Žádná designová galerie. Tohle je italský hřbitov

Jsou národem, o kterém se dá naprosto odhodlaně říct, že je ikonou ve světě módy, designu, architektury. Už starověký Řím tuto tezi potvrzuje a při pohledu na tyto pomníky je jasné, že ony hodnoty jsou tady stále.

Pilíř úplně všeho a tak to má být. Společné večeře s rodinou, či přáteli, společné espresso, klábosení, debaty, zkrátka čas být spolu. Věřím, že i to je důvodem, proč jsou Italové tak přátelští a neváhají pomoct, aniž by je vůbec o ní člověk požádal. Při psaní těchto řádků se mi v mžiku vybavuje tolik vzpomínek na milé Italy, kteří nám při našich cestách „vkročili do cesty“ a díky Bohu za ně. S Tarasem jsme se znali sotva pár hodin a než jsme se rozloučili, daroval nám dva plné koše čerstvých citronů a litr vynikajícího, domácího citronového likéru. Giuseppe nás znal sotva pět minut i s cestou a neváhal si k nám při obědě přisednout a povídat si s námi. Poradil nám na cestu a když si všiml, že nemáme ubrousky, v sekundě vstal od stolu, od jídla, aby nám je s milým úsměvem přinesl. To jsou pouze dva příklady, navíc popsané jen „v kostce“. Podobných srdceryvných zážitků máme z Itálie opravdu požehnaně. I proto si jich tolik vážím. Jejich mentalita je o úctě k druhému, o upřímné přejícnosti dobra druhým lidem. Je o sounáležitosti, o sdílení. Taky o temperamentu, o vášni, o životě naplno.

Na stolování, v přípravě jídla, v každodenním používání parfému, v kultuře oblékání, i v péči o vzpomínku na předešlé generace. Všechno se vším souvisí. Itálie je hrdá země. Má v úctě svou vlast, v úctě své předky, je si vědoma svých kvalit a odhodlaně je přetváří do reality. Ať už jde o extravagantní náhrdelník, obraz, vilu, nebo výbornou večeři. Vrozenou eleganci a cit pro krásu mají zřejmě v osudu. Bota s podpatkem mluví za vše.

Že jsme ji tolikrát navštívili,

za to jsem vděčná.

Každá chvíle v Itálii

je naprosto jedinečná.