Článek
Pražskou MHD by chtěl mít každý…
Na jaře 2023 proběhla českými médii zpráva o výsledcích průzkumu časopisu Time Out, který se pokoušel odpovědět na otázku, které město se může pyšnit nejlepší hromadnou dopravou. Praha v tomto průzkumu prohrála jen s nedalekým Berlínem. Nebyl to koneckonců první podobný žebříček, ve kterém Praha takto uspěla.
Pražská MHD je zkrátka na pocty zvyklá. Asi mnohem důležitější je ale fakt, že 96 % Pražanů odpovídá kladně na otázku, zda je pro ně cestování po Praze snadné a pohodlné. Dvě třetiny z nich potom MHD používají pravidelně pro cesty do práce, do školy i za zábavou.
Velmi vysoko je hodnocena i vizuální a estetická stránka řady prvků MHD, od ikonických červených tramvají až po umělecky hodnotnou výzdoby některých stanic metra, především těch na „zelené“ lince A. Nemálo návštěvníků Prahy i jejích obyvatel asi možná při cestách po hlavním městě napadne myšlenka: jak to vlastně začalo?
Začalo to omnibusem
Za úplný prvopočátek hromadné veřejné dopravy lze považovat nosítka, která se začala objevovat již na počátku 18. století, a později fiakry (povozy). V tomto případě šlo sice o dopravu dostupnou veřejnosti, její dnešní obdobou jsou ale spíše taxíky, nikoliv MHD se svým pevným jízdním řádem a vyšší kapacitou.
V tomto smyslu lze za skutečný počátek hromadné dopravy v Praze považovat rok 1829 a spuštění první pravidelné linky omnibusu (koňmi tažený vůz pro více cestujících). Lidé se s ním mohli za 5 krejcarů svézt ze Staroměstského náměstí do ulice Sněmovní na druhém břehu Vltavy. Trasa vedla samozřejmě přes Karlův most.
Omnibus provozoval podnikatel Jakub Chocenský, ale příliš dlouho v Praze nevydržel. Chocenský musel s podnikáním skončit již v roce 1830, neboť o jeho služby nebyl dostatečný zájem. Stejně dopadly i omnibusy pana Prokopa Wurma v roce 1842. Zlom přinesl až rok 1845 a přivedení železnice do Prahy. Z tehdejšího Nádraží státní dráhy (dnešní Masarykovo nádraží) jezdily omnibusy do pražských hotelů. Hromadná doprava již od tohoto období z Prahy nikdy nezmizela.
V roce 1862 přibylo i spojení z nového nádraží na Smíchově a společnost „Karlínské podniknutí omnibusů“ se stala prvním velkým dopravním podnikem v Praze, brzy potom následovala konkurenční „První pražská společnost pro omnibusy“. Z jejích záznamů pochází zajímavé číslo: za rok 1875 přepravily omnibusy společnosti celkem 690 tisíc lidí.
Pražské autobusy byly v roce 1908 provozovány ještě jako „omnibusy“, v pozadí jedny z prvních elektrických tramvají
Koněspřežka a tramvaje
Pokud bychom se dnes mohli projet omnibusem, příliš nadšení bychom asi nebyli. Kola s železnou obručí a chybějící odpružení dělaly z jízdy po dlažebních kostkách nepochybně hodně nepohodlnou záležitost. Výrazné zlepšení přinesl rok 1875. Dne 23. září totiž spustila svůj provoz pražská koňka, jejíž vozy jezdily po kolejích. Její první částečně dvoukolejná trať měřila 3,4 km a vedla z Karlína k mostu císaře Františka (na jeho místě dnes stojí Most legií). Dopravce nesl jméno „General Direction der Prager Tramway“.
První trasa pražské koněspřežky vedla od Národního divadla (dnešního, v té době ještě nestálo) přes ulici Na Příkopech až do Karlína k Invalidovně. O necelý rok později se přidala druhá trať vedoucí z Malé strany na Smíchov a přibývaly další.
Zcela zásadní byl pro pražskou hromadnou dopravu rok 1891. V tomto roce přepravila koněspřežka rekordních 9 milionů cestujících, svůj provoz zahájila lanovka na Letnou, další lanovka na Petřín, a především se rozjela první elektrická tramvaj Františka Křižíka (shodou okolností také na Letné.
V dalších letech tramvají přibývalo a ubývalo koněspřežných vozů. Ten definitivně poslední vyjel v roce 1905. Není bez zajímavosti, že v roce 1898 zveřejnil Ladislav Rott první návrh na vybudování pražské podzemní dráhy. Na tu si ale Praha musela počkat až do roku 1974. To už je ale jiný příběh.
Na přelomu 19. a 20. století byla pražská hromadná doprava etablovaná, široce využívaná a mohla se dál rozvíjet až do podoby, kterou má dnes.
Zdroje informací: https://www.timeout.com/travel/best-public-transport-in-the-world
