Článek
Výlet na Slovensko
Turistický kroužek fungující na čáslavské základní škole byl mezi mladými lidmi z tohoto města nesmírně oblíbený. Pravidelné výlety do přírody po zajímavých místech celého tehdejšího Československa lákaly i ty, kteří již měli školní docházku za sebou. Na konci června vyrazil oddíl vedený Blahoslavem Formanem, starším bratrem Miloše Formana, na výpravu na Slovensko. Zlatým hřebem celé akce mělo být splutí dvou řek, Latorica a Bodrog.
Ještě předtím ale sedmnáctičlenný oddíl zamířil do Nízkých Tater. Svůj základní stanový tábor si mladí turisté postavili ve Skaličné u Liptovské Porúbky. Dne 29. června vyrazila skupina na dvoudenní pěší túru. Její první část vedla Jánskou dolinou ke kolibě, kde Čáslavští podebatovali s bačou a odebrali se ke spánku v nedaleké ubikaci lesních dělníků, která byla zrovna prázdná.
Hory se zlobí
Druhá část cesty měla vést na vrchol Ďumbieru, přes Chopok do Liptovského Mikuláše a zpět do tábora. Stalo se ovšem to, co na horách hrozí vždy. Ačkoliv bylo již léto, skupinu zastihla náhlá sněhová bouře. Po cestě na vrchol Ďumbieru padla nejprve hustá mlha a poté se přidal silný vítr a sněžení. Viditelnost byla velice špatná a turisté brzy ztratili orientaci.
Učitel Forman a jeden člen oddílu vyrazili hledat ztracenou cestu, avšak brzy ztratili kontakt se zbytkem skupiny. Za této situace se jeden 17letý chlapec rozhodl vrátit se zpět pro pomoc. Do chaty skutečně došel. V té době ale ještě nebylo obvyklé, aby na chatách byly telefony. Provozovatel chaty proto vyrazil do terénu s mladíkem sám a jeho kolegyně běžela zalarmovat horskou službu.
Tragédie dokonána
Na místo, kde mladík skupinu zanechal, tedy dorazil společně s chatařem, avšak nikoho zde nenašli. V době, kdy se mladík vracel pro pomoc se totiž zkomplikoval i příběh hlavní části skupiny. Setkala se opět s učitelem Formanem, který však byl zjevně otřesený, velmi pravděpodobně předtím prodělal nějaký pád. Jeho úsudek tím byl podle všeho ovlivněný.
Forman rozhodl, že skupina bude pokračovat v cestě a najde si vhodnější místo pro táboření. Když takové místo našli, turisté se snažili zabalit se do spacáků a najít si alespoň trochu chráněné místo. Učitel Forman velmi brzy zkolaboval a zřítil se asi z 20metrového srázu. Stále byl však naživu. Jeho svěřenci jej proto alespoň přikryli a snažili se jej udržet v teple.
Část skupiny se vydala do údolí a tito účastníci kurzu skutečně dosáhli chaty a zachránili se. O něco dále již ale došlo k prvnímu úmrtí. Chlapec, který byl schopen přivést pomoc totiž vysílením zemřel. To se již do oblasti dostávala horská služba, kterou následovali příslušníci místní vojenské posádky. Když záchranáři našli hlavní část skupiny zjistili, že na místě jsou tři mrtví. Jedním byl Blahoslav Forman (44 let), dalšími pak byli dva chlapci ve věku 13 a 17 let. Ostatní se horské službě povedlo transportovat do bezpečí. Celkový počet obětí výpravy čáslavského turistického oddílu za krásami slovenské přírody tak skončil na čísle čtyři.
Ačkoliv lze tragédii přičíst chybnému úsudku učitele, v době, kdy svá rozhodnutí vydával již pravděpodobně kvůli otřesu mozku nebyl schopen uvažovat standardním způsobem. Protože sám pod Ďumbierem zemřel, o jeho vině nikdy žádný soud nerozhodoval. Všichni přeživší členové oddílu se nicméně shodují na tom, že Blahoslav Forman byl nesmírně zodpovědný vedoucí, kterému tragédii nelze klást za vinu. Šlo spíše o souhru nešťastných náhod a podepsalo se na ní i jeho vážné zranění.