Článek
Kdo byl Pavel Švanda?
Dvaadvacetiletý Pavel Švanda byl talentovaný básník a esejista, známý svou angažovaností v českém disentu. Byl také studentem brněnské fakulty architektury, ale pohyboval se i v literárních kruzích, kde se nešetřilo kritikou komunistického režimu. Jeho prastrýcem byl Tomáš Špidlík, pozdější známý kardinál, žijící v Římě.
A právě za Tomášem Špidlíkem se Pavel Švanda v létě 1981 vydal. Zatímco dnes je k návštěvě příbuzného v Itálii potřeba maximálně několikrát kliknout při nákupu letenky, na začátku 80. let to bylo o dost těžší. Cestu musel Švandovi někdo povolit. Ten někdo byl jistý major Josef Pacelt, příslušník StB, který měl brněnskou fakultu architektury „na starosti“.
Švanda povolení na rozdíl od mnohých dalších dostal. Proč? Pravděpodobně proto, že v něm StB viděla cestu, jak získat informace přímo z Říma, ze srdce katolického exilového disentu. Ten rok žádalo o výjezd do ciziny i pět dalších studentů, povolení z nich nedostal nikdo.
Nátlak StB
Poté, co se Pavel Švanda vrátil z Itálie, kontaktovala jej StB a začala od něj požadovat informace, a to dosti nevybíravým způsobem. Dne 2. října 1981 byl Pavel Švanda spatřen naposledy, stalo se tak ve chvíli, kdy jej dva muži nutili nasednout do auta. O osm dní později, dne 10. října 1981 potom jakýsi anonym zavolal na číslo Správy Moravského krasu a nahlásil, že na dně propasti Macocha leží lidské tělo. Toto tělo patřilo Pavlu Švandovi.
Švanda měl na sobě rány a podlitiny, které nesouvisely s pádem a jeho tělo navíc leželo úplně jinde, než kde obvykle končí těla sebevrahů, kteří se rozhodnou skončit život skokem do Macochy. To ale nebránilo tomu, aby oficiální závěr krátkého vyšetřování vedeného paradoxně přímo StB skončil verdiktem „sebevražda“.
Zničený archiv a bezvýsledné vyšetřování
Velmi brzy po sametové revoluci byl případ Pavla Švandy opět otevřen, avšak vyšetřování nevedlo k žádnému závěru, neboť archiv příslušného pracoviště StB byl v revolučních dnech prakticky celý zničen. Nepřímé důkazy nicméně celkem jasně ukazují na to, že Pavel Švanda byl příslušníky StB odvezen někam, kde z něj chtěli vymlátit informace o jeho prastrýci a situaci ve Vatikánu. Něco se ale zjevně zvrtlo a Pavel Švanda zemřel, takže byl shozen do Macochy.
Shodou okolností byl ve stejné době od StB propuštěn poručík Miroslav Vlček, který měl s případem také mnoho společného. Zdá se, že to byl právě on, kdo „to přehnal“ s výslechem. O zapojení StB svědčí i svědectví o přiznání, které v opilosti jeden z příslušníků učinil. Ať tak či onak, za smrt nadějného básníka, studenta a příslušníka katolické inteligence Pavla Švandy, nese prakticky s jistotou vinu StB. Trest však za ní bohužel nepadne už asi žádný.
