Peče celá země: Kdo pohádkově zbohatl a koho dohnala „kletba vítězů“?

Vstoupit do nejslavnějšího bílého stanu v Česku, který každoročně vyrůstá v  zahradách zámku Bon Repos, znamená pro amatérského pekaře buď krátkou slávu, nebo totální životní zlom. Zatímco pro někoho zůstane účast v pořadu Peče celá země jen krásnou vzpomínkou v rodinném albu, jiní pochopili, že televizní obrazovka je ten nejlepší odrazový můstek k vybudování osobní značky.

„Soutěž vám neotevře dveře, ona ty dveře rovnou vykopne. Je ale na vás, jestli jimi projdete a začnete skutečně makat, nebo zůstanete stát na prahu,“ shodují se účastníci uplynulých ročníků. V českém rybníčku se totiž ukázalo, že k úspěchu po finále nestačí jen umět perfektní odpalované těsto nebo nadýchaný piškot. Klíčem je schopnost prodat svůj příběh tisícům fanoušků na sociálních sítích a vdechnout život vlastním projektům, které přežijí i po zhasnutí studiových reflektorů.

Symbolem největšího profesního progresu a moderního přístupu k popularitě se bezesporu stal vítěz třetí řady, Vojtěch Vrtiška. Student medicíny, který v soutěži fascinoval svou takřka nadlidskou chirurgickou přesností a vytříbeným výtvarným talentem, dokázal ze své účasti vytěžit absolutní maximum.

Vojta se nestal jen „dalším klukem z televize“, ale etablovaným influencerem a lektorem, jehož kurzy jsou vyprodané během několika málo minut od spuštění rezervací. „Pečení pro mě už dávno není jen koníček u učebnic anatomie. Stal se z toho regulérní byznys, který vyžaduje stejnou disciplínu jako příprava na zkoušku z patologie,“ přiznal Vrtiška v  jednom z mnoha rozhovorů.

Právě on je důkazem, že vítězství v Peče celá země může být vstupenkou do světa profesionálního vysokého gastra. Vojta neztratil tah na branku a dokázal svůj talent přetavit v autentický digitální obsah. Jeho sociální sítě dnes sledují desetitisíce lidí, kteří s napětím čekají na každý další designový dort, který často vypadá spíše jako socha z mramoru než jako sladký dezert. Jeho popularita dokonce přerostla hranice kulinářského světa – stal se ikonou moderní kreativity, která inspiruje mladou generaci k tomu, že i „tradiční“ řemeslo se dá dělat sexy způsobem.

V ostrém kontrastu k Vojtově modernímu pojetí stojí první vítězka Petra Burianová. Ta v roce 2020 vsadila na úplně jinou kartu – na návrat ke kořenům, folklóru a zapomenutým receptům našich prababiček. Petra se stala ikonou pro ty, kteří v pečení nehledají jen cukr a mouku, ale především klid, nostalgii a spojení s historií naší země.

Její vítězství jí doslova „převrátilo život naruby“. Místo aby se hnala za otevřením moderní cukrárny v centru Prahy, zůstala věrná venkovu. Stala se tváří pořadu Pečení na neděli a začala systematicky mapovat české a moravské tradice. Její knihy se staly bestsellery okamžitě po vydání, protože lidé v ní vidí někoho, kdo pečení vrací jeho původní rituální smysl.

Petra dokázala vytěžit svou účast tím, že se stala nejvýraznější zástupkyní českého venkova. Její úspěch není postaven na agresivním marketingu, ale na hluboké lidskosti a upřímnosti. „Lidé nepotřebují jen recepty, potřebují vědět, že to, co děláme, má smysl a kořeny,“ říká Petra, která i roky po soutěži patří k nejrespektovanějším tvářím pořadu.

Pokud byla Petra zosobněním klidu a moudrosti, Martina Kynstlerová, vítězka druhé řady, byla čistý živel. Diváci si ji dodnes pamatují jako poněkud „střeštěnou“ soutěžící, která do každého úkolu vletěla s neuvěřitelnou energií. Její projev byl plný emocí, hlasitého smíchu a občasného chaosu, ze kterého diváky u obrazovek občas jímala hrůza.

Přesto se stal zázrak. Martina dokázala tento chaos v poslední vteřině každé výzvy přetavit v technicky dokonalý výsledek. Pro mnohé diváky bylo její celkové vítězství velkým překvapením a dodnes se o něm v diskuzích vedou spory. Favorité byli v průběhu řady jiní, možná klidnější a akademičtější, ale Martina vyhrála díky své neuvěřitelné bojovnosti a srdci na dlani.

Ukázala, že i matka na mateřské dovolené se může stát špičkovou profesionálkou, pokud v sobě najde odvahu riskovat. Svoji výhru 100 000 korun a věcné ceny od sponzorů nepoužila na exotickou dovolenou, ale jako tvrdý základní kámen pro své podnikání. Pořídila si špičkové vybavení, začala pořádat kurzy pečení a dnes je jednou z nejvyhledávanějších lektorek na Moravě. Její úspěch tkví v tom, že zůstala tou „holkou odvedle“, která vám upřímně řekne, když se jí krém srazí, ale zároveň vám poradí, jak ho zachránit.

Když tyto tři osobnosti postavíme vedle sebe, vidíme fascinující studii úspěchu. Každý z nich reprezentuje jiný archetyp, který české publikum miluje:

Kdo z nich „vydělal“ nejvíc? Pokud bychom to měřili čistě finančně, pravděpodobně vede Vojtěch díky silným komerčním spolupracím a vyprodaným kurzům pro bonitní klientelu. Z hlediska dlouhodobého vlivu na českou kulturu je však neotřesitelnou jedničkou Petra Burianová.

Sláva v pořadu Peče celá země má ale i svou stinnou stránku, které se v  zákulisí mezi soutěžícími šeptem říká „kletba vítězů“. V momentě, kdy skončí velké finále a konfety dopadnou na zem, se na vítěze upnou oči celého národa. Očekávání jsou doslova drtivá. Najednou se od vás čeká, že budete nejen perfektně péct, ale že budete i manažerem, obchodníkem, fotografem a psychologem pro své fanoušky.

Mnozí účastníci přiznávají, že první měsíce po soutěži byly na hraně totálního vyhoření. „Najednou po vás všichni něco chtějí, telefon nepřestává zvonit, lidé vás poznávají v supermarketu a kontrolují, co máte v košíku,“ popisují časté pocity. Kletba spočívá v tom, že vítězství vám sice dá slávu, ale nevezme vám zodpovědnost za váš „starý“ život. Musíte se bleskově naučit říkat rázné „ne“ a neslibovat dorty všem sousedům i tisícům neznámých lidí na internetu. Kdo tohle psychicky neustojí, toho showbyznys semele a vyplivne dříve, než stačí nakynout těsto na vánočku.

Proč nás tento pořad tak fascinuje? Je to i tím, co se děje mimo záběry kamer. Natáčení jedné epizody trvá dva dny v extrémním stresu a horku. Soutěžící bydlí v izolaci v hotelu a veškerý svůj čas věnují přípravě receptů. Technické výzvy jsou často tak náročné, že je i profesionální cukráři považují za zkoušku ohněm.

Představte si, že máte upéct dokonalý „dort s trhlinou“ nebo historickou repliku barokního dortu v časovém limitu, který by nestačil ani na nákup surovin. Právě tento tlak a následná katarze jsou tím, co z vítězů dělá hrdiny v očích diváků.

Pokud uvažujete o přihlášce do příštího ročníku, vězte, že jen skvělá bábovka vám titul nepřinese. Produkce hledá komplexní osobnost. Budoucí vítěz musí mít v sobě tři klíčové ingredience:

Peče celá země je unikátní formát v tom, že v něm zůstává něco hmatatelného – vůně tradice a inspirace k tomu, abychom i my doma zkusili něco nového. Vítězové jako Petra, Martina či Vojta dokázali, že titul „Pekař roku“ není jen trofej, kterou si oprášíte na poličce. Je to obrovská zodpovědnost a příležitost, která se naskytne jednou za život.

Zda se ve světě českého showbyznysu udrží, závisí jen na jejich pracovitosti. Jedna věc je ale jistá: Češi pečení milují a své hrdiny od trouby budou sledovat i v dalších letech.

Máte pocit, že soutěž skutečně vyhrávají ti nejlepší, nebo rozhodují sympatie?

Zdroje: Česká televize, podcast Face to face, Instagram Vojtěch Vrtiška, Instagram Petra Burianová, Instagram Martina Kynstlerová