Článek
Dlouhodobým bádáním jsem zjistil, že štěstí je závislé především na věku a době, ve které človíček žije. Když mně a mým vrstevníkům bylo školních šest let, vrcholem štěstí byla fotbalová meruna, kousek opravdového másla a povedená návštěva hlídaného ovocného sadu, jež vynesla řev hlídače a ustaranou pochvalu zavařující maminky. Jak je to u prvňáčků dnes a jak to bylo u vás, určitě víte sami.
Postupem času nároky rostou. Štěstím byla jednička z matematiky, užmoulaný rodokaps, první polibek, druhý polibek spojený s dotekem, třetí polibek spojený s nepřístupným filmem, kouzelná večeře při svíčkách, čtvrtý polibek spojený s něčím tak neuvěřitelným, až se o tom stydím napsat. Po překonání tohoto bodu a určitého status quo se začínají nároky měnit. Těžko říci jestli k horšímu nebo lepšímu, ale jisté je, že se ve vzpomínkách, alespoň co se zkušeností mých týče, k tomuto stydlivému bodu vracím s neutuchajícím rozechvěním a pocitem, jenž už nikdy později nemá obdoby.
Následují takzvaná běžná, rodinná štěstí. Narození dětí, teplá večeře, více peněz, vlastní bydlení, rekonstruovaná chalupa, motorové vozidlo a řada dalších materiálních výhod a běžné nudné šedi života. Prostě zlatý střední věk. Člověk se honí, dře, plahočí, starostmi nespí, upadá do stereotypů, posléze ztrácí sílu a hledá, kde se mu to opravdové štěstí vytratilo.
A to je chvíle přelomu. Přichází někde mezi pětačtyřicátým a šedesátým rokem života. Někdo si najde jinou, povětšinou mladší ženu a za pár let zjistí, že je tam kde byl, jen starší a unavenější. Někdo se vrací jen ve vzpomínkách a utopí se ve vlastním smutnění. A přitom je to tak prosté. Stačí si začít všímat věcí, na které posledních pár let nebyl čas a v mládí nebyly zdaleka tak atraktivní. Lehnout si na čerstvě pokosenou a neuvěřitelně voňavou louku a pozorovat roztodivné tvary a pohyby mraků, přečíst si knihu odloženou až na někdy, povozit se s vnoučaty na kolotoči, uvařit manželce oblíbený a už skoro polozapomenutý kotlíkový guláš, natřít plot či odnést pavouka ze světnice na nejbližší stromek. Nebo jen napsat pár slov, snad si je někdo přečte a potěší jej.
