Článek
Kdo byl Vlastimil Tusar?
Vlastimil Tusar se narodil v roce 1880 v Praze do rodiny nadšeného podporovatele slovanské vzájemnosti. Dětství nepochybně poznamenal fakt, že vyrůstal bez matky, která zemřela v době, kdy byl Vlastimilovi pouhý měsíc. Otec se nicméně znovu oženil a rodinu tak měl Vlastimil úplnou.
Vlastimil Tusar vystudoval obchodní školu a následně našel zaměstnání jako obchodní příručí. Již jako dvacetiletý se začal politicky angažovat, nejprve jako zástupce pražského odborového svazu obchodních zaměstnanců.
Začal také přispívat do sociálně-demokratického tisku, konkrétně do časopisu Rovnost. Tusar pomalu stoupal ve stranické hierarchii v době, kdy se česká sociální demokracie dostala do konfliktu s mateřskou celorakouskou organizací. Českou sociální demokracii zastupoval např. na kodaňském kongresu v roce 1910. V roce 1911 se pak stal poslancem Říšské rady.

Ještě jednou Vlastimil Tusar.
Od Rakouska k Československu
V roce 1914 se Tusar sice sešel s Masarykem předtím, než odešel do exilu, sám ale myšlenku samostatného českého státu neprosazoval. Naopak, dával jasně najevo své prorakouské postoje. V roce 1917 byl dokonce zvolen místopředsedou Říšské rady. V té samé době ale začal měnit názor a vstoupil do kontaktu s představiteli odboje.
V říjnu 1918 to byl právě Vlastimil Tusar, který předával informace o situaci ve Vídni do Prahy Aloisi Rašínovi. Ten měl díky tomu přehled o situaci a mohl přistoupit k vyhlášení Československé republiky.
Vlastimil Tusar za první republiky
Ve Vídni ale Tusar zůstal i po rozpadu Rakouska-Uherska. Stal se totiž prvním oficiálním zástupcem Československé republiky v Rakousku. Byl také poslancem Národního shromáždění. Jeho „nejslavnější hodina“ přišla v létě 1919, kdy se stal druhým předsedou vlády. Tentokrát již nešlo o širokou koalici, ale tzv. rudo-zelenou koalici socialistických stran a strany agrární. Ve funkci zůstal i po dalších volbách v dubnu 1920.
V té době se ale začal potýkat s problémy přímo v sociální demokracii, kde se začalo prosazovat marxistické křídlo. To Tusar jednoznačně odmítal. Část poslanců jeho vlastní strany ale odmítla hlasovat pro důvěru vládě, později se právě toto křídlo sociální demokracie proměnilo v Komunistickou stranu Československa.
Společně s Masarykem Tusar oficiálně vyhlásil československou neutralitu v polsko-sovětském konfliktu, což mu vyneslo další kritiku marxistů v jeho straně. Vnitrostranické problémy byly ale velké a vláda byla nucena podat demisi.
Vlastimil Tusar poté zahájil léčení, neboť již nějakou dobu trpěl vážnými zdravotními problémy v podobě výdutě aorty a kornatění tepen. Své kuřácké vášně se ale nevzdal. Jeho poslední oficiální funkcí byl post velvyslance v Berlíně. Právě v hlavním městě Německa však také v březnu 1924 zemřel.
Vlastimil Tusar zůstává ve stínu jiných politiků své doby, přesto je ale podíl na vzniku Československa, a především potom na jeho vývoji v prvních letech existence nezanedbatelný a zaslouží si připomínku.






