Článek
Ano, je to jenom fikce, ale zkusme si představit, že by v roce 1933 po katastrofálních ekonomických potížích skončila Československá republika coby neúspěšný experiment a země se vrátila k monarchii. Zpočátku se sice její představitelé dohadovali, kdo má nastoupit na český trůn, ale nakonec zvítězil legitimismus a českým králem byl pražským arcibiskupem kardinálem Karlem Kašparem korunován v roce 1934 Otto Habsburský jako Otto I. Časem se to ukázalo jako moudré rozhodnutí. Otto se už předtím stal vládcem v Rakousku a Maďarsku, coby arcivévoda rakouský a král uherský.
Československo, Rakousko a Maďarsko tak vytvořily konfederaci spojenou osobou panovníka a zároveň celní unii. Pro československý průmysl to byla vítaná vzpruha v těžkých časech, když získal nové odbytiště, kam mohl bez celních bariér vyvážet své výrobky. Výroba začala růst a nezaměstnanost klesat.
V sousedním Německu se však v roce 1933 dostala k moci NSDAP v čele s Adolfem Hitlerem. Nelze popřít, že měl i některé úspěchy, podařilo se mu vymýtit nezaměstnanost, lidé měli práci a stavěly se dálnice. Nicméně se jednalo o brutální totalitní diktaturu, která zakázala opozici a její stoupence zavírala do koncentračních táborů. Hitler také stupňoval tlak na okolní státy a vzal si do hlavy, že všechny Němce sjednotí ve své říši. Tedy okupuje Rakousko a anektuje československé pohraničí zvané Sudety.
V roce 1938 Hitler začal otevřeně vyhrožovat sousedním zemím agresí. Z Německa do nich pronikaly záškodnické skupiny, které prováděly nejrůznější diverzní akce. Útočily na četnické a policejní stanice. poškozovaly železniční tratě atd. Král Otto I. předvídal, že nacisté se mohou snažit zneužít české Němce, aby tomu zabránil, tak v roce 1935 prosadil autonomii pro oblasti s většinou německého obyvatelstva. Tu získalo rovněž Slovensko. Většinu svých záležitostí si tak Němci a Slováci mohli spravovat sami. Ukázalo se, že to bylo moudré rozhodnutí, které přispělo k jejich loajalitě k zemi, v níž žili.
Krize vyvrcholila v září osmatřicátého roku. Hitler dal ultimátum, Rakousko obsadí celé a rovněž si zabere československé pohraničí. Český král Otto se však fýrerových výhrůžek nezalekl. Oblékl si generálskou uniformu a vystoupil před své národy se zásadním projevem. V něm mimo jiné řekl. „Ocitáme se ve velkém nebezpečí. Sousední zemi ovládlo zločinecké spolčení, které terorizuje vlastní občany a nyní nám jejich vládcové v čele s tyranem Hitlerem vyhrožují válkou. Nikdy se nevzdáme surovým násilníkům a jejich hrozbám se postavíme se zbraní v ruce. My válčit nechceme, ale za svoji vlast budeme bojovat až do konce. Ustupování násilníkům nikdy nic dobrého nepřineslo. Uděláme všechno proto, abychom v této těžké zkoušce, která nás čeká, obstáli se ctí. K tomu nám dopomáhej Bůh.“ Načež panovník vyhlásil všeobecnou mobilizaci, která se setkala s obrovským nadšením. Mužové spořádaně rukovali ke svým vojenským útvarům. Armáda zaujala pozice na hranicích. Odhodlanost lidí k obraně byla neuvěřitelná.
K válce však nakonec nedošlo, protože velení Wehrmachtu v čele s náčelníkem generálního štábu pozemních vojsk generálem Ludwigem Beckem provedlo státní převrat, nacistická vláda byla svržena, NSDAP postavena mimo zákon a její představitelé uvězněni. Vládcem Německa se stal generál Beck, který stáhl německé jednotky od hranic a nařídil demobilizaci. Ottu Habsburského pak ujistil, že Německo chce žít s ostatními zeměmi v míru a Evropa tak zůstala ušetřena zničujících bojů.
Jistě, je to jenom taková představa. Pravdou však je, že následník českého trůnu Otto Habsburský byl rozhodným odpůrcem nacistů a krátce předtím, než Hitler nechal oddíly Wehrmachtu v březnu 1938 vpochodovat do Rakouska, požádal Kurta Schuschnigga, aby mu předal úřad republikového kancléře a on následně zorganizoval a uskutečnil vojenský odpor.
Jenomže v čele Československa stál prezident Edvard Beneš a všichni víme, jak to v září 1938 nakonec dopadlo.
Profesor Václav Černý ve svých Pamětech také uvádí, že němečtí generálové připravovali na podzim 1938 státní převrat. Bohužel, Mnichovská dohoda a její přijetí Československem tomu zabránily a u moci tak zůstal Adolf Hitler.
Odkazy:
Paměti 1938 – 1945, Václav Černý, nakladatelství Atlantis, Brno 1992
