Článek
Živé pochodně a protest proti okupaci Československa
V srpnu 1968 provedla vojska pěti států Varšavské smlouvy invazi do Československa s cílem udusit reformní proces známý jako pražské jaro. Již 8. září se na protest proti okupaci Československa a polské účasti na ní upálil na stadionu ve Varšavě devětapadesátiletý úředník Ryszard Siwiec.
O dva měsíce později, konkrétně 5. listopadu 1968 se potom na hlavní třídě v ukrajinském Kyjevě polil benzínem a zapálil čtyřicetiletý Vasyl Makuch. Jeho poslední slova zněla:
„Pryč s komunistickými kolonizátory! Ať žije svobodná Ukrajina! Pryč s okupanty Československa!“
Kdo ale vlastně byl Vasyl Makuch? Co konkrétně jej k tomuto ultimátnímu činu vzdoru vedlo? A jak na čin reagoval tehdejší sovětský režim?
Kdo byl Vasyl Makuch?
Vasyl Makuch se narodil v roce 1927 ve vesnici Kariv, která byla v té době součástí Polska. Jeho rodina byla vlastenecky smýšlející a od dětství se tak pohyboval v prostředí, kde se prosazovala myšlenka na osamostatnění Ukrajiny. V roce 1944 vstoupil do Banderovy Ukrajinské povstalecké armády. V partyzánském boji proti sovětským silám pokračoval i po skončení války. V únoru 1946 byl však po přestřelce s příslušníky NKVD zatčen.
Po brutálních výsleších byl odsouzen k deseti letům v pracovním táboře na Sibiři. Propuštěn byl 18. července 1955. V následujících letech pracoval Vasyl Makuch jako dělník, současně si ale dodělával maturitu při dálkovém studiu. Makuch nikdy neopustil ukrajinské smýšlení a k vlasteneckému cítění vedl i své děti.
V Makuchově bytě se scházela vlastenecká společnost, Vasyl často cestoval po Ukrajině, organizoval schůze apod. Většinu času byl přitom pod dohledem sovětské bezpečnosti. A potom došlo k invazi do Československa…
Protestní upálení
Invaze dopadla na Vasyla Makucha velmi tvrdě a byla jednou z událostí, které jej přesvědčily k tomu, že přinese oběť nejvyšší. To koneckonců řekl i manželce a v dopisech napsal přátelům a známým. Dne 5. listopadu 1968 se okolo 16:30 Vasyl Makuch zapálil poblíž dnešního náměstí Nezávislosti. Zemřel v nemocnici o den později.
V Sovětském svazu ani jinde ve východním bloku se samozřejmě žádná zpráva o upálení ani v nejmenším neobjevila, o činu bez podrobností nicméně informoval západní rozhlas:
„V Kyjevě se upálil občan Ukrajiny Vasyl Makuch, který protestoval proti sovětskému komunistickému režimu, útlaku ukrajinského národa a sovětské agresi proti Československu. Před bezprecedentním a hrdinským činem sklání hlavu celé mezinárodní společenství“
Makuchovu manželku i některé další příbuzné začaly vyslýchat bezpečností orgány a byli prakticky neustále pod dohledem, aby jim bylo znemožněno o události s kýmkoliv mluvit. Přesto se samizdatem začala informace o činu šířit. I za to byli lidé zatýkáni.
V Československu se stala událost známou až po sametové revoluci a dnes ji připomíná třeba Makuchova lávka v Praze přes Botič.
Zdroje informací: https://www.janpalach.cz/cs/default/zive-pochodne/makuch
