Charlize Theron: V 15 letech viděla matku zastřelit otce. Horší však byl prý jeho alkoholismus

Charlize Theron je dnes celosvětově známou hollywoodskou herečkou. Během svého života si zahrála v desítkách filmů a podařilo se jí získat i Oscara. Její život ale nebyl vždy jen procházkou růžovým sadem. Její dětství nebylo jednoduché a v 15 letech došlo k tragédii, o které dlouho nechtěla mluvit a když, tak si vymyslela jiný příběh.

Charlize Theron nemá na svého otce jen špatné vzpomínky. Charles dokázal být příjemný, uměl se bavit a dcera s ním zažila i hezké chvíle. Jenže pil. A pil tolik, že se jeho alkoholismus stal součástí každodenního života celé rodiny. Charlize později vyprávěla, že vlastně ani nevěděla, jaký by její otec byl, kdyby nepil. Nikdy ho totiž pořádně nepoznala střízlivého. Žili na farmě nedaleko Johannesburgu, rodiče měli stavební firmu a peníze jim nechyběly. To ale nic neměnilo na tom, že doma bývalo dusno. Charles se pod vlivem alkoholu choval agresivně a jeho žena s dcerou musely snášet výstupy, které se opakovaly celé roky.

Jenže pak přišel den, kdy se všechno mělo změnit. Byl červnový večer roku 1991 a Charles dorazil domů, opilý jako vždy a se zbraní v ruce. Charlize bylo v té době pouhých 15 let.

Opilý otec začal oběma ženám vyhrožovat, že je zabije a protože byl pod vlivem alkoholu skutečně nebezpečný, skryly se obě v pokoji Charlize a snažily se udržet dveře, aby se k nim Charles nedostal. Ten to chvíli skutečně zkoušel, ale pak ustoupil a třikrát vystřelil do dveří. Kulky proletěly skrz, ale Charlize i její matka měly neuvěřitelné štěstí, protože je ani jedna z nich nezasáhla. Pro Charlizinu matku Gerdu to ale byla konečná. I ona měla pistoli a tentokrát ji bez dalšího váhání obrátila proti svému násilnickému muži. Charles zemřel a policie následně rozhodla, že jednala v sebeobraně.

Roky plynuly a osud zavedl Charlize do Hollywoodu, místa, kde je těžké si udržet soukromí. Charlize však o své minulosti moc sdílná nebyla, s novináři se příliš nevybavovala a když už náhodou přišla řeč na jejího otce, tvrdila, že zemřel při autonehodě. Neměla nejmenší zájem, aby se na začátku její kariéry řešila tak soukromá a bolestivá tragédie, navíc to sama neměla v sobě ještě vůbec zpracované.

Později už se těmto otázkám nevyhýbala. V rozhovoru pro americký rozhlas NPR v roce 2019 dokonce řekla, že ji více než samotná střelba poznamenalo otcovo dlouholeté pití. Ten večer byl samozřejmě strašný, ale trval jen krátce. Zato s jeho alkoholismem žila celé dětství. Nikdy pořádně nevěděla, v jaké náladě se otec vrátí domů a co bude následovat. Dospívání v takovém nejistém prostředí člověka ovlivní víc, než by kdo čekal.

Přestože je Charlize výbornou herečkou, sama nejdřív toužila po tom stát se baletkou. Už od šesti let chodila na balet, tanec milovala a ani neuvažovala o tom, že by se někdy živila něčím jiným. Tvrdě trénovala, vystupovala a dokázala se postupně vypracovat na profesionální úroveň. Aby se však baletu mohla věnovat profesně, chtěla odjet z rodného jihoafrického Benoni do zahraničí. Od své matky měla plnou podporu.

V 16 letech vyhrála modelingovou soutěž a dostala nabídku na práci v Itálii. Sice nešlo o tanec, ale vnímala to jako možnost, jak se dostat z Afriky do světa a udělat první krok. Chvíli se tedy věnovala modelingu, ale tanec ji pořád lákal. Přestěhovala se tedy do New Yorku, kde začala studovat na Joffrey Ballet School. O jejím nadání a snaze na sobě pracovat nebylo nejmenších pochyb, jenže nakonec ji zradilo vlastní tělo. Její kolena nezvládala náročnou taneční zátěž a zranění, ke kterých docházelo, jí postupně znemožnila v baletu pokračovat. Bylo to trpké sousto, ale Charlize věděla, že profesionální tanečnice z ní prostě nikdy nebude.

Stále mladá, v 19 letech, najednou musela začít přemýšlet o tom, co bude dál. Sen se rozplynul a bylo třeba najít něco jiného. Její matka jí tehdy navrhla, že by mohla zkusit herectví. Charlize to nepřišlo jako úplně špatný nápad a protože ji v New Yorku už nic nedrželo, sbalila si svých pár věcí a odjela do Los Angeles. Bydlela v levném hotelu a snažila se s podporou své matky v zámoří finančně vyjít.

Dostat se do filmového průmyslu nebylo ale nikdy nic snadného. Charlize tehdy pomohla náhoda. Jednoho dne se vydala do banky, aby si nechala proplatit šek. Peníze potřebovala, jenže úředník jí oznámil, že šek nemůže přijmout. Charlize se s ním začala hádat. Byla naštvaná, hlasitá a nehodlala odejít, dokud jí někdo nevysvětlí, proč své peníze nemůže dostat. Celé to sledoval muž, který stál nedaleko.

Jmenoval se John Crosby a pracoval jako talentový agent. Charlizino vystoupení ho zaujalo natolik, že ji po skončení hádky oslovil. Nabídl jí pomoc s hledáním herecké práce. Charlize později přiznávala, že tehdy vůbec netušila, kdo Crosby je. Přesto se s ním spojila a začala chodit na první konkurzy.

Brzy pochopila, že musí udělat něco se svým silným jihoafrickým přízvukem. Našla si tedy hlasového kouče a kromě cvičení sledovala filmy, aby si naposlouchala, jak mluví američtí herci. V polovině 90. let získala první menší role a v roce 1997 si už zahrála po boku Keanu Reevese a Ala Pacina ve filmu Ďáblův advokát.

Charlize se ve filmech objevovala čím dál častěji, ale s rolemi nebyla vždycky spokojená. Režiséři v ní viděli hlavně krásnou blondýnku, takže většinou hrála něčí přítelkyni nebo manželku. Ona přitom chtěla zkusit i něco úplně jiného. Když se dozvěděla, že režisérka Patty Jenkins chystá film Zrůda o americké sériové vražedkyni Aileen Wuornos, rozhodla se o roli ucházet. Věděla, že tentokrát jí hezká tvář nijak nepomůže. O Wuornos si začala zjišťovat všechno, co se dalo. Prohlížela si její fotografie, pouštěla si nahrávky rozhovorů a sledovala, jak mluví nebo se pohybuje. Chtěla ji zahrát co nejvěrněji, a tak jí nestačilo jen naučit se scénář. Kvůli natáčení také přibrala, nechala si upravit vzhled zubů a každý den musela vydržet dlouhé maskování.

Když pak film v roce 2003 vyšel, diváci měli co dělat, aby v hlavní postavě Charlize vůbec poznali. Její proměna byla opravdu výrazná, ale ocenění si vysloužila hlavně za to, jak Wuornos zahrála. V roce 2004 za ni dostala Oscara pro nejlepší herečku. Bylo jí osmadvacet a stala se první Jihoafričankou, která tuto cenu získala. Do hlediště si tehdy pozvala také matku Gerdu. Ta ji kdysi přemlouvala, ať po neúspěchu s baletem zkusí herectví, a teď se dívala, jak si její dcera přebírá nejprestižnější filmové ocenění. Charlize jí během děkovné řeči poděkovala za podporu, kterou od ní celý život měla.

Sexuální obtěžování mladých a začínajících hereček v Hollywoodu bylo dlouho dobu tajemstvím. Až v posledních letech začaly vyplouvat na povrch praktiky některých mocných mužů a výpovědi některých hereček otevřely stavidla a začaly se přidávat další a další. Některé mocné hollywoodské muže tato vlna doslova smetla. Bohužel se objevovala i nepodložená obvinění, ale to už je jiný příběh.

I Charlize měla za sebou podobnou zkušenost, o které velmi dlouho mlčela a rozhodla se ji veřejně odvyprávět až o mnoho let později. Byla pozvaná známým režisérem na večerní schůzku k němu domů. Očekávala, že se budou bavit o práci, a tak jeho nabídku přijala. Když k němu ale dorazila, přivítal ji v pyžamu a jeho chování nemělo s pracovním rozhovorem nic společného.

Charlize tehdy odešla, dokonce se mu při odchodu omlouvala. Sama si pak své chování dlouho vyčítala, zpětně mu chtěla říct, co si o tom myslela. Dnes by se zachovala jinak, ale tehdy byla mladá, nezkušená a netušila, jak by měla na něco takového reagovat. Když se s ním o mnoho let později setkala znovu a nabídnul jí práci, chtěla se vrátit k onomu večeru, ale režisér se rozhovoru na tohle téma vyhnul. Přesto jeho jméno nikdy veřejně neprozradila.

Charlize si vždycky přála mít rodinu, samozřejmě nejlépe kompletní, ale vztahy s muži jí nevycházely a dětí se vzdát nechtěla. Několik let žila s irským hercem Townsendem, ale nikdy se za něj neprovdala. Podobný osud čekal i její partnerství se známým hercem Seanem Pennem. Nechtěla doufat, že jednoho dne skutečně narazí na toho pravého a rozhodla se, že děti adoptuje a vychová je sama. V roce 2012 tak adoptovala Jackson a o tři roky později August.

V některých rozhovorech sama přiznala, že vychovávat děti jako single rodič bývá někdy náročné, svého rozhodnutí nikdy nelitovala. Měla oporu ve své matce Gerdě, která ji podporovala nejen v jejím tanečním snu a následně v těžkých letech, kdy se snažila prosadit se jako herečka, ale i později. To už byla Charlize finančně zajištěná, ale pomoc s dětmi byla vítaná.

Na rodnou Jižní Afriku Charlize nezapomněla. V roce 2007 tam začala prostřednictvím vlastního charitativního projektu podporovat organizace, které pracují s mladými lidmi. Velká část jejich práce se týká prevence HIV a pomoci těm, kteří mají obtížný přístup ke zdravotní péči. Její aktivity zaujaly také OSN, která ji o rok později jmenovala poselkyní míru. Vedle toho se Charlize zapojuje do pomoci ženám, které zažívají domácí násilí.

Zdroje:

https://freshairarchive.org/segments/charlize-theron-reflects-growing-south-africa-during-apartheid-era

https://www.theguardian.com/film/2006/aug/24/cuba

https://www.theguardian.com/film/1999/mar/19/features.robmackie

https://www.charlizeafricaoutreach.org/about/#history

https://www.un.org/en/messengers-peace/charlize-theron