Článek
Nehledám seznámení na jednu noc neboli ONS (z anglického one night stand), ani nepatřím k menšinám, které mají své vlastní seznamovací kanály. Nechci se vdávat, k nikomu se stěhovat, prostě a jednoduše hledám normálního chlapa ve zralém věku a příjemnou společnost. Naštěstí mě nic nehoní a trpělivosti mám na rozdávání. A ta se zrovna hodí.
Online seznamování je trendem několika posledních desetiletí a není překvapivé, že kromě slušných lidí jejich digitální prostor obsazují všelijací šejdíři, vykutálenci, šprýmaři a podvodníci. Jako konečně všude ve virtuálním světě i v životě. Tím se ale nenechám odradit.
Falešní inzerenti jsou s trochou cviku a selského rozumu snadno rozpoznatelní a na špek jim sedne snad jenom nezkušená naivka. Já na ně ale mám nos. No uznejte, Brad Pitt na české online seznamce? A kdo by ho vlastně chtěl?
Nebo takový krasavec ze žurnálu, respektive fotobanky, opírající se o nablýskaného sporťáka? Ano, je na něj hezký pohled. Toť vše. Ale i takzvaně normální profily bývají zdrojem velkého odhalení, polemiky či zdviženého obočí.
Preference máme každý jiný a hned první fotka napoví, jestli se u profilu zastavím o kousek déle, než ho prstem hodím doleva či doprava. Pro neznalce připomínám, že vlevo znamená nezájem, vpravo možná či dokonce jupíííí. Nadšení ale musím krotit, protože dalšího průzkumu se dočkám jenom v případě, že si dotyčný nesplete strany, a i já si zasloužím jeho pozornost. Musí totiž jít o zájem oboustranný.
Ač jsou fotografie krajinek, zvířátek a všelijakých motivačních mouder a inspirujících citátů na profily umisťovány zřejmě proto, že se inzerent s nimi ztotožňuje a chce nám ženám odhalit své postoje, stejně nikoho nezajímají. Jsou ale častější, než by se slušelo.
Ještě nikdy jsem se do nikoho nezakoukala jenom proto, že mi poradil, aby „sen byl mými křídly“. Nebo proto, že prý „skvělé věci nevznikají v komfortní zóně.“ Možná to ale mám jinak a na některé ženy to platí. Hmmm…. asi ne.
Základními informacemi o vlastním intelektu inzerenti nešetří, a to je dobře. Aspoň to máme rychle za sebou. Vyplazený jazyk nebo fotka v obleku pořízená v zrcadle koupelny s toaletním papírem v pozadí k takovému odhalení úplně postačí. Je úplně jedno, že dotyčný je jinak docela fešák.
Když už na mě z fotek kouká normální příjemný chlapík přiměřeného věku a výšky, který si nespletl strany a místo obličeje si nevyfotil nohy, netváří se bůhvíproč nasupeně a usmívá se, jeho hlava není ztracená v motorkářské helmě, oči nemá schované za tmavými slunečnými brýlemi a tělo zahalené do nevábného cyklistického outfitu, konečně si přečtu těch pár slov, kterými nás ženy chce dotyčný zaujmout.
„Carpe diem“ patří k nejčastějším heslům, kterým se inzerenti prezentují. Užívej dne. Co tím poselstvím myslel Horatius už filosofové vybádali, ví to ale i ten chlapík s půllitrem piva v ruce? Nebo chce naznačit, že si sem přišel jenom užívat? O mysli a poselství inzerentů vzývajících Carpe diem se mi přemýšlet nechce. Je jich až příliš.
A pak jsou tu „kamarádi kamarádů“ a „přátelé přátel“. Co tím mají ti chlapíci na mysli? Nějaký skrytý význam, který jsem zatím nepochopila, tento popis vlastního přístupu k životu mít musí, jinak by se jím profily nehemžily. Jsem zmatená. Možná se inspiruji a k většímu úspěchu si dopomůžu konstatováním, že jsem sousedovic sousedka. Třeba aspoň někoho pobavím.
„Žít a nechat žít“ je dalším oblíbeným heslem online seznamek. Znamená to jinými slovy, že mě pán nebude terorizovat, protože si taky chce dál žít po svém? Myšlenka je to jistě velkorysá, ale určitá polemika se nabízí. Ale polemizovat s někým, s kým jsem se ještě ani nepozdravila, se mi nechce.
Vlastně je to jednoduché. K vyplazeným jazykům, záchodovým profilům, citátům, přilbám a kytičkám přihodím vlevo ještě všechny kamarády kamarádů, vyznavače Carpe diem a ty, kteří chtějí žít a nechat nás žít.
Zahodím i ty, kteří prý nesnáší lži a musí mě na to upozornit hned v úvodu. Asi proto, abych se držela stranou, kdybych náhodou byla lhářka. Neznám nikoho, kdo lži snáší, ani takového, kdo by vlastní lhářství připouštěl. Vypovídající hodnota takového vyznání je tudíž nulová a zbytečná. O inzerentovi ale říká dost na to, aby skončil v levém koši.
Někdy přeskočím profil jen proto, že mu nerozumím a jsem líná do procesu tahat slovník. Zkratkami a moderními výrazy se profily jenom hemží, takže ty základní jsem se už naučila, abych nebyla za trapnou.
CIS není příslušník nějakých ozbrojených nebo tajných složek, ale znamená, že dotyčný má stále stejné pohlaví, s jakým se narodil. To je určitě fajn vědět.
Sapiosexuálů se mezi inzerenty najde překvapivě hodně. Co nám tím chtějí říct? Že ho sošné tělo a žhavý pohled rozhodně neobalamutí. Pro sexuální vzrušení totiž potřebují především intelekt. Takže taky asi nic pro mě. Jednodušší je asi někoho nalákat tím žhavým pohledem.
A pak přijdou na řadu osobnostní typy, kdybyste měli chuť se u profilu pořádně zahloubat. Budete k tomu ale asi potřebovat ChatGPT nebo Google, abyste zjistili, co je třeba INTJ, ENFP, INTP nebo ENFJ.
No a pak konečně narazíte na příjemného usmívajícího se chlapíka, který není kamarádem kamarádů, nevzývá Carpe Diem, ani nevyplazuje jazyk, a konečně jdete na první rande.
A ze sošného muže s jiskrou v oku se rázem stane otylý a nepříjemný muž, který během pár dnů zestárl o deset let a přibral 20 kilo. Netrpělivě dopijete kafe a když se trochu oklepete, můžete začít znovu.
Falešné profily, kytičky, motivační fráze, cyklistické přílby, brýle a úbory, půllitry piva, vyplazené jazyky a koupelnová selfíčka. A je to tak fajn, protože online seznamky nejsou ničím jiným než barevným odrazem reality.
Projít džunglí lze jenom s mačetou v ruce a velkým odhodláním. A kdo se bojí, nemá chodit do lesa.
