Článek
Ve filmu Láska nebeská ji zpívá Hugh Grant v roli britského premiéra, zazněla i ve známém televizním seriálu Vraždy v Midsomeru. Jedná se o koledu Good King Wenceslas neboli Dobrý král Václav.
Koleda vypráví o dobrém panovníkovi, jehož předlohou je český kníže svatý Václav pomáhající na svátek křesťanského prvomučedníka svatého Štěpána se svým pážetem chudému poddanému, a to přesto, že jim to ztěžují mráz, sníh a krutá zima, ale zázraky tuto nepřízeň překonají. Text této vánoční písně vychází ze svatováclavských legend, podle kterých se jednalo o ideál vzorného panovníka. Jak je psáno v první staroslověnské legendě o svatém Václavovi: „Všem pak ubohým dobře činil: nahé odíval, lačné krmíval, pocestné (do domu) přijímal, podle evangelského slova. Vdovám ublížiti nedal, lidi chudé i bohaté miloval, služebníkům Božím posluhoval, mnohé chrámy zlatem okrašloval. Věře zajisté v Boha celým srdcem svým, všecko dobré činil, cokoli mohl, v životě svém.“ Akorát byl Václav v koledě povýšen z knížete na krále, což zřejmě pro autora vyznívalo lépe.
Jak je uvedeno na webu poutnik-jan.cz, koleda byla poprvé vydaná v roce 1853 a autorem textu je anglikánský kněz a skladatel hymnů John Mason Neale. Odkud Neale vzal podklady pro příběh své koledy, se po jistou dobu nevědělo, protože se přímo nejedná o žádný z typických výjevů života českého světce. V Česku převládal názor, že se jedná o anglické originální uchopení svatováclavské látky, naopak v Anglii, kde kult tohoto světce nebyl tolik známý, se věřilo, že vychází z původních českých středověkých legend. Až později bylo objeveno, že se vlastně jedná o překlad básně, kterou napsal český básník, dramatik a překladatel Václav Alois Svoboda a jež byla vydána v roce 1847 trojjazyčně (česky, latinsky a německy) pod jménem Sankt Wenceslaw und Podiwin.
Nápěv vychází z jarní koledy Tempus adest floridum ze 13. století, Ta byla podle Wikipedie poprvé publikována ve finském zpěvníku Pia Cantiones roku 1582. Piae Cantiones je sbírka sedmdesáti čtyř písní. Kniha je unikátním soupisem evropských písní určených nejen pro církevní, ale i světské použití, čímž pádem sbírka představuje jedinečný záznam hudby pozdního středověku.
Takže takto se náš český zemský patron kníže svatý Václav dostal do pravděpodobně nejpopulárnější anglické koledy.
Dobrý král Václav (český text podle webu vira.cz)
Na Štěpána dobrý král
Václav z okna hledí,
všude kam se podívá,
závěje a ledy.
Svítil měsíc a byl mráz,
pálil jako divý,
a vtom spatří chudáka,
jak tam sbírá dříví.
„Hola, páže,“ pravil král,
„podívej se honem.
Odkud je ten sedláček,
víš-li něco o něm?"
„Pane můj, ten sedláček
bydlí támhle kdesi
u studánky v chalupě
pod samými lesy.“
Přines maso, přines chléb
a pár polen k tomu,
zanesem to ještě dnes
sedláčkovi domů.“
A tak šli, král s pážetem,
a tak vyrazili,
i když venku vítr dul
a vyl ze vší síly.
„Pane můj, je hrozná tma
a je hrozná zima.
Sotva jdu, už nemůžu,
strach mě z toho jímá.“
„Vkládej nohy do mých stop
a pojď dál, můj hochu!
Za chvíli ti nebude
zima ani trochu.“
Vkládal nohy krok co krok
do stop po svém králi,
a kam vkročil svatý král,
tam i sněhy hřály.
Proto, věřte, křesťané,
boháči i páni,
ten, kdo cítí s chudými,
dojde požehnání.
Odkazy:
