Článek
Dávno jsou pryč doby, kdy senioři používali tlačítkový telefon, internet pro ně bylo cizí slovo a raději si všechno vyřídili osobně. Dnes se pro ně chytré telefony a sociální sítě staly součástí života. Ne vždy ale ku prospěchu věci.
Představme si dva různé lidi. Jeden odešel do důchodu před třiceti lety, zatímco ten druhý teprve relativně nedávno.
Ten první si ráno přečetl noviny, pustil si rádio, došel nakoupit, po cestě se třeba zastavil u sousedů, odpoledne pracoval na zahradě nebo hrál člověče nezlob se s vnoučaty. Večer se díval na televizi nebo si četl knihu.
Dnešní důchodce má v kapse telefon, který mu nabízí téměř celý svět. Může sledovat zprávy, poslouchat hudbu, nakupovat online, komunikovat s rodinou, prohlížet si fotografie, sledovat videa, hrát hry nebo si povídat s lidmi, které nikdy osobně nepotkal.
I on sleduje své rodiny na Facebooku, Instagramu, komunikuje s nimi přes WhatsApp či různé platformy video hovorů a čte a komentuje všelijaké zprávy na sociálních sítích. Dokonce se i seznamuje s cizinci. Přece existuje online překladač, tak proč ne?
Starší lidé tráví stále více času na sociálních sítích, o tom není sporu, a statistiky a čísla všelijakých průzkumů to dokazují. Bohužel tito lidé často nedisponují dovednostmi potřebnými k rozpoznání falešných účtů, upravených obrázků, phishingových zpráv či sofistikovaných podvodů.
Problémem ale není to, že senioři používají technologie. Problém nastává tehdy, když se technologie stane hlavním obsahem jejich dne a když jim nahrazuje jiné přirozené aktivity, zejména ty skutečně kontaktní a reálné. Sociální sítě a čas trávený před obrazovkou zdaleka není problémem dětí a mládeže. I starším lidem dokáže pořádně zkreslit realitu.
Je to pochopitelné. Telefon umí zaplnit ticho, i když nedokáže odstranit samotu. Může zprostředkovat kontakt s mnoha cizími lidmi a nabízí nekonečné množství informací. Ne vždy ale starší člověk dokáže rozlišit, které z nich jsou pravdivé a kteří lidé skuteční.
S přijetím technologií jako součástí života také výrazně stouplo riziko všelijakých podvodů, jako jsou falešné profily, podvodné nabídky, manipulativní zprávy a dezinformace.
Ty se samozřejmě netýkají pouze starší věkové kategorie, ale algoritmy jim dokáží podvrhy čím dál tím lépe podstrčit a manipulovat jejich názorovým přesvědčením. A starší lidé jsou podvodům a falešným zprávám méně odolní. Nedostalo se jim stejného vzdělání a poučení, pokud jde o technologické nástrahy.
Už dávno neplatí staré dobré „Říkali to v televizi, tak to musí být pravda.“ Dnes se stále častěji takzvaná „pravda“ hodnotí podle informací sdílených na sociálních sítích.
Někteří lidé, a ti starší zejména, mají méně zkušeností s kritickým hodnocením online obrázků, videí a informací. Této nezkušenosti často zneužívají podvodníci prostřednictvím personalizovaných zpráv, falešných profilů a zavádějícího obsahu.
Někdo může bez problémů posílat fotografie, používat internetové bankovnictví a nakupovat online, ale nemusí vědět, jak ověřit původ fotografie, kdo provozuje webovou stránku nebo zda je video vytvořené umělou inteligencí.
Mladší generace vyrůstaly v prostředí, kde se falešné profily, internetové reklamy, podvodné odkazy a manipulativní obsah staly běžnou součástí online života. To samozřejmě neznamená, že mladí lidé podvodům nepodléhají. Mají však často více zkušeností s prostředím, v němž se digitální obsah vytváří a šíří.
Jedním z nejcitlivějších typů internetových zákeřností jsou takzvané romantické podvody. Podvodník si vytvoří falešný profil a použije fotografii atraktivního muže nebo ženy. Může se vydávat za zahraničního vojáka, lékaře, podnikatele nebo člověka pracujícího v humanitární organizaci. Kontaktuje oběť na Facebooku nebo seznamovací aplikaci a postupně s ní buduje vztah.
Potom přijde problém: zadržená zásilka, nemoc, nehoda, komplikace při cestě nebo poplatek za přepravu cenného balíku. Oběť má zaplatit clo, pojištění nebo jiné náklady. Jakmile peníze odešle, přicházejí další žádosti.
Tyto typy podvodů se mladším a poučeným lidem spíše vyhýbají, i když jim samozřejmě nepodléhají pouze senioři, ale i lidé o generaci mladší. Riziko totiž nepřichází pouze s věkem. Významnou roli hraje osobní situace, důvěra, zkušenost, osamělost a schopnost rozpoznat manipulaci.
Všelijaké internetové nákupy a bazarové inzeráty bývají další pastí. Jsou rychlé a velmi pohodlné, pokud se tedy nejedná o podvod. Ten může skončit nejenom prázdným balíkem, ale i také zneužitou platební kartou přes falešný odkaz. A tak bychom mohli pokračovat.
Evropská studie zahrnující 26 735 osob, zveřejněná v roce 2023, se zabývala podvody páchanými na spotřebitelích z řad starších dospělých. Zjistila, že starší lidé čelí podvodům obecně častěji, ačkoli to nutně neznamená, že by byli častěji oběťmi podvodů realizovaných prostřednictvím online kanálů.
Může jít třeba i o proslulé falešné bankéře a policisty. Zejména u osob ve věku 65 let a více se vyskytovaly případy krádeže identity, při nichž pachatelé vystupovali jménem důvěryhodných organizací.
Policie ČR mezi typické online podvody řadí právě falešné kurýrní odkazy, phishingové zprávy vydávající se za banku či poštu a platby předem za zboží, které nikdy nedorazí.
Zranitelnost zde nemusí spočívat v naivitě. Může jít o neznalost konkrétního mechanismu. Člověk, který celý život nakupoval v kamenných obchodech, nemusí tušit, že kurýrní služba nepotřebuje údaje k jeho platební kartě jen proto, aby mu někdo poslal balík.
Dnešní senioři prožili většinu života bez sociálních sítí, internetového bankovnictví a chytrých telefonů. Do digitálního světa vstupují v době, kdy se technologie mění rychleji než kdy dříve.
Není proto překvapivé, že se někteří učí za pochodu. Zvládnou poslat zprávu, sdílet fotografii nebo nakoupit přes internet, ale nemusejí znát postupy, které stojí za reklamou, algoritmy, rozpoznat falešné profily nebo podvodné odkazy.
Odchod do důchodu znamená méně kontaktu s kolegy, více času doma a někdy i ztrátu společenské role. Sociální sítě jsou tak lákavé, protože nabízejí nové kontakty, pocit sounáležitosti a možnost zůstat v obraze.
A právě zde se skrývá jeden z paradoxů digitálního stáří. Člověk může být celý den online, sledovat životy ostatních, komentovat příspěvky a komunikovat přes sociální sítě, a přesto mu může chybět skutečný lidský kontakt. Proto má tendenci spíše uvěřit tomu, co vidí, a co se mu v jeho digitálním světě podsouvá.
Řešením není seniory od internetu odrazovat. Potřebují spíše praktické vzdělávání a poučení, jak bezpečně používat telefon a sociální sítě. Ukázat jim, jak vypadá falešná stránka, jak funguje podvodný kurýr, proč banka nikdy nežádá převod peněz na „bezpečný účet“, a proč fotografie člověka na seznamce nemusí odpovídat skutečnosti. A v tom by měla pomoct rodina a skuteční blízcí.
Protože v digitálním světě se může stát obětí každý. Rozdíl je v pravděpodobnosti a v osvětě. Starší lidé potřebují se záludnostmi digitálního světa poradit. A nejlépe od svých blízkých, kterým důvěřují.
Poslouchejte své babičky a dědečky a zajímejte se o to, co vám vyprávějí, a jak k informacím přišli. Že to psali na „fejsbuku“ může být varovným signálem.





