Hlavní obsah
Věda a historie

Pro Československo skončila druhá světová válka 8. května. Ale až v roce 1957

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Britská kapitulace v Singapuru v únoru 1942. Působila zde i československá strážní rota a Československo bylo s Japonskem oficiálně ve válce.

Na konec jakékoliv války se lze dívat z různých úhlů. Můžeme jej chápat jako zastavení bojových operací, ale stejně tak můžeme vyžadovat oficiální odsouhlasení válčících stran. A to je občas problém.

Článek

Konec války s Německem jako poměrně známá věc

O tom, jak to bylo s válečným stavem mezi Československem a Německem jsme již psali. Proto si tentokrát vystačíme s krátkým shrnutím. V tomto případě není problém jen s koncem válečného stavu mezi oběma zeměmi, ale i s jeho začátkem.

Vzhledem k tomu, že s okupací zaniklo 15. března i Československo jako takové, nebyla ani vláda, která by mohla Německu válku vyhlásit. Teprve po vytvoření prozatimní exilové vlády v prosinci 1941 se začalo uvažovat o tom, jak dát aktuální situaci konkrétní rámec. V roce 1943 bylo přijato usnesení, podle nějž válečný stav mezi Československem a Německem existoval od 17. září 1938.

Co se konce válečného stavu týká, ten byl vyhlášen prezidentem Zápotockým 3. února 1955 poté, co stejný krok učinil již na konci ledna stejného roku i Sovětský svaz. V tu chvíli ale bylo Československo formálně stále ve válečném stavu s Japonskem. Kdy skončil?

Válka s Japonskem

Poněkud paradoxně platí, že začátek války s Japonskem je z československého pohledu definován velice jednoduše. Po japonském útoku na Pearl Harbor, vyhlášení války Japonsku ze strany Velké Británie a vstupu USA do války proti Německu o několik dní později vydala prozatimní exilová vláda dne 16. prosince 1941 prohlášení:

Československo je ve válečném stavu se všemi státy, které jsou ve válce s Velkou Británií, Svazem sovětských socialistických republik nebo Spojenými státy americkými.

Zatímco válečný stav s Německem byl následně definován jinak, v případě Japonska značí zmíněné datum přímo začátek válečného stavu. Jak to bylo s jeho koncem? Máme na světě případy, kdy válečný stav formálně neskončil ani po desítkách let a státy jsou v něm i přesto, že už mezi sebou reálně neválčí. To ale není případ Československa a Japonska, byť to nějakou dobu také trvalo, déle než u Německa.

Na začátku září 1951 se v San Franciscu konala konference, na níž většina států ukončila válečný stav s Japonskem. Sovětský svaz to ale neučinil, byť na konferenci přítomen byl. A protože to, co udělal Sovětský svaz muselo udělat i Československo (a také Polsko), ani naše vláda válečný stav s Japonskem neukončila.

Nejprve musela být 19. října 1956 podepsána sovětsko-japonská deklarace. Ta byla ratifikována 12. prosince 1956. Teprve poté, konkrétně 13. února 1957 podepsali velvyslanci Československa a Japonska v Londýně „Protokol o obnovení normálních styků mezi Československou republikou a Japonskem“. V něm byla i následující formulace:

„…válečný stav mezi Československou republikou a Japonskem se zastavuje dnem, kdy tento protokol vstoupí v platnost

To se stalo 8. května 1957. Tímto datem tak symbolicky skončila pro Československo druhá světová válka. Tak si na to při příštím výročí třeba také vzpomeňme.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz