Článek
Historické okénko do světa Husákových dětí
Označení Husákovy děti se vztahuje na osoby narozené v dekádě od začátku sedmdesátých let po začátek let osmdesátých. Jednalo se o období zvýšené porodnosti, používají se i pojmy jako baby-boom nebo populační exploze.
Toto období se kryje s dobou, kdy hrál v tehdejším Československu hlavní politickou roli Gustáv Husák. Ten byl nejprve od dubna 1969 generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ a od května 1975 potom prezidentem Československa. Označení Husákovy děti plyne právě z tohoto faktu a lze jej přijmout jako logické. Někdy se ale mylně předpokládá, že zvýšená porodnost byla jakýmsi způsobem spojena s jeho vlastní politikou. To už je ale výrok o poznání méně pravdivý.
Jak Gustáv Husák k dětem přišel
Pátrání po příčinách zvýšené porodnosti v sedmdesátých letech 20. století je až překvapivě složité. O porodnosti v jednotlivých letech historie Československa máme samozřejmě naprosto přesné záznamy, ani odborníci se ale neshodnou, co bylo onou hlavní příčinou přívalu nově narozených dětí. Mimochodem, vůbec nejvíce dětí se narodilo v roce 1974, kdy jich bylo 193 518. Tento rok byl pak unikátní i tím, že se v Československu čtyřikrát narodila čtyřčata.
Ale zpět k příčinám. Po silných poválečných ročnících na konci 40. let začala porodnost v Československu klesat. V 60. letech se tímto problémem začal stát vážně zabývat a přišel s řadou návrhů na podporu mladých rodin. Zvýšení mateřského příspěvku, prodloužení mateřské dovolené, porodné… to byly některé z návrhů. Ne všechny byly zavedeny hned v 60. letech a některé zaváděl do praxe skutečně až Husák, základy rozhodnutí a principy prorodinné politiky byly definovány v době, kdy Gustáv Husák u moci ještě nebyl a nepodílel se na nich.
Mezi odborníky se také objevují názory, že realizována byla jen část návrhů, které ve skutečnosti nehrály při zvyšování porodnosti nijak významnou roli. Zvýšení porodnosti, které začínalo být patrné již od roku 1969, považují za víceméně přirozený důsledek toho, že k rodičovství dospěla silná poválečná generace ze 40. let.
Problémy, které stát neodhadl
Ať už bylo příčinou vysoké porodnosti v 70. letech cokoliv, není bez zajímavosti, že stát zastihla trestuhodně nepřipravený. Zdá se, že demografické predikce nepatří k silným stránkám politiků bez ohledu na režim. Ti dnešní nejsou schopni připravit dostatek míst ve školách pro ročníky, o kterých vědí, že jsou populačně silné, komunistický režim na tom pak nebyl o moc lépe. Komunisté samozřejmě museli vědět, že k baby-boomu dojde, koneckonců jej sami iniciovali.
A přesto se stát dostal do situace, kdy nebyl dostatek míst v porodnicích a školky i školy praskaly ve švech. Na rozdíl od dnešní doby měl socialismus ještě jeden problém. Centrálně plánovaná ekonomika nemohla uspokojit poptávku po zboží. Nešlo o to, že by lidé neměli peníze, právě naopak. Úspor měli lidé až moc, peníze ale ležely na vkladních knížkách především proto, že je nebylo za co utratit.
Nedostatek zboží se potom týkal o to více produktů, které tak či onak souvisely s dětmi. Nebylo vůbec snadné shánět oblečení, boty a další dětské potřeby.
Stát tak ve druhé polovině sedmdesátých let poprvé pocítil, jak umí Husákovy děti zatřást s celou zemí. A jak již bylo zmíněno na začátku, v dohledné budoucnosti to pocítí podruhé. Československo, kde se narodily, už sice neexistuje, a i režim je naštěstí zcela jiný, nápor na státní rozpočet bude ale obdobný. V dnešní době jsou Husákovy děti nejpočetnější skupinou obyvatel, jsou na vrcholu pracovního života a také nejvíce vydělávají (tím pádem platí nejvyšší daně a odvody do zdravotního a sociálního systému). Na jejich odchod do důchodu není stát vůbec připraven, a to se v dohledné době podle všeho bohužel nezmění.
Zdroje informací:
