Článek
Barcelona má nezaměnitelnou atmosféru, do které se mnozí zamilovali tak, že se rozhodli do města přestěhovat. Cizinci již pokořili hranici 25 procent z celkového počtu obyvatel a do toho se nepočítají miliony turistů, kteří město každoročně navštíví. Není divu, že se domorodí Katalánci cítí být poněkud utlačovaní.
Pokud vyrazíte do Barcelony na výlet a vmísíte se do davů tlačících se kolem Sagrady Familie, proudících do Parku Güell, korzujících po La Rambla nebo se prodírajících úzkými temnými uličkami čtvrti Gótico, mnoho místních nepotkáte. Ti se snaží těmto turistickým oblastem pokud možno vyhýbat, protože už jim tak docela nepatří. Z části Barcelony se totiž stal skanzen.
V restauraci vás pravděpodobně obslouží Argentinec nebo Číňan, v obchůdku se suvenýry budete o cenu smlouvat s Maročanem nebo Pákistáncem a přilepená ke zdi před samoobsluhou vás bude o almužnu prosit dost možná Rumunka.
To ale není žádný důvod do rozmanitého města nepřijet a nechat si ujít zážitek z neopakovatelné atmosféry, kterou jinde nenajdete. Cizinci k místnímu koloritu už zkrátka neodmyslitelně patří. Nejenom proslulé budovy Antoni Gaudího, ale i výrazná modernistická architektura, zachovalé staré město a plážová kolonáda s bary rozhodně stojí za trochu internacionality.
Místní si sice stěžují, že o své město přicházejí, nemají kvůli krátkodobým pronájmům kde bydlet, katalánsky už se pomalu nikde nedomluví a k protestům používají občas prapodivné metody jako loňské stříkání vodou po turistech z dětských pistolek, faktem ale zůstává, že turismus tvoří 14 procent místního HDP a tisíce pracovních míst a oni to také vědí.
Vy se tím vším ale o dovolené nemusíte nijak trápit. Připravený byste měli mít itinerář, předem zakoupené vstupenky do památek, pokud je chcete navštívit, a hlavně ubytování. Na poslední chvíli se vám bude velmi těžko shánět. A pak přijde na řadu to nejdůležitější. Zvýšená obezřetnost.
Barcelona není problémové místo z pohledu osobní bezpečnosti, na kterou dohlíží četné policejní hlídky a ostraha v metru, ale mějte na paměti, že vynalézavost místních kapsářů nezná mezí. Na jejich triky dovedené k dokonalosti je i místní policie krátká, natož vy.
Váš osobní majetek včetně telefonů není v bezpečí ani na letišti, zejména ve frontách na vlak, autobus nebo v parkingu, kde operují celé gangy, o to hůř v metru a kolem městských památek, kde mají „myši pré.“ Zvýšená ostražitost není stihomamem, ale prozřetelností.
Nebyli byste ani první, ani poslední, kdo byli buď jednoduše okradeni starými kapsářskými praktikami nebo vlákáni do pasti, kterou jste neprokoukli. Ani by vás totiž nenapadlo, že vás někdo může při nákupu jízdenky v metru polít vodou, aby odlákal vaši pozornost a jeho parťák mohl zmizet i s telefonem a peněženkou.
Příběhů ze života je mnoho a většina z nich není moc veselá. Nejenom proto, že lehce přijdete o část majetku, ale protože se pohoda a radost z výletu můžou proměnit v čekání na policejní stanici a obvolávání bank. Občas se ale přihodí i veselé zážitky.
Můj bývalý manžel s dcerou jeli přeplněným metrem, které je velmi pohodlným a praktickým dopravním prostředkem po městě a zloději to pochopitelně ví taky. Dcera si všimla, že nějaký chmaták v davu strká otci ruku do zadní kapsy u kalhot a tatínka zděšeně upozornila. Ten se jenom usmál a mávnul rukou. V té kapse měl totiž jen posmrkaný kapesník. Taková malá odplata za nenechavost.
Takhle vesele to ale skončit nemusí. Nicméně rizika se eliminovat dají, protože i zde platí zlatá pravidla. Čím snazší cíl, tím větší pravděpodobnost újmy. Nejenom v zadních kapsách u kalhot, ale i v batozích na zádech s přihrádkami by měly být tak maximálně posmrkané kapesníky nebo cokoli můžete snadno postrádat.
Na stole v kavárně či restauraci nemají telefony co pohledávat, natož kabelky odložené na volné židli. To je jako rovnou si říkat o průšvih. Tyto zlozvyky by ovšem měly být pod kontrolou při každém cestování, nikoli pouze v Barceloně. Kdokoli vás zastaví s nevinným dotazem nebo se na vás namáčkne, je pro vaše cennosti potenciálním nepřítelem.
Městské pláže jsou kapitolou samy pro sebe. Pokud se jdete vystavit slunci a mořské vodě sami bez doprovodu, budete čelit neřešitelnému problému. Co s věcmi? Na milou rodinku s dětmi na vedlejší dece není radno se spoléhat, protože zloději jsou vždy připraveni a v písku se umí pohybovat se zkušeností pouštního velblouda. Když na pláž, pak raději vlakem za město.
Dalším číhajícím nebezpečím, které soudě dle zoufalých dotazů na místní facebookové skupině Čechů a Slováků není nijak výjimečné, jsou auta. Zejména ta s cizími poznávacími značkami jsou v hledáčku zločineckých skupin a jejich důmyslných a leckdy i nebezpečných praktik.
Pozor si dávejte už na dálnici od francouzských hranic. Jsou hlášeny případy nevybíravých pokusů o zastavení vozidel včetně najíždění a vybržďování. V případě úspěchu vám zůstanou pouze oči pro pláč a vykradené auto. Kromě policejního vozu se nenechte zastavit nikým a ničím. Nechávat v městských ulicích jakékoli cennosti či zavazadla v autě by pak bylo vyloženě šlendriánstvím.
Přestože se Barcelona ocitla na černé listině významného turistického průvodce Fodor’s Travel, který je pohoršen nepřátelskými domorodci a stejně jako na Kanárské ostrovy a na Mallorcu do ní nedoporučuje v roce 2025 cestovat, vy se tím zviklat nenechtejte.
Významné a turisticky vyhledávané památky s velkým shlukem lidí, slavná třída La Rambla a celá čtvrť Gótico, pláž, automaty pro nákupy jízdenek a metro jsou nepřekvapivě místy s největší koncentrací zlodějů a tady si prostě dávejte větší pozor než obvykle.
Nenoste s sebou nic, co nemůžete rychle nahradit. Originály pasů a občanek raději nechte v bezpečí a mějte u sebe pouze kopie, kdybyste je náhodou potřebovali. V Barceloně je sice konzulát, ale má velmi omezené úřední hodiny a přes víkend je zavřený.
Abyste nezůstali v případě nouze úplně bez prostředků, je dobré mít kromě platební karty v telefonu také dobře uloženou fyzickou kartu a nejlépe i nějakou hotovost pro nouzový případ.
Peněženka na krku a pod tričkem sice není moc elegantní, ale pod oděv vám nikdo sahat nebude, to si raději najde snazší cíl. Kabelky „cross body“, neboli napříč za krkem se dají za chůze přidržovat rukou, stejně jako nepopulární brašničky připevněné k pásku, neboli takzvané ledvinky.
Naučte se reflexu. Při jakémkoli, i zdánlivě irelevantním vyrušení, chňapněte či stiskněte vše, co máte s sebou, a teprve pak se podívejte, co se stalo. Někdo vedle vás rozbil láhev s vodou, omylem do vás strčil, zeptal se vás na cestu nebo žebrá o cigaretu? Mějte na paměti, že nebezpečí vám nemusí hrozit přímo od něj, protože dotyčný je pravděpodobně jen návnada.
Zapomeňte na prototypy kapsářů. I skupinky pubertálních děvčat, dětí, maminky s děcky nebo chlapík o berlích mohou být součástí organizovaných skupin.
Barcelona je nádherná, přívětivá, a pokud nebudete o dovolené na své věci málo opatrní, výlet si určitě užijete. Stačí zapamatovat si základní pravidla a místa, na kterých si dávat obzvlášť pozor, což je malá úlitba za neopakovatelný zážitek z výletu.
