Peče celá země: Drsný konec Mirky, tajné honoráře a peklo pod stanem

Zatímco komerční stanice sázejí na drsné reality show, veřejnoprávní obrazovky každou sobotu večer ovládne vůně vanilky. Čtvrtá řada pořadu Peče celá země, která odstartovala 3. ledna 2026 na ČT1, opět potvrzuje status nejsledovanějšího vysílání víkendu s pravidelným zásahem přes 1,2 milionu diváků. Co se ale děje, když zhasnou kamery, a proč v zákulisí tekly slzy?

Hlavní tváří a nekorunovaným králem stanu je Josef Maršálek. Muž, který se vypracoval z malé vesnice na Moravě až do nejslavnějšího obchodního domu světa Harrods v Londýně. Jeho životopis bere dech: pekl pro britskou královnu Alžbětu II., pro popovou ikonu Lady Gaga i pro hollywoodské hvězdy jako Tom Cruise nebo Kevin Costner.

Do pořadu vnáší unikátní mix světovosti a jihočeské pohody, ovšem s nároky, které neodpouštějí rostlinné tuky a náhražky. Praktikuje styl „cukru a biče“ – na jednu stranu amatéry povzbuzuje, na druhou stranu dokáže jedním zvednutým koutkem nebo pohledem soutěžící naprosto paralyzovat. Pro soutěžící je největší autoritou a jeho kritika, byť podaná s úsměvem, míří vždy přímo do černého.

Když po první řadě odešla Mirka van Gils Slavíková, produkce vsadila na Míšu Landovou. Ta reprezentuje příběh o neuvěřitelné píli – původně pracovala v  bankovním sektoru, ale její vášeň ji dovedla k úspěšnému blogu Víkendové pečení.

V pořadu působí jako ta „laskavější“, ale nenechte se mýlit. Právě ona je autorkou mnoha záludných technických výzev. Zatímco Maršálek řeší chuť a celkový dojem, Landová nekompromisně měří pravítkem výšku korpusu a kontroluje lesk polevy. Její klidný hlas často maskuje fakt, že u  soutěžících sleduje každý chybný pohyb stěrkou a neodpustí ani milimetrovou odchylku.

Největší kontroverzí v historii pořadu zůstává konec Mirky van Gils Slavíkové. Tato držitelka prestižního titulu Professeur en Sucre d'Art (profesorka cukrářského umění), která pekla pro Daniela Craiga, Angelu Merkelovou i Karla Gotta, v rozhovorech otevřeně přiznala, že její konec po první řadě nebyl dobrovolný. „Dostala jsem padáka, protože jsem byla moc dobrá a moc přísná. V Česku se úspěch neodpouští,“ prohlásila bez obalu Mirka v rozhovoru.

Spekulovalo se o napjatých vztazích s Josefem Maršálkem i produkcí, která podle Mirky hledala spíše „usměvavou tetičku“ než nekompromisní profesionálku. „Oni nechtěli odborníka, oni chtěli někoho, kdo se bude usmívat. Ale já jsem profesionál. Když je korpus sražený, nemůžu říct, že je nadýchaný jako obláček jen proto, aby to na kameře vypadalo mile,“ vysvětlila v podcastu Host Lucie Výborné na Radiožurnálu.

Rozkol nastal právě v pojetí odbornosti. Mirka trvala na precizní francouzské škole, zatímco televize chtěla lidovou zábavu. „Bylo mi řečeno, že lidé chtějí spíše zábavu. Ale cukrařina není jen o úsměvech, je to tvrdé řemeslo,“ dodala Mirka, jejíž nekompromisní oko divákům dodnes chybí.

Dostat se do stanu na zámku Bon Repos vyžaduje víc než jen umět upéct bábovku. Každý soutěžící musí projít psychologickým testováním, aby produkce prověřila jeho odolnost vůči stresu. Natáčení probíhá v květnu a červnu, kdy teploty pod sklem dosahují až 40 °C. Krémy se roztékají, čokoláda netuhne a nervy pracují na maximum. Pracovní den začíná už ve čtyři ráno líčením a končí pozdě večer. Kromě fyzického vyčerpání však účastníci čelí i značné finanční zátěži, mnozí si v práci berou neplacené volno a nemalé částky investují do surovin při domácím tréninku.

Být soutěžícím tedy není jen o slávě, ale také o penězích. Přestože produkce hradí suroviny spotřebované přímo ve stanu, náklady na domácí přípravu jdou z kapsy pekařů. Podle zákulisních informací někteří z nich utratí během přípravy na show tisíce až desetitisíce korun za kvalitní máslo, čokoládu či exotické ingredience, aby byly jejich recepty před porotou neprůstřelné. Jde o riskantní investici, která se vrátí pouze těm, kteří se probojují až do finále a následně dokážou svou nově nabytou popularitu zpeněžit.

Nesmíme zapomenout na Terezu Bebarovou a Václava Koptu. Jejich role není jen „hlásit čas“. Jsou to právě oni, kdo musí v zákulisí utěšovat plačící soutěžící, když se jim zbortí třípatrový dort nebo když porota pronese drsný ortel. Tereza Bebarová se navíc díky pořadu stala takovou nadšenkyní, že dnes úspěšně provozuje vlastní videoportál o pečení. Právě tato moderátorská dvojice dodává pořadu potřebnou lehkost, když atmosféra ve stanu houstne.

Poslední řadu ovládl student medicíny Vojtěch Vrtiška. Jeho cesta k vítězství byla fascinující – kombinoval preciznost budoucího lékaře s neskutečnou kreativitou. Vojtěch se stal miláčkem publika i díky své skromnosti. Jak přiznal v rozhovoru, pečení pro něj bylo formou relaxace od náročného studia. Od té doby Vojtěch vydal vlastní kuchařku a stal se inspirací pro celou generaci mladých pekařů.

Letošní ročník posunul laťku obtížnosti na maximum. Mezi nejnáročnější momenty patří:

Většinu výrobků po ohodnocení porotou rozebere a sní štáb, který čítá desítky lidí, a sami soutěžící. Ve stanu se prakticky nic nevyhazuje. Problémem jsou pouze výrobky s čerstvým ovocem nebo krémy, které v  horku rychle podléhají zkáze – ty končí v koši z hygienických důvodů.

Pokud sledujete pořad poprvé, může vás terminologie poroty zaskočit. Aby vám neunikl žádný detail, připravili jsme stručný slovníček pojmů, které ve stanu zaznívají nejčastěji:

Sám Josef Maršálek pro čtenáře Seznamu přidává zásadní radu k nákupu surovin: „Vždy čtěte složení. Poctivé máslo musí mít minimálně 82 % tuku. Jakákoliv laciná náhražka nebo rostlinný tuk vám zničí i ten technicky nejlepší recept. V cukrařině se ošidit nic nedá,“ varuje porotce, který si na kvalitě zakládá více než na čemkoliv jiném.

Zatímco vítěz bere „jen“ 100 000 korun a věcné ceny, u porotců jde o řádově vyšší sumy. Honoráře za řadu se podle odhadů pohybují ve stovkách tisíc korun. Skutečné bohatství jim ale přináší až popularita – jejich knihy a kurzy jsou beznadějně vyprodané okamžitě po odvysílání.

Zdroje: Extra.cz, Blesk.cz, eta.cz, Seznam zprávy