Článek
Karel I. – poslední panovník na našem trůnu
Budoucí císař Karel I. se narodil v roce 1887 do vedlejší větve vládnoucí rodiny Habsburské monarchie. Zprvu jej nikdy nenapadlo, že by mohl usednout na trůn, souběh různých událostí ale jeho osud ohnul právě tímto směrem. Císař František Josef I. měl jediného syna Rudolfa, ten však spáchal sebevraždu a korunním princem se stal František Ferdinand d’Este, císařův synovec.
František Ferdinand d’Este však zemřel rukou atentátníka Gavrilo Principa a jeho děti byly z nástupnictví vyloučeny, neboť si vzal nedostatečně urozenou hraběnku Žofii Chotkovou. Karel I., tedy prasynovec Františka Josefa I., se najednou posunul na pozici, o které se mu dříve ani nesnilo. Starý císař a jeho okolí jej narychlo začali připravovat na vládu, které se ujal v roce 1916 po smrti stařičkého mocnáře.
Nutno podotknout, že Karel I. by za jiných okolností pravděpodobně vůbec nebyl špatným císařem. Měl hlubokou a upřímnou snahu monarchii zmodernizovat a posunout jí do nového věku. Stejně tak měl hluboký a pozitivní vztah k Čechám. První světová válka ale posunula svět ke zcela zásadním změnám, které Rakousko-Uhersko doslova vymazaly z mapy.
Svatba Karla I. a Zity Bourbonsko-Parmské, vlevo je císař František Josef I.
Konec monarchie a Karlovo vyhnanství
První světová válka skončila a Rakousko-Uhersko bylo na straně poražených. Politicky se zmítalo v chaosu, hospodářsky bylo zcela zničené. Karel I. se nejprve vzdal politické moci a poté odešel do švýcarského exilu na rodinný zámek své ženy, Zity Bourbonsko-Parmské. Dvakrát se ze svého vyhnanství pokusil vrátit a převzít moc v Uhrách, pokaždé neúspěšně.
Vítězné mocnosti tak začaly přemýšlet, co s ním. Karel sám by preferoval život v Čechách na svém zámku v Brandýse nad Labem, to mu ale zakázala nová československá vláda. Francie a Británie pro něj proto, stejně jako o sto let dříve pro Napoleona, vybraly ostrovní vyhnanství. Císař Karel I. byl eskortován na ostrov Madeira, který se měl stát jeho domovem do konce života.
Madeira je sice krásný ostrov, ne nadarmo je dnes oblíbenou dovolenkovou destinací, ale Karel I. musel řešit jeden velký problém: neměl peníze. Před koncem války byl sice jedním z nejbohatších mužů tehdejší Evropy, jeho majetky byly ale zabaveny a on musel rodinu přestěhovat z luxusní vily do chudší, přesto ale dostatečně velké vily, kterou mu za symbolickou cenu pronajímal jeden z místních lidí.
Nová vila byla sice velká, nebyla ale určená pro celoroční bydlení a kdo na Madeiře byl, dobře ví, že tam v zimě dokáže být opravdu chladno. Především sám Karel, který byl na nemoci náchylný, trpěl neustále nějakým zdravotním problémem v podobě nachlazení nebo rýmy. Rodina navíc neměla ani na pořádnou stravu, a to Karlovi na zdravotním stavu také nepřidávalo.
Osudné nachlazení a smrt
V březnu 1922 slavil jeden z Karlových synů čtvrté narozeniny. Jeho otec byl rozhodnut mu i přes svojí neutěšenou situaci koupit dárek, konkrétně míč a koš na košíkovou. Pro vybavení ale musel sejít ze své vysoko položené vily dolů do města Funchal. Jednalo se o poměrně náročnou cestu, na kterou se Karel navíc pořádně neoblékl. Výsledkem bylo další nachlazení.
Rodina si nemohla dovolit zavolat lékaře a doufala, že toto nachlazení přejde stejně jako všechny předchozí. Z nachlazení se ale vyvinul zápal plic. V době před objevem antibiotik mohli lékaři používat jen podpůrnou léčbu, navíc často používali i metody, které Karlovi spíše ubližovaly (např. terpentýnové injekce s cílem vyvolat nový zánět, který měl „vysát“ ten starý).
První dubnový den roku 1922 se Karlův osud naplnil a poslední rakouský císař i český král zemřel v kruhu svých nejbližších, současně ale ve vyhnanství a v chudobě na ostrově uprostřed Atlantiku. Dnes se na jeho osobu hledí již zcela jinak. Je považován za čestného člověka, za panovníka, který měl upřímnou snahu vyvést svoji zemi z války a přinést obyvatelům co nejlepší život.
V roce 2004 byl Karel I. papežem Janem Pavlem II. blahořečen a kus jeho ostatků je od roku 2022 uložen i v chrámu sv. Víta v Praze. Každoročně se také v Brandýse nad Labem konají slavnosti připomínající císařský pár. Karlova manželka a poslední česká královna Zita zemřela v roce 1989.
Pohřební kaple Karla I. na ostrově Madeira
Zdroje informací:
