Článek
Hitler pocházel ze šesti dětí, z nichž čtyři v útlém věku zemřely. Dospělosti se dožil pouze on, a jeho sestra Paula. Často se uvádí, že jejich matka, Klara, Hitlera rozmazlovala co to jen šlo, jelikož ho hluboce milovala a bála se o něj, kvůli nešťastným úmrtím ostatních dětí. Je jediné štěstí, že se ubohá Klara nedožila toho, aby musela zjistit, že její jediný přeživší syn se stane jednou z nejhorších zrůd v dějinách…
Ve čtyřech letech byl Hitler zachráněn německým knězem Johanem Kühbergerem, když spadl do ledové řeky ve městě Passau.
Během první světové války byl Hitler řádový desátník Královského bavorského záložního pluku č. 16. V roce 1916 na něj poprvé sáhla smrt, když ho málem zabil granát. Trvalo rok, než se ze zranění vzpamatoval a mohl vzít do ruky zbraň. Nehod se událo ještě několik, ale vždy z toho jako zázrakem vyvázl živý. Jednalo se o nehody spojené jak se střelným zraněním, tak s nervovým plynem.
Nejblíže smrti se během 1. světové války dostal když ho zraněného ušetřil britský voják Henry Tandey, kterému krátce před válkou nechal vyřídit děkovný telefonát přes britského ministra Chamberlaina, jelikož Tandeyho poznal v novinovém článku a na obraze. Tandey si do smrti vyčítal, že ho tehdy ušetřil: „Kdybych věděl, co se z něj jednou stane, nikdy by z toho nevyvázl živý,“ řekl údajně v roce 1940 poté, co nacisté se zemí srovnali jeho rodné město Coventry. ,,Dal bych deset let nynějšího života za pět minut jasnozřivosti tehdy.“
Hitler pak dále přežil nespočet atentátů, z nichž nejznámější je operace Valkýra.
Strůjci atentátu byli německý generál Friedrich Olbricht, generálmajor Henning von Tresckow a plukovník Claus von Stauffenberg, s úmyslem použít jej k převzetí kontroly nad německými městy, odzbrojení SS a zatčení nacistického vedení, jakmile bude zabit Hitler v plánovaném atentátu, a pak vyjednat ukončení války.
Atentát byl dvakrát odložen a pak 20. července 1944 proveden neúspěšně, protože porada s Hitlerem, na níž se měl odehrát, byla přesunuta mimo bunkr a tam poměrně slabá výbušná nálož měla mnohem menší účinnost.
Pokud by byl proveden v prostorově menším bunkru, nebyla otevřena okna a kufřík s výbušninou nebyl méně naplněn než bylo v plánu, nebyl jinou osobou nepovšimnutý odsunut nohou dál, pravděpodobně by se zdařil.
Hitler byl jen lehce zraněn, nechal spiklence pozatýkat a zhruba 200 lidí pak popravit. Přesto šlo o jeden z nejvýznamnějších z mnoha pokusů o atentát na Hitlera.
Hitlerův zdravotní stav byl také vše, jen ne dobrý: Trpěl Parkinsonovou chorobou, dost možná byl závislý na drogách. Ovšem smrt, smrt si pro něj přišla, až když si ji sám přál…
Zdroje:
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/adolf-hitler-hitlerova-matka-klara-hitlerova.A200805_135942_ona-vztahy_jup
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-zahranici/166334/knez-zmenil-dejiny-zachranil-maleho-chlapce-jmenoval-se-adolf-hitler.html
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Operace_Valk%C3%BDra
https://www.dotyk.cz/magazin/henry-tandey-20191220.html
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Hitlera_z_20._%C4%8Dervence_1944
https://www.lovecpokladu.cz/home/fakta-a-myty-o-hitlerove-zdravi-4912
