Článek
Stavba věznice Pankrác
Ještě v polovině 19. století sloužila Praze Svatováclavská trestnice, která patřila k největším v celé tehdejší habsburské monarchii. Umístěna byla v bývalém klášteře na Zderaze mezi dnešním Karlovým náměstím a Vltavou. Bylo však jasné, že je již nevyhovující a Praha si bude muset postavit věznici novou.
Volba padla na stavbu věznice mimo tehdejší hranice města. V prostoru za Nuslemi byl v dané době již venkov, a právě tam byla v roce 1889 věznice postavena. V témže roce šla potom po přestěhování vězňů k zemi trestnice Svatováclavská. Stalo se tak v rámci pražské asanace.
Věznice Pankrác představovala v době svého vzniku nejmodernější věznici nejen v Čechách, ale i v celém Rakousku – Uhersku. Nechybělo centrální vytápění, horkovodní topení, plynárna umožňující provoz plynového osvětlení, ale ani nemocnice, učebny, koupelny, tělocvičny a modlitebny pro katolíky, evangelíky i židy. V prostoru věznice byly též dílny, kde vězni vykonávali práci. Věznice baly rozdělena na tři části: na vězení, žalář a těžký žalář.
Věznice po vzniku Československa
Po první světové válce a vzniku Československé republiky převzal věznici nový stát a využíval ji jako věznici Krajského soudu v Praze. Kapacita věznice činila v této době více než 800 vězňů. V období První republiky se k trestu smrti sahalo jen velmi zřídka, neboť prezident Masaryk byl jeho velkým odpůrcem a nejvyšší tresty často měnil na doživotí. Přesto zde bylo v roce 1926 zřízeno popraviště.
Zcela zásadním obdobím pro Pankráckou věznici bylo období německé okupace. Právě zde byla totiž zřízena vyšetřovací vazba gestapa. Vězněni zde byli nejvýznamnější představitelé domácího odboje jako generálové Bílý či Vojta, premiér Alois Eliáš a stovky dalších. Zpočátku byli vězni popravováni v Ruzyňských kasárnách či na Kobyliské střelnici, v dubnu roku 1943 pak byla ale přímo na Pankráci zřízena místnost s gilotinou, tzv. sekyrárna. Mezi lety 1943 a 1945 bylo právě v této místnosti popraveno 1075 osob, většinou vynikajících vlastenců. Mezi popravenými bylo i 155 žen. Tato místnost i samotná gilotina jsou ve věznici stále, prostor je z pietních důvodů uchovávaný ve své původní podobě.
Gilotina v tzv. sekyrárně. Na tomto místě byli za okupace likvidováni ti nejznamenitější vlastenci
Na konci války se role obrátily a na Pankráci se ocitli naopak někteří nacističtí zločinci. Popraven zde byl například Karl Hermann Frank, Kurt Daluege nebo zrádce Karel Čurda. V cele zde zemřel také protektorátní prezident Emil Hácha. Na Pankráci byla v této době vězněna i herečka Adina Mandlová obviněná z kolaborace s nacisty. Ze stejného důvodu zde na několik měsíců skončil i Vlasta Burian.
Věznice Pankrác po druhé světové válce
Bohužel, ani po konci druhé světové války se věznice nevrátila čistě ke svému původnímu účelu, tedy k věznění skutečných zločinců. Popravovány zde byly oběti politických procesů jako Milada Horáková, Záviš Kalandra, podplukovník Prokeš a další. Komunisté k popravám používali šibenici, na které však skončili v rámci čistek ve vlastní straně i někteří z nich. Na Pankráci byl popraven Rudolf Slánský, stejně jako Vlado Clementis nebo Bedřich Reicin.
Posledním popraveným z politických důvodů byl na Pankráci i v celém Československu Vladivoj Tomek. Na Pankráci se popravovalo i poté, to již šlo ale o popravy skutečných zločinců. Pankrác byla až do 60. let jediným popravištěm v celém Československu. Až poté byla další dvě zřízena na Slovensku, v Ilavě a v Bratislavě. Právě zde se konaly popravy vražedkyň Marie Fikáčkové, Olgy Hepnarové, kanibala Ladislava Hojera i vraha Vladimíra Lulka, který se stal v únoru 1989 posledním popraveným na českém území.
Věznice Pankrác dnes
V současné době jsou na Pankráci věznice s dohledem, dozorem a ostrahou. Velmi malou část pak tvoří i věznice se zvýšenou ostrahou. Kapacita zařízení je dnes 1202 vězňů a pracuje zde na 600 zaměstnanců.
Zdroje informací: https://cesky.radio.cz/veznice-pankrac-slouzi-130-let-prosli-ji-zlocinci-i-obeti-nacistu-a-komunistu-8120936
Náhledové foto: Pixabay
