledny veřejnosti proběhlo 20. srpna a návštěvníci se mohli rozhlédnout do celého okolí. V případě příznivého počasí je možné vidět až na siluetu Krkonoš nebo Říp. A při jaké příležitosti byla Petřínská rozhledna představena? Samozřejmě při Zemské jubilejní výstavě v roce 1891.
Dlouhý život rozhledny
Romantických procházek zamilovaných dvojic i skupin a rodin s dětmi zažila Petřínská rozhledna nepočítaně. V době Sokolského sletu v roce 1938 zde ale došlo k závadě na elektrických částech, která způsobila požár a mohla dost z nich proměnit v neštěstí. Desítky lidí, kteří byli právě na rozhledně, se ocitlo v mžiku v ohrožení života. Všechny se ale naštěstí podařilo vyvést ve zdraví ven. Traduje se i historika, jak chtěl nechat v období druhé světové války Petřínskou rozhlednu zbourat Adolf Hitler. Je však otázkou, zda k tomu skutečně došlo.
V roce 1953 byla trochu změněna silueta stavby poté, co bylo rozhodnuto o umístění antény, které nahradila původní konstrukci ve tvaru koruny. Anténa byla odstraněna až v roce 1992. Dodnes je Petřín oblíbeným místem setkávání Pražanů i turistů. V případě významných světových událostí se často také halí do barevného hávu.
