Článek
Existují některé otázky, které rozdělují výživové tábory už desítky let. Jsou plnotučná mléka, tučné sýry a obecně neodtučněné mléčné výrobky nějak nebezpečné pro naše srdce a cévy? Jsou ty nízkotučné varianty nějak zdravější? Na tyto otázky se pokusil odpovědět tým mezinárodních expertů.
V dubnu 2024 se v Amsterdamu sešli odborníci na výživu, aby se podívali na zub jednomu zakořeněnému doporučení: že bychom měli dávat přednost nízkotučným mléčným výrobkům.
Vědci a jiné chytré hlavy zkoumali a probírali desítky nejnovějších výzkumů i různých pokusů na lidech - a výsledek jejich bádání je shrnut v této studii. Pojďme se na ní v tomto článku podívat.
Patrně neutrální, ne škodlivé
Docela dlouho se říkalo, že nasycený tuk (např. ten v plnotučných výrobcích) zvyšuje hladinu „zlého“ cholesterolu a tím pádem i riziko problémů se srdcem. Jenže novější výzkumy ukazují, že to není tak jednoduché. Tuk totiž není jen jeden druh a jedna potravina také není jako druhá potravina.
Každopádně mléčné výrobky jako mléko, jogurt nebo sýr podle všeho nemají na srdce žádný vyloženě špatný vliv – ať už jsou tučný nebo ne. A v některých případech to dokonce vypadá, že ty tučnější varianty mohou být i prospěšné, stejně jako ty light.
Z vícero velkých studií totiž vyšlo, že jíst mléčné výrobky buď nijak neškodí, nebo to může mít dokonce lehce pozitivní vliv. Třeba sýry – a to i ty dost tučné – vyšly ze zdravotního hlediska docela dobře, protože u lidí, co je jedli, se ukázalo nižší riziko srdečních potíží. Podobné je to u jogurtů. Zvlášť ty fermentované s probiotiky - a klidně i ty tučné - mohou pomoci s hladinou cukru v krvi a lehce snížit záněty. A samozřejmě jsou blahodárné i pro náš střevní mikrobiom.
Čili:
Tučné nebo netučné mléčné výrobky, obojí může mít na zdraví pozitivní vliv.
Sádlo, olej, nebo mozzarella?
Co je potřeba si také uvědomit, že problém se netýká jen tuku jako takového, ale toho, z jaké potraviny ten tuk pochází. Nasycený tuk třeba z čokoládových tyčinek, uzenin či z hranolků je totiž něco úplně jiného nežli tuk z jogurtu nebo sýra. Navíc nízkotučné výrobky bývají často doslazované nebo chemicky upravené, aby měly alespoň nějakou chuť a texturu.
A co je také možné, že odstraněný tuk z mléka se často použije jinde. Třeba v levných sušenkách, v hotových jídlech nebo v pochutinách k televizi. Paradoxně se tak může stát, že tuk z odtučněného mléka, kterému se záměrně vyhýbáme, stejně sníme - jen v horší podobě.
Nízkotučné nebo přirozené? Zřejmě je to jedno - vyberte si, co vám více vyhovuje.
Rozdíl je zřejmě zanedbatelný
Když se zkoumaly studie, kde lidem cíleně měnili jídelníček, tak se mezi plnotučnými a nízkotučnými mléčnými výrobky vlastně moc rozdílů nenašlo. Cholesterol byl víceméně stejný, tlak se také nijak zvlášť neměnil a stejné to bylo i s tělesnou váhou.
V pár studiích se sice ukázalo, že u těch, co pili plnotučné mléko, bylo trošku vyšší riziko mrtvice, ale rozdíly byly skutečně malé a data nedostatečná, takže z toho dělat nějaké velké závěry úplně nelze.
Tvaroh, sýr, kefír – každý je jiný
Jak už bylo výše zmíněno, není potravina jako potravina. Čili problémem může být to, že se dost často hází všechny mléčné výrobky do jednoho pytle. Jenže dát vedle sebe tvrdý sýr a třeba polotučné mléko moc nejde. A to proto, protože složení každé potraviny je jiné a tělo si se sýrem a mlékem také poradí různě.
Takže podle autorů studie (i podle mne) by bylo lepší nekoukat na nízkotučné (či jinak tučné) mléčné výrobky jako na jeden celek, ale spíše brát každou potravinu zvlášť a hlavně se dívat na celý jídelníček, ne jen na tuk v mléce. Čili chtělo by to i určitou životosprávu včetně nějakých rozumných stravovacích návyků.
Co tedy dělat?
Autoři této mezinárodní studie říkají jasně: důkazy pro upřednostňování nízkotučných mléčných výrobků prostě nejsou dostatečné. To, že je taková rada součástí téměř všech výživových doporučení světa, je spíše relikt minulosti nežli výsledek současné vědy.
Namísto honu na mléčný tuk bychom se tedy měli více zaměřit na to, čím svůj jídelníček „plníme“ obecně. Mnohem lépe pro své zdraví proto uděláme tím, že omezíme vysoce průmyslově zpracované potraviny, tučná masa, uzeniny, sladkosti, polotovary, různé slané pochutiny, smažená jídla apod.
A naopak bychom měli zvýšit konzumaci nutričně hodnotných čerstvých potravin, celozrnných výrobků, ovoce, zeleniny atd. O pohybu, dostatečném spánku a pitném režimu ani nemluvě.
Závěrem
Nejde samozřejmě o to, že bychom měli začít pít smetanu na litry. Ale z mléčných výrobků dělat strašáka jen proto, že obsahují tuk? To nedává podle současných vědeckých poznatků smysl. Rozhodně ne v kontextu celkového zdravého jídelníčku.
A jak dodávají autoři studie – další výzkum je určitě potřeba. Ale zatím to vypadá, že malý kelímek (klidně i ten velký) plnotučného jogurtu není hřích a nic špatného to s naším zdravím neudělá.
Zdroj:
