Článek
Náš příběh by se dal nazvat spíše: Území vlků navečer už bez vlků. Aneb to je tak, když snídáte ještě o půl jedné po poledni s kámoškou, kterou jste neviděli asi 100 let. Teď by to chtělo pořádného smajla. A není to jen snídaně, ale vlastně už i oběd a hlavně ten nejlépe strávený čas. Čas, kdy jsme konečně zase spolu. A kecáme o všem možném, o životě, o láskách, o zážitcích a šílenostech, co se nám staly a smějeme se tomu spolu na terase někde na jihu Francie ve městě Antibes. Do toho se nás ta kamarádka ptá: ,,A co máte v plánu teď? Kam se chcete podívat?“ Zároveň druhým dechem dodává: ,,Zajeďte si na vlky. Je to nádherná rezervace asi dvě hodiny autem odtud.“ Na to nevěřícně koulím očima, že kdeže se tu berou vlci, volně, tady u Azurového pobřeží!? Po upřesnění trasy je nám to však jasné a tedy není čas ztrácet čas. Rychle se převlíknout z pyžama (ano, ještě teď se tomu od srdce směju) a vyrážíme na cestu. Po zhruba 2 hodinách svižné ,,Rallye Monte Carlo“ ovšem zde v zákrutách francouzských Alp, jsme na místě.
Ovšem zjišťujeme, že do zavíračky už zbývá jen hodina. Zaměstnanci parku nás tedy pouští zdarma přes terminál. Tomu se říká cena útěchy. Berte to, prosím, s nadsázkou. No, ale nikde žádný vlk. Jen jakési stepní kozy v ohrádce. Vlci tady totiž nejsou zavření, jako v zoo. Jsou zde volně v horách, je to jejich území. Kolem poledne na určitém místě v daný čas je zde však lákají na krmení. I tak se ale někdy může stát, že nedorazí ani jeden. Není to pravidlem. Na druhou stranu, pravděpodobnost je spatřit je samozřejmě velká, když jste tady už od rána. Mají zde otevřený přístup z hor a lákadlo na potravu je vždy silné. My jsme ale tou dobou měli ještě sladký spánek ve vyhřáté posteli.
Ale víte co? Opět se nám potvrdila ta tolik známá věta: CESTA JE CÍL. Primární cíl byli vlci, ti, kvůli kterým jsme tu cestu do hor absolvovali. Avšak když si vybavím tu nádhernou trasu francouzskými Alpami kolem malebných vesniček, stájí, jezer, rozhodně to stálo za to! Děkuji tímto tedy naší kamarádce za její skvělý tip!
Budete-li u Azurového pobřeží, určitě navštivte tohle krásné místo. A když tu budete už od rána, určitě uvidíte vlky živé, nejen tyto dřevěné. I když pravda - ty sochy byly opravdu nádherným uměleckým dílem. Obejmout je bylo málo.
V tomto místě vnímáte, že tady vlci opravdu jsou. Našlapují po kamenité zemi, možná právě tam, kde jdete vy, jen v jinou denní dobu. Jsou mezi stromy, jsou tiší, silní a nedotknutelní.
(Malé upozornění k otevírací době: aktuálně je upravená už jen do 15h!)
https://www.puremontagne.fr/fr/a-voir/parc-alpha#regdl=categories