Článek
Sňatek z roku z roku 1062 hodnotí čeští historici jako obratný politický tah. Vratislav II. už dvakrát ovdověl a potřetí se oženil s polskou princeznou Svatavou, polsky Świętosławou, jejímž otcem byl polský kníže Kazimír I. Obnovitel z vládnoucího rodu Piastovců a matkou pak Dobroněga, dcera kyjevského knížete Vladimíra z rodu Rurikovců. Byla to, jak se říká, dobrá partie hodná českého vladaře. Tato svatba navíc přispěla k ukončení nepřátelství mezi Polskem a českými zeměmi. Svatava také v sobě měla něco málo české přemyslovské krve, když její prababičkou byla Doubravka, dcera Boleslava I.
Svatava Polská
V dubnu 1085 se konala říšská synoda v Mohuči, na které Vratislav II. obdržel podle Wikipedie od císaře Jindřicha IV. za své dlouholeté věrné služby královskou korunu, pouze ale pro svoji osobu, byl zbaven poplatků a povinován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách římskoněmeckých panovníků do Říma.
O rok později se v Praze konala slavná korunovace, při které byl Vratislav II. korunován českým králem a jeho manželka Svatava českou královnou. Zprávu nám o tom zanechala Kosmova kronika. „Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.“
Jak uvádí web stoplusjednicka.cz, Svatava knížeti přivede na svět hned pět dětí, čtyři syny: Boleslava, Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. a dceru Juditu, která se provdala za nejbližšího Vratislavova přítele a rádce, statečného bojovníka Wiprechta z Gojče. Boleslav zemřel mladý, zbývajíc tři bratři se vystřídali na knížecím stolci.
Vratislav II. už dříve po roztržce se svým bratrem pražským biskupem Jaromírem přesídlil na Vyšehrad, kde při kostele svatého Petra a Pavla založil kolegiátní kapitulu podřízenou přímo papeži. V Kosmově kronice je pak také uvedeno, že královna Svatava se stala štědrou donátorkou této významné církevní instituce a odkázala jí rozsáhlé statky na Čáslavsku. Jisté také je, že Piastovna má na krále značný vliv, dokonce takový, že Vratislav dával přednost Svatavovým synům před dětmi z předchozích vztahů.
Po Vratislavově smrti nastává v českých zemích chaos a období sporů o český trůn. Svatava se nyní stává klíčovou hráčkou, která podle webu epochaplus.cz úspěšně urovnává spory mezi svými syny. „K prvnímu došlo po nešťastné válce česko-polské v roce 1111, za níž se Soběslav spojil s polským bratrancem Boleslavem III. k loupežné výpravě do Čech, aby se pomstil bratru za to, že jej vyhnal z moravského údělu,“ píše český historik Karel Stloukal. Svatavina diplomacie a přímluva biskupa slaví úspěch, když Vladislav I. povolává svého bratra zpátky z Polska a dává mu Žatec a okolí.
Jejím posledním významným činem bylo, že v roce 1125 přesvědčila svého umírajícího syna - knížete Vladislava I. aby za svého nástupce prohlásil mladšího bratra Soběslava I., který následně úspěšně vládl českým zemím. O rok později královna vdova Svatava v požehnaném věku umírá.
Odkazy:
Dějiny Zemí Koruny České v datech, František Čapka, nakladatelství Libri, Praha 1999
