Článek
Jenže v létě roku 1978 se ve skutečnosti odehrálo něco, co by i hollywoodští scenáristé považovali za příliš neuvěřitelné.
V Sovětském svazu tehdy fyzik Anatolij Petrovič Bugorskij zažil nehodu, která se navždy zapsala do dějin vědy – a přežil něco, co by podle všech fyzikálních i biologických zákonů přežít neměl.
Osudné odpoledne v urychlovači U-70
Bugorskij byl mladý, talentovaný výzkumník v Protonovém urychlovači U-70, který se nacházel ve vědeckém městečku Protvino nedaleko Moskvy. U-70 byl tehdy nejvýkonnější urychlovač částic v celém Sovětském svazu.
29. července 1978 se Anatolij vydal do tunelu urychlovače, aby zkontroloval závadu. Vše mělo být bezpečné – paprsek měl být vypnutý. Jenže v systému selhala pojistka. V jediném okamžiku proletěl úzký, téměř neviditelný paprsek protonů letících téměř rychlostí světla přímo jeho hlavou.
Záblesk jasnější než tisíc sluncí
„Viděl jsem světlo jasnější než tisíc Sluncí,“ vzpomínal později Bugorskij.
Paprsek mu vnikl do lebky těsně za levým uchem a vyšel ven nosem. Neucítil žádnou bolest – jen ohromující záblesk. V tu chvíli si pravděpodobně ani neuvědomil, co se stalo. Teprve později se ukázalo, že paprsek doslova propálil část jeho mozku.
Následující den mu otékala levá část obličeje. Kůže začala pálit a odlupovat se. O několik dní později ochrnula levá polovina jeho tváře, ztratil sluch na levé ucho a oslepl na levé oko. Lékaři, kteří ho vyšetřili a byli v šoku. Množství záření, které jeho tělem prošlo, se odhadovalo na 200 000 až 300 000 radů – tedy tisíckrát více, než je pro člověka smrtelná dávka.
Podle všech známých zákonů fyziky i medicíny měl být mrtvý.
Zázrak?
Jak je možné, že přežil? Jedna z hypotéz říká, že paprsek byl extrémně úzký a proletěl mozkem tak rychle, že zasáhl jen velmi úzkou dráhu tkáně, aniž by spálil celé okolí. Navíc protony způsobily cílené poškození, nikoli celkové ozáření, jaké vzniká při jaderných nehodách.
Bugorskij měl tedy paradoxní „štěstí v neštěstí“. Jeho mozek utrpěl zranění, které z něj udělalo živoucí experiment, ale zároveň mu umožnilo přežít.
Levou část obličeje měl od té doby trvale ztuhlou, bez vrásek – jako by čas zastavil její stárnutí. Právě tento podivný efekt se stal jedním z nejbizarnějších detailů celého případu. Polovina obličeje se mu měnila jako u normálního člověka, zatímco druhá zůstávala hladká a napjatá, téměř „zmražená“ ve věku, kdy k nehodě došlo.
Tajný případ sovětské vědy
Sovětská vláda však případ okamžitě utajila. V 70. letech se o podobných incidentech nemluvilo – jakákoli nehoda mohla být považována za selhání systému. Informace o Bugorského přežití se tak na veřejnost dostaly až po pádu železné opony, v 90. letech.
Mezitím Anatolij pokračoval v práci. Přes částečnou paralýzu a ztrátu smyslů se dokázal vrátit k vědecké činnosti a dokončit doktorské studium. Jeho kolegové říkali, že navzdory zraněním neztratil intelekt ani smysl pro humor. Pracoval dál ve stejném institutu, který mu téměř vzal život.
A především – žil. Dlouho po tom, co všichni lékaři i fyzikové předpokládali, že nepřežije ani první týdny.
Kde končí věda a začíná zázrak
Příběh Anatolije Bugorského bývá dodnes uváděn na přednáškách o fyzice záření i o odolnosti lidského těla. Z vědeckého hlediska šlo o unikátní „přirozený experiment“ – člověk, kterým skutečně proletěl paprsek částic z urychlovače.
Ale na lidské úrovni je to příběh odvahy, houževnatosti a možná i náhody, která hraničí se zázrakem.
Bugorskij přežil, přestože byl vystaven energii, která by zabila jakýkoli živý organismus během zlomku sekundy. A místo aby svůj život proklel, pokračoval v práci, která mu dala smysl.
Jeho příběh tak zůstává připomínkou toho, že i ve světě tvrdé vědy existují chvíle, kdy se realita začne podobat sci-fi.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anatoli_Bugorski
https://www.techinsider.ru/popmem/1592355-chto-budet-esli-zasunut-golovu-v-uskoritel-chastic-anatoliy-bugorskiy-podelilsya-svoim-gorkim-opytom/
https://www.mirasafety.com/blogs/news/anatoli-bugorski-particle-accelerator-accident?srsltid=AfmBOopoKF9UHffpsCEyU8AiAO8RLn8tyepCHCSz61EdzVqry8V1Kmrv
https://www.newscientist.com/lastword/mg22730281-100-inside-out/
