Článek
Když jsem byla mladá, cloumaly mnou ideály, touhy všeho druhu a hormony. Seznamování bylo jiné. Virtuální svět neexistoval, takže zbývaly diskotéky, studentské koleje a Seznamka v Mladé Frontě.
I já jsem pročítala inzeráty typu: Muž 25 let, vysokoškolský student s všestrannými zájmy, vysoký 185 cm, hledá dlouhovlasou dívku do nepohody. Zn. Sportovní duše.
Trpělivost byla tehdy na místě, protože dopisy s nabídkami se posílaly kamsi do redakce a na odpověď se čekalo dlouhé dny. Dál už ale bezpečnostní rizika stoupala, protože jiný způsob kontaktu než telefon, nebo ve většině případů domácí adresa, neexistoval. Ale pachuť zhrzenosti a zklamání byla podobně hořká tehdy jako dnes.
Do toho vysokého studenta jsem totiž vložila veškeré naděje a poslala mu drahocenný originál fotografie z maturitního tabla. Odepsal mi a já jím byla uchvácená. V dopise neudělal jedinou gramatickou chybu, přihodil pár inteligentních vtipů a z černobílé fotky, kterou jsem používala jako záložku v knize, se na mě smál krásný kluk se statným krkem a tmavými neposlušnými vlasy. Ani jsme se nestihli sejít ve vinárně Blatnička na skleničku. Ještě předtím mi napsal, že už potkal jinou kandidátku, takže pardon, i když jsem taková hezká a chytrá. Bulela jsem.
Ale dost sentimentu a k věci. Dnes je ze mě, řekněme, zralá žena a jsem tam, kde jsem byla tenkrát. Zase pročítám inzeráty. Pohnutky a touhy už mám ale úplně jiné. Otce svých budoucích dětí jsem vyměnila za parťáka na volný čas.
Jsem realista a mi jasné, že žádného statného atletického juru s ohnivým pohledem nenajdu a ani takového nehledám, děkuji pěkně. Postačí, když nebude vypadat jako můj starý vyhaslý strýc a z jeho postoje na fotce nebude sálat zmar a odevzdání.
Je to podobné jako online obchod. Takový Amazon s přehršlí nabídek a můžete si vybrat, co se vám jen zlíbí. Vlevo pryč, vpravo do košíku. Jenomže na rozdíl od toho Amazonu vám nikdo ve skladu pána nezabalí a nedoručí. Ale zase když už dorazí, můžete si ho bez poplatku vyzkoušet a vrátit do oběhu.
Nejsem ani zoufalá, ani bezmocná a rozhodně netrpím samotou. Já si v ní totiž docela libuji a v tom spočívá rozdíl mezi mými dvaceti a padesáti plus lety. Zkrátka už vás nic nehoní a můžete si diktovat co chcete. S vědomým rizikem, že možná nic nedostanete.
Řeknu vám, co je na online trhu k mání. Alespoň ve Španělsku, protože tady žiji, ale troufám si odhadnout, že obrázek bude univerzální. Jen můj výběr je vzhledem k průměrné výšce místních mužů o něco složitější.
K mání jsou pánové vyplazující jazyk na fotce. Proč? To netuším. Ale protože je jich hodně, tak si říkám, že to bude mít nějaký kulturní význam. Ale kdo by proboha stál o šedesátníka, který se tváří jako zlobivé šestileté děcko? Různě šklebících se fotek je nepřeberné množství a jejich účel jsem zatím nepochopila. Třeba na to jednou přijdu.
Vystrčený zadek by jim přes administrátory asi neprošel, tak ukazují aspoň bosé nohy. Selfíčka na opalovacím lehátku od stehen po palce u nohou jsou asi v módě, jinak si to neumím vysvětlit. Moje náctiletá neteř mi vysvětlila, že prý chodidla jsou fetiš, ale stejně mi to pořád vrtá hlavou. No, řekněte? Že by snad hnáty křivé měly nějakou skrytou symboliku?
Cyklisté. No, budiž. Na kole po barcelonských kopcích jezdí kdekdo, ale fotka postaršího pána v upnutém oblečku s helmou na hlavě moc přitažlivá není. A s cyklistickými brýlemi přes oči nic jiného než obepnuté vyzrálé tělo stejně nevidíte. Brrr.
To už jsou snad lepší ti na motorkách, kteří co do výskytu šlapou cyklistům na paty. Není z nich vidět vůbec nic a já se motorek stejně bojím, takže jim pozornost nevěnuji.
Vyretušované obličeje upravené filtry připomínající strašidelné panenky z hororu. Nevím, jak vypadají další fotky z alba těchto pánů, protože už z té první mám husí kůži, takže je přeskočím rovnou.
Podobizny o dvacet až třicet let mladšího já. Popraskané papírové fotky s vybledlými barvami, které pán vyskládal na stůl a telefonem vyfotil. Na poslední místo zařadil selfíčko z poslední doby a vy leknutím upustíte mobil. Pán se asi nemůže smířit s realitou a prodává dávno prošlé zboží. Je mi ho trochu líto.
Selfíčka přes zrcadlo v koupelně. V tom lepším případě jsou dveře na záchod aspoň zavřené. Možná byste se divili, kolik lidí tenhle trik pořád ještě používá.
Chcete Brada Pitta, George Clooneyho nebo nějakého šarmantního elegána z reklamní databáze? Můžete si vybrat. Jenom netuším, kdo pak přijde na rande. Ani to vědět nechci.
Vybrat si také můžete z hromady květin, romantických scenérií, mořských vln, zvířátek nebo citátů, jak je libo. Jenom to, co vás opravdu zajímá, se nedozvíte. Někdo má možná rád vajíčka s překvapením, ale já tedy ne.
Narazili jste na opravdového sympaťáka? Je vysoký, úměrný vašemu věku, má sexy prošedivělé vlasy a milý úsměv se všemi zuby? Pak vězte, že je to zřejmě falešný profil. Takřka bez výjimky.
A když už jsme u těch zubů. Po několika krátkých setkáních jsem si nastavila nové pravidlo. Fotky bez úsměvu jsou pro mě velké NE. Víte proč? Za prvé usmívající se člověk je mi rovnou sympatický, i kdyby měl třeba nějaké kilo navíc nebo o pár vlasů míň. Ale taky protože mám své zkušenosti a bohužel ne jednu. Že už víte? Máte pravdu. Ono totiž kde nic není, není ani co ukazovat.
Ale taková seznamka má i vzdělávací aspekt. Vím, kdo jsou flexateriáni, peskateriáni nebo omnivoři. A pak taky co je Cis člověk. To je ten, který si překvapivě od narození udržel stejné pohlaví. To je, co?
Párkrát jsem byla na skleničce, několikrát dokonce i na večeři. Sice z toho nakonec nic nebylo, ale většinou jsem se dobře pobavila. Někteří pánové v tomhle věku totiž pořád stojí za to. Že to nevyšlo, nevadí. Aspoň jsem se nepřipravila o potěšení před spaním místo Hemingwaye konfrontovat realitu života.
Vůbec nechci muže pomlouvat ani se jim vysmívat, však já taky už dávno nejsem žádná princezna. Ale pravda je prostá. To, jak sami sebe prezentujeme, o nás a našich úmyslech prozradí víc než dlouhé sloupce nudného textu. A jediná fotka k tomu často postačí. Toť bezesporu výhoda proti staromódním novinovým seznamovacím inzerátům.
Určitě není výsadou jenom pánů představovat se prapodivnými způsoby. Co jsem od nich slyšela, historky s dámami by taky vydaly na komediální Netflix sérii. Zdaleka prý není mimořádnou událostí, že na rande dorazí úplně jiná paní. Případně velkoryse nabídne o dvacet až třicet kilo víc, než původně inzerovala. Zázrakem prý je, když vůbec přijde ta, která je zveřejněné fotce aspoň trochu podobná.
Seznamku beru jako zajímavý sociologický průzkum a bavím se. Nikdy nevíte, třeba mi jednou z toho online obchodu pošlou to, co jsem žádala. Mezitím se přihlásím na kurzy tance nebo do nějakého debatního kroužku. Jako jsme to dělávali dřív.
Tak hurá na trh!
