Hlavní obsah
Věda a historie

Politická idylka za starého Rakouska? Člen Staročeské strany skončil po schůzi s vážným zraněním

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Pokládání základního kamene Národního divadla. Je to zdánlivá idylka, ve skutečnosti ale politika pod povrchem vřela.

Je obecně přijímanou představou, že dnešní politika je hrubší a agresivnější než v minulosti. Pohled na první republiku i Rakousko-Uhersko to ale nepotvrzuje. Poslanec Vilém Tierhier by mohl vyprávět.

Článek

Kdo byl Vilém Tierhier

Vilém Tierhier se narodil v roce 1843 do rodiny truhláře v Praze. Po studiích techniky v Praze a ve Vídni začal pracovat jako architekt. Působil u architekta Ferstla, cestoval po Evropě a budoval kariéru. Současně se ale zapojoval do veřejného života. V roce 1877 byl zvolen do své první politické funkce, konkrétně do obecního zastupitelstva Nového města pražského.

Foto: Josef Mukařovský, Public domain, via Wikimedia Commons

Vilém Tierhier, architekt a politik staročeské strany.

Dění ve staročeské straně

V roce 1848 založil František Palacký Národní stranu, která se později začala označovat jako staročeská. Lze ji mimochodem označit jako první českou politickou stranu vůbec. Po smrti Františka Palackého v květnu 1876 ale propukl uvnitř staročeské strany mocenský střet mezi dvěma výraznými osobnostmi. Na jedné straně stál charismatický František Ladislav Reigrem, na druhé novinář Jan Stanislav Skrejšovský.

Zatímco Rieger prosazoval v návaznosti na Palackého ukončení pasivního odporu vůči Vídni a varoval před ruským vlivem, Skrejšovský byl radikál a zastával panslavistické postoje. Napětí mezi oběma muži pak ještě umocňovala Skrejšovského problematická povaha. Byl panovačný a arogantní. Současně se ocitl ve finančních problémech, což vedlo k tomu, že musel kvůli splácení závazků převést své vydavatelství právě na Viléma Tierhiera.

Nešlo jen o finanční transakci, vše mělo hlubší dopad. Vilém Tierhier patřil totiž k příznivcům Riegrova křídla. Tím, že na něj Skrejšovský převedl své vydavatelství, odevzdal vlastně do rukou svých politických oponentů kontrolu nad svými novinami „Politika“. Ty byly samozřejmě hlavním kanálem pro šíření jeho politických postojů a názorů. Riegrova skupina svého nového vlivu hodlala využít a nabídla kompromis: Skrejšovský může zůstat šéfredaktorem novin, musí ale psát v souladu s oficiální linií staročeské strany, což byla ta Riegerova. Další spory na sebe nenechaly dlouho čekat…

Osudná schůze

Skrejšovský se zpátky nedržel a brzy začal prostřednictvím svých článků opět přímo útočit na Riegra. Dne 17. ledna 1787 večer se proto skupina staročeských politiků kolem Riegera sešla ve vinárně, kde plánovala domluvit další postup.

Schůzka se protáhla asi do půlnoci a poté se Tierhier odebral spolu s dalším spolustraníkem do budovy vydavatelství. Tam si nechal ukázat články připravené k tisku, konkrétně šlo o text s názvem „Nepovolaní mravokárci“. Okamžitě rozhodl, že něco takového nesmí vyjít, a dokonce rozházel připravenou sazbu. Při následném vyšetřováni byl svědky Tierhier popisován jako velmi rozzlobený, možná opilý. Sazeč doběhl pro Skrejšovského a tím vytvořil jeviště pro neštěstí.

Skrejšovský i Tierhier se setkali na schodech a… to, co přesně se událo, bohužel nikdo neviděl. Jisté je, že Vilém Tierhier ležel pod schody s proraženou lebkou. Přivolaní lékaři konstatovali, že zranění je velmi těžké a Tierhier pravděpodobně nepřežije. Tato prognóza jim naštěstí nevyšla a Vilém Tierhier se postupně uzdravoval. Současně se rozběhlo vyšetřování.

Vyšetřování a soud

Pro manželku Viléma Tierhiera nastalo po osudné noci extrémně těžké období. Její muž se nějaký čas potácel mezi životem a smrtí a ve stejné době zemřela jejich dvouletá dcera na záškrt. Teprve po nějakém čase mohla policie Tierhiera vyslechnout. Výsledkem bylo, že nyní měla na stole dvě protichůdné verze. Skrejšovský tvrdil, že proti němu Tierhier vystartoval s napřaženou pěstí, přitom zakopl a přepadl přes zábradlí. Podle Tierhiera byl naopak ze schodů Skrejšovským sražen poté, co se k němu otočil zády.

Jak jsme už zmínili, okamžik incidentu nikdo neviděl a odborné posudky označily obě verze za možné. Soud byl podrobně sledován tehdejším tiskem a veřejnost se o něj vášnivě přela. Skrejšovský byl nakonec odsouzen na 4 měsíce vězení a finanční náhradu škody. Odvolací soud ve Vídni ale tento rozsudek zrušil.

V následujících letech na tento soud navazovaly další soudní spory týkající se majetku. Ty trvaly prakticky až do Skrejšovského smrti v roce 1883. Protože Skrejšovský pocházel z Žatecka, jeho rakev tam byla převezena kvůli pohřbu. Jedním ze členů čestného doprovodu byl i Vilém Tierhier, čímž byl jejich spor symbolicky ukončen.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz