Článek
Praha 1848
Pražský pokus o revoluci byl součástí dlouhého seznamu podobných výbuchů nespokojenosti, které se v roce 1848 prohnaly celou tehdejší Evropou. Do jisté míry náhodné střetnutí pražských demonstrantů s vojskem odstartovalo několik dní trvající nepokoje a pouliční střetnutí protestujících s vojáky. Nejznámější událostí celého pokusu o revoluci je nepochybně zastřelení manželky knížete Windischgratze, pravděpodobně zbloudilou kulkou.
Po něm následovalo odstřelování Prahy z dělostřeleckých baterií na levém břehu řeky Vltavy. Dne 17. června potom demonstranti v Praze kapitulovali. Podobná nešťastná náhoda, která vedla k odstartování nepokojů v Praze, potom způsobila ve stejný den i smrt sedmi dalších lidí na nádraží v Běchovicích.
Běchovické střetnutí
V roce 1848 vedla do Prahy jedna jediná železnice vedoucí do České Třebové, Olomouce a dále do Vídně. První stanicí na této trase ve směru od Prahy byly Běchovice. Dnes se jedná o součást hlavního města a místní nádraží se oficiálně jmenuje Praha-Běchovice, v roce 1848 šlo ale o hluboký venkov. Generál Windischgratz rozhodl, že právě v Běchovicích bude vykonána prohlídka každého vlaku v obou směrech.
Běchovické nádraží bylo obsazeno několika jednotkami pod velením prince Hugo Windischgratze, který měl k dispozici pěchotu, jezdectvo, i dělostřelectvo. Kontroly prvních vlaků nic zakázaného neobjevily (hledaly se především zbraně). Vlak ve směru od Prahy, který dorazil po šesté hodině byl však z velké části zaplněn studenty, kteří se v předchozích dnech podíleli na potyčkách s vojskem. Nyní prchali z Prahy, zbraně však měli stále u sebe. Jednalo se o střelné zbraně, stejně jako nože, šavle, i nejrůznější podomácku vyrobené nástroje.
Vojáci začali studenty odzbrojovat, najednou však z jedné ze zbraní vyšla rána. Dnes již už nezjistíme, zda šlo o nehodu, nervy neudržené na uzdě, nebo úmysl. Ať tak či onak, vojáci začali na vlak pálit ze všeho co měli k dispozici a příliš přitom neřešili, že kromě studentů jsou ve vlaku i další cestující včetně žen a dětí.
Mezi lidmi ve vlaku logicky vypukla panika, lidé vyskakovali okny a snažili se dostat do bezpečí nádražní budovy. Princ Hugo se z počátku marně snažil uklidnit situaci a když už se mu to konečně povedlo, na zemi leželo sedm mrtvých a asi stovka raněných. Pro nejtěžší případy bylo zřízeno improvizované obvaziště přímo v Běchovicích, ostatní odvezl vlak do nedalekých Úval, kde jim byla poskytnuta pomoc.
Běchovické události stojí sice stranou hlavních revolučních střetů, přesto jsou jejich nedílnou součástí a vypovídají o tom, jak napjatá situace u nás v létě roku 1848 panovala. Událost dnes připomíná informační tabule na cestě od nádražní budovy v Běchovicích k autobusové zastávce.
