Článek
Koruna císařů Svaté říše římské
Koruna císařů Svaté říše římské představuje jeden z nejvýznamnějších symbolů celé evropské historie a středověké kultury. Koruna byla, resp. je, ústředním klenotem tzv. říšského pokladu a sloužila po staletí předmět odrážející nejvyšší světskou moc v celém křesťanském světě.
Jedná se o výjimečný artefakt, který váží asi 3,5 kilogramu. Je zhotoven ze zlata, drahokamů, perel i prvků vytvořených technologií středověkého smaltování. Na rozdíl od běžných evropských korun nemá kruhový půdorys, nýbrž osmiúhelníkový. Je to jeden z prvků, které dodávají koruně hlubokou symboliku.
Vznik koruny se nejčastěji klade do 2. poloviny 10. století do období vlády Oty I. Velikého. Nám tentokrát ale nepůjde ani tak o popis její nejstarší historie ani o opakování popisu všech jejích unikátních šperkařských vlastností či duchovní symboliky. Pro nás je důležitější ta část její historie, která je spojena s Českými zeměmi.
Zajímavé zobrazení kaple Svatého kříže na Karlštejně, která byla zbudována právě pro řískou korunu a další klenoty.
Koruna a České země
Po dobu téměř tisíce let existence Svaté říše římské byla koruna použita ke korunovaci celkem 66 panovníků. V pozdějších staletích už sice koruna ztratila svůj přímý politický vliv, stále ale zůstávala jedinečným symbolem tradic a historie, resp. celého evropského kontinentu. A tím je koneckonců dodnes. Zvláštní kapitolu v historii říšské koruny pak představuje její hluboké provázání s Českými zeměmi.
Poté, co byl Karel IV. zvolen římským králem a posléze korunován císařem, získal říšské klenoty logicky do svého držení. Jelikož chtěl pro nejcennější klenot tehdejšího křesťanského světa zajistit maximální bezpečí a zároveň symbolicky podtrhnout vůdčí postavení Českého království v rámci říše, nechal je natrvalo převézt do Čech.
Od roku 1355 byly říšské klenoty včetně císařské koruny uloženy v monumentální kapli Svatého Kříže na hradě Karlštejně, který byl pro tento účel přímo zbudován. Klenoty ale musely z bezpečnostních důvodů opustit Čechy v průběhu husitských válek. Nevíme to zcela přesně, ale bylo to kolem roku 1421. Císař Zikmund je nechal odvézt nejprve do Uherska a posléze do Norimberku.
Pouto mezi českými panovníky a říšskou korunou tím ale neskončilo. Habsburkové si po staletí udrželi jak titul českých králů, tak úřad císařů Svaté říše římské. Ačkoliv byla samotná koruna uložena v Norimberku a později ve Vídni, stále patřila do rukou téže osoby, která vládla Českým zemím, leckdy dokonce přímo z Prahy. Když se habsburský panovník nechal korunovat římským císařem, symbolicky se tím propojoval i s dědictvím Karla IV.
Mimochodem, extrémně cenné jsou i přesné kopie koruny. Těch je šest, z toho dvě v Česku, konkrétně přímo na Karlštejně. Další kopie jsou potom v Cáchách, ve Frankfurtu, na hradě Trifels v Rýnské Falci a jedna je v soukromé sbírce v Rotterdamu. Přes vysokou uměleckou hodnotu těchto kopií je ale originál jen jeden. Ten je dnes vystaven v Císařské klenotnici v Hofburgu ve Vídni.
