Článek
Kdo byl Jan Sviták
Jan Sviták se narodil dne 27. prosince 1893 v Plzni. O jeho dobrodružné povaze svědčí to, že odešel studovat námořní akademii do Puly v dnešním Chorvatsku. První světovou válku proto prožil na palubě ponorky rakousko-uherského námořnictva. Nejnebezpečnější situaci ale nezažil na ponorce, nýbrž na křižníku Wien, na jehož palubě se nacházel ve chvíli, kdy byl poblíž Terstu potopen. Po první světové válce potom působil jako člen ochranky rumunské princezny.
Právě v této době se začal realizovat v divadle jako herec. První angažmá po návratu do nově vzniklého Československa získal v divadelní společnosti Karla Šotta. Následně působil v divadlech v Pardubicích, v Olomouci a v Ostravě. Ve dvacátých letech si dokonce několikrát zahrál i ve Stavovském a také v Národním divadle. Jan Sviták hrál také v Bratislavě a ve Vídni. Poté začal hrát v Divadle Vlasty Buriana, který si jej rychle oblíbil.
Jan Sviták a film
Ve filmu se Jan Sviták objevil poprvé v roce 1928 v němém filmu Podskalák. Stále častěji se pak stavěl také za kameru, resp. sedal si na režisérskou židli. Mezi jeho filmy patřil např. snímek Hlídač č.47, který se dočkal v moderní době remaku s Karlem Rodenem nebo vlastenecký epos Milan Rastislav Štefánik.
Největšího režisérského úspěchu se ale dočkal až za protektorátu, když v roce 1941režíroval film Přednosta stanice s Vlastou Burianem a Jaroslavem Marvanem. Přednosta stanice dokonce skončil v hlasování o komedii století na šestém místě. Nastoupil ale také na pozice, které mu později velmi přitížily.
Období protektorátu a jeho činnost
Za války byl předsedou filmového klubu a také stál v čele filmové ústředny Filmprüfstelle. To je nejkontroverznější období jeho kariéry. V tomto úřadě měl skutečně na starosti rozhodování o tom, kdo může točit a kdo ne, jaké filmy budou dovolené, které nebudou apod. Právě díky tomuto působení byl později osočen z kolaborace s Němci. Ve skutečnosti ale nejsou zprávy o tom, že by snad někomu zničil kariéru, že by někomu znemožnil působení ve filmu apod. Naopak, svědkové mluví o tom, že svůj vliv využíval k tomu, aby zachránil řadu lidí před vězením nebo jinou perzekucí. Je ale také nasnadě, že v této pozici dobře věděl, kdo skutečně kolaboroval, udával…
Dne 9. května se před bytem Jana Svitáka objevil rozzuřený dav, který jej obvinil z kolaborace. Vláčel jej ulicemi Prahy až na policejní stanici v Bartolomějské ulici, kde strávil noc. Ráno byl vyhozen na ulici, jen ve spodním prádle. Dav na něj ale opět čekal a začalo lynčování. Někdo dokonce zvolal, že Sviták je zodpovědný za smrt Karla Hašlera (nesmysl, který vyloučil i syn Karla Hašlera).
Sviták byl lynčován a ubit téměř k smrti. Dav potom požádal kolemjdoucího sovětského vojáka, aby jej zastřelil, který vykonal popravu. To byla realita květnových dnů roku 1945. Otázkou je, zda se jednalo o „omyl“ a lidé skutečně věřili, že šlo o kolaboranta, nebo o cílenou akci zorganizovanou těmi, o kterých Jan Sviták věděl, jak se za války chovali. Ani dnes nemáme informace o ničem, co by svědčilo o tom, že si Jan Sviták podobný osud byť jen vzdáleně zasloužil.
