Článek
První parostrojní železnice u nás
Za úplný počátek železniční dopravy u nás lze považovat zprovoznění koněspřežné dráhy z Lince do Českých Budějovic v roce 1827. První parostrojní železnice ale vedla jinudy. Tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda vedla z Vídně do Břeclavi a do provozu byla uvedena 6. června 1839.
Severní dráha císaře Ferdinanda (označovaná zkratkou z němčiny jako KFNB) nebyla jen obyčejná železnice. Byla to skutečná tepna, která propojila samotné srdce monarchie s jeho severními klenoty, konkrétně s Moravou, Slezskem a Haličí. Byla to páteř, po které proudil obchod, kultura a lidé, a která poháněla průmyslovou revoluci v regionu.
Měsíc po zprovoznění prvního úseku, konkrétně 7. července 1839, byl přidán úsek Břeclav – Brno. A právě se slavnostním otevřením této části trasy je spojeno i první železniční neštěstí na našem území.
Dnešní podoba nádraží Vranovice
Sláva se špatným koncem
Přivedení železnice do Brna byla velká sláva a tomu odpovídal i způsob, jakým Severní dráha císaře Ferdinanda (šlo o soukromou společnost) k zahájení provozu přistoupila. Z Vídně vyrazily v 6:30 ráno celkem čtyři vlaky vezoucí plných 1125 cestujících. Všude podél trati byly tisíce lidí, kteří chtěli být u toho, když pokrok dorazí do Brna.
Do Brna dorazily vlaky jedoucí maximální rychlostí 32 km/h v 10:45 a odpoledne se měly vydat zpátky do Vídně. Lokomotivy Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalos vyrazily stejně jako ráno. Žádná státní regulace neexistovala a platila tedy interní pravidla. Ta stanovila rozestupy vlaků na osm minut, což byl mimochodem také maximální čas pro pobyt vlaku ve stanici.
Ve stanici Vranovice to ale první vlak nebyl při doplňování vody schopen dodržet. Strojvůdce druhého vlaku však stihl zareagovat a zastavil. Jeho zadní vagony však přesahovaly mimo stanici. Strojvůdce třetího vlaku s lokomotivou Gigant, kterým byl mimochodem Angličan, však již tak pozorný nebyl. Nejen, že si překážky na trati všiml pozdě, ale do stanice také vjel velkou rychlostí.
Třetí vlak narazil proto do zadní části druhého vlaku a poničil dva poslední vagony třetího vlaku. Při havárii došlo k několika těžkým zraněním (podle pramenů v rozmezí 3-8) a řadě zranění lehčích. Zbývající cestující byli přeloženi do ostatních vlaků a do Vídně dorazili. Všichni zranění byli také odškodněni velkými částkami. Tomuto faktu jistě přispěl i fakt, že na inaugurační jízdu vyrazila společenská smetánka a vysoce postavení členové tehdejší společnosti.
