Článek
Celým světem včetně České republiky se po vzoru Austrálie rozbíhají tendence zakázat dětem do určitého věku přístup k sociálním sítím. Některé země jsou ve snahách dál než jiné, ale trend je zřejmý a zákaz či alespoň regulace není daleko.
Ne, skutečně to není omezování osobní svobody. Děti do 15 let mají osobní svobodu omezenou z titulu svého věku. Nemohou dělat spoustu věcí, jako kupovat si alkohol nebo cigarety či vstupovat do právních vztahů. Do 15 let nevlastní ani občanský průkaz.
Na sociálních sítích ale mohou děti přijít k daleko horší újmě, za kterou nikdo nenese odpovědnost. Jsou zcela legálně a neomezeně vystaveni jinému a často velmi vážnému nebezpečí, které má dopady nejenom na mentální zdraví, ale i na celý jejich vývoj.
Život dětí je kontrolovaný a utvářený nejenom rodinou a školou, ale také vlastním sociálním prostředím. Přáteli, kolektivem a společenským vlivem. Jenomže rodina i společnost svoji kontrolu nad vývojem dítěte ztrácí v neprospěch sociálních sítí.
Nejde přitom jenom o obsah, kterým jsou děti vystaveni. Jde o životní styl, který přesouvá život a sociální interakce z reálného života do digitálního. Přátelé, ať už jsou skuteční, virtuální či dokonce umělí, mají obrovský vliv na utváření osobnosti a vnímání sebe sama.
Britské BBC rádio v roce 2024 udělalo průzkum, ze kterého vyplynulo, že čtvrtina mládeže mezi 13 a 18 roky stráví na telefonu v průměru pět a půl hodiny denně. Tento čas jde na úkor jiných aktivit, kterým by se mladí lidé měli věnovat. Budovat skutečné mezilidské vztahy, sportovat, poslouchat muziku a dělat věci, které k dětství patří.
Kolik rodičů skutečně tuší, jaký obsah je jejich dětem vnucován, s čím se ztotožňují a kdo je ovlivňuje? Možná tuší, ale udělat mohou jenom velmi málo proto, aby tomu zabránili, pokud je přístup na sociální sítě volný, svobodný a nekontrolovatelný.
Nejde jenom o jakési trendy, které děti sledují, a s kterými se ztotožňují, ale i pocit, že být „in“ je téměř otázkou života a smrti. A ono tomu tak skutečně je. Je totiž snadné mladé mozky formovat, ovlivňovat a zneužívat.
Zajímavý byl nedávný experiment, opět z Velké Británie, o kterém natočila dokument stanice Channel 5. Ve vybrané škole Stanway School v Essexu 25 žáků ve věku 12 let na tři týdny odevzdali své telefony a byli nuceni fungovat bez nich.
Jedna z žákyň předtím, než svůj mobil odevzdala do zamčené skříně, poznamenala: „Neřekla bych, že jsem na tom závislá, ale je to jedna z mých hlavních priorit. Co mě na tomto zákazu telefonování vadí, je ztráta trendů a tak dále. Pokud budete nudní, lidé s vámi nebudou chtít být přáteli.“
A chlapec stejného věku poznamenal: „Právě jsem tam dal celý svůj život. Je úplně pryč.“
A co se stalo těsně poté, kdy děti o své mobily přišly? Jeden žák uvedl, že byl nucen číst knihu „jako poslední možnost“, zatímco jiný byl viděn, jak bezcílně mlátí klackem do trávy. Další se cítil „traumatizován“ a jeden chlapec dokonce nemohl bez svého mobilu usnout.
Dívka Jessica moderátorce přiznala, jak kdysi přijala přátelství od jedenáctiletého děvčete na Tik-Toku. Jenomže osoba, která se za mladou dívku pouze vydávala, se jí začala ptát na „divné věci“ a Jessica naštěstí přátelství ukončila. Dočkala se za to ale nenávistného postu o své osobě na Tik-Toku. Bylo jí tenkrát deset let a zkušenost jí pochopitelně velmi otřásla.
V dokumentu se objeví i matka 13 letého chlapce, který spáchal sebevraždu poté, co na sítích sledoval extrémní obsah o tomto tématu.
Bylo také prokázáno, že až polovina dětí do 13 let má přístup k násilné pornografii. Do kina na filmy nepřístupné mládeži bychom je nepustili. Nad obsahem sociálních sítí ale kontrolu nemáme.
Během experimentu na Stanway School vědci z University of York sledovali, jak se mění chování dětí. Každé z nich muselo před a po odevzdání telefonu absolvovat sérii kognitivních úkolů, které testovaly jeho pozornost, reakční dobu a paměť.
V průběhu pořadu vědci sledovali, jak se účastníci postupně přizpůsobovali životu bez telefonů a v každodenním životě se cítili méně pod tlakem. Jedním z klíčových výsledků po 21 dnech bez telefonů bylo, že děti spaly v průměru o hodinu víc.
Studie ukazují, že závislost dětí na telefonech má obrovský vliv na část mozku, která je zodpovědná za to, jak mozek zpracovává informace a činí rozhodnutí. Tento vzorec je podobný tomu, co lze pozorovat u lidí se se závislostí na návykových látkách.
Zákaz přístupu dětem na sociální sítě má své opodstatnění a jeho cílem je děti chránit. Nejenom před násilnickým obsahem, nad kterým nemáme kontrolu, nebo před anonymními predátory a škodlivými trendy. Naším úkolem je dopřát dítěti dětství a zajistit mu zdravý vývoj. To lze jenom těžko dokázat, pokud na dítě necháme působit silné vlivy, nad kterými nemáme žádnou moc.
Světonázor se tvoří v rodině, ve škole a v sociálním prostředí, ve kterém dítě žije. Virtuální sociální prostor ale takový světonázor ovlivňuje daleko víc, než si dokážeme připustit.
Po Austrálii, která již přístup dětem zakázala, se k opatření chystají i evropské země, z nichž nejdál je Francie, kde už návrh zákazu pro děti do 15 let prošel dolní komorou parlamentu. Vstoupit v platnost by měl od příštího školního roku a ruku v ruce s ním půjde i zákaz telefonů ve školách. Ten už sice ve Francii platí pro základní školy, bude ale rozšířen i na střední.
I ve Velké Británii se diskuse o zákazu sociálních sítí pro děti a mládež těší velké podpoře nejenom odborníků, ale i obyvatel. Výše uvedený školní sociální experiment odvysílaný na televizní stanici Channel 5 přispěl k otevření očí mnoha lidí a rozšířil společenskou debatu na toto téma.
Zatím poslední zemí, která se k zákazu hlásí, je Španělsko, které chce hranici posunout až k 16 rokům. Španělský premiér Pedro Sanchez se po vyhlášení úmyslu stal terčem nevybíravé kritiky Elona Muska. Ten na své síti X zveřejnil následující komentář:
„Špinavý Sánchez je tyran a zrádce španělského lidu.“ Zřejmě se mu vlastní výrok zdál příliš slabý, proto asi po hodině a půl přitvrdil: „Sánchez je opravdový fašistický totalitář.“
A lidé s takovou rétorikou a přístupem vládnou sociálním sítím, na nichž jsou závislé naše děti. Víc komentáře zde asi není zapotřebí.
Pokud premiér Babiš dostojí svému slovu a podaří se mu zákaz sociálních sítí pro české děti a mládež prosadit, po zásluze si bude moct připsat jeden bod k dobru.
