Článek
Když už ekologii nemohli ignorovat ani komunisté
Začátkem roku 1973 se ve Stockholmu konala konference OSN, při níž bylo na světovém politickém fóru poprvé nastoleno téma ničení životního prostředí, a především byly zmíněny potenciální dopady na společnost kdekoliv na světě. Nejsilnějším hlasem předávajícím toto sdělení byl sám tehdejší generální tajemník Kurt Waldheim.
Ve stejné době se pod dojmem nových světových trendů začal pojem ekologie ozývat i v Československu. Nutno ale říct, že komunistická reprezentace vlastně vůbec nevěděla, jak s ním naložit. V 70. letech se stále častěji objevovala prohlášení o tom, že režim se ochraně životního prostředí věnuje a klade na něj velký důraz. Přijato bylo nespočet usnesení, které ale neměly žádný reálný efekt. Pochodeň proto musel zvednout někdo jiný.
Zrození Brontosaura
Skupina vědců z Ústavu krajinné ekologie Československé akademie věd, konkrétně Eliška Nováková, Miroslav Martiš a Jan Šolc, přišli pod dojmem toho, že byl organizací UNESCO rok 1973 vyhlášen jako celosvětový Rok ochrany životního prostředí, se zajímavým nápadem.
Základní myšlenkou bylo začít vštěpovat principy péče o životní prostředí dětem a mládeži. Komunistický režim, sám zcela bezradný, poměrně rád ideu přijal. Propagace probíhala v časopisu Mladý svět, a protože vizuální doprovod z pera Vladimíra Jiránka byl založený na Brontosaurovi, který „nepřežil, protože přerostl své možnosti“, celá akce dostala jméno Brontosaurus.
Patronaci nad akcí převzal Český ústřední výbor Socialistického svazu mládeže (SSM) ve spolupráci s Českou pojišťovnou. Zapojily se i časopisy ABC, Věda a technika nebo Mikroflóra. O akci reportovala Československá televize, Rozhlas, Rudé právo apod. Je tedy zřejmé, že zpočátku měla akce Brontosaurus jednoznačnou režimní podporu. Mělo se konkrétně jednat o sérii akcí drobnějšího rozsahu, které byly plánovány v průběhu celého roku 1974.
Jednotlivci a nejrůznější mládežnické kolektivy tedy plnily v průběhu roku 1974 úkoly, především v podobě sběru informací o životním prostředí. Akce Brontosaurus byla velmi úspěšná, a proto bylo v roce 1975 rozhodnuto o proměně jednoroční akce v časově neomezené celostátní hnutí. SSM jej následně zařadil do svých struktur. Vzniklo ale něco, co následně způsobilo na čelech představitelů režimu nejednu vrásku.
Rok 1984 a oslava 10 let od vzniku Hnutí Brontosaurus.
Brontosaurus jako alternativa
Přestože bylo hnutí začleněno do oficiálních socialistických struktur, mělo stále relativně nízký stupeň formalizace a umožňovalo místním skupinám značnou míru autonomie. Především ale díky svému zaměření přitahovalo množství mladých lidí, kteří se identifikovali s ekologickými hodnotami, dobrovolnou prací a životem blízkým přírodě. To nebyly typické socialistické hodnoty, a proto se z hnutí stále více stávalo specifické prostředí a pro mnoho mladých členů Brontosaurus představoval prostor pro vlastní seberealizaci a alternativní způsob života mimo běžnou socialistickou společnost.
V průběhu osmdesátých let došlo k růstu popularity hnutí, což se projevilo například vysokým zájmem o účast v letních ekologických táborech. Souběžně s tím však narůstala pozornost státních orgánů a jejich snaha kontrolovat činnost hnutí. Od poloviny osmdesátých let začaly být některé aktivity Brontosaura sledovány Státní bezpečností, přestože většina činností zůstávala v mezích povolených režimem.
Hnutí Brontosaurus se ale zkrátka stalo jistou oázou svobodného způsobu života a myšlení, které směřovalo mimo mantinely dané socialistickým systémem. Jinými slovy, Hnutí Brontosaurus patřilo k těm prostředím, z nichž vzešly kořeny budoucího otevřeného vzdoru vůči režimu, který vyvrcholil v roce 1989. Po revoluci pak Brontosaurus přežil pád socialistického systému a pokračoval jako nezávislé ekologické hnutí.
Zdroje informací: https://is.muni.cz/th/yiipq/Gal_BP.pdf
