Článek
Vzhůru do tajů tohoto povolání
Žena v barevném kimonu, na zádech a na obličeji typické bílé líčení, zvýrazněné rty. Umění, zpěv, hra na hudební nástroj, tanec, obsluha mužů, zajištění společnosti při akcích. Asi nějak takhle si každý představí ženu, když se řekne slovo ,,gejša“.
Své zásluhy v tom má i film Memoirs of a Geisha (v překladu Gejša). Prostřednictvím filmového plátna a brilantního výkonu herců se filmový svět pokusil divákům alespoň trochu přiblížit japonskou kulturu a mizející historii tohoto tajemného prostředí.
I když něco bylo vynecháno, takže se nezašlo úplně do dávné historie, v základu se ví, že dívky s černými vlasy a se souhlasem rodičů jsou cvičeny jako ,,maiko“, tedy mladé učednice, které se na gejšu cvičí několik let. Žijí v ubytovně zvané ,,okiya“, kde gejši žijí společně s ,,matkou“ (jinak řečeno okā-san, hlavní velitelkou domu. Škola financuje výcvik gejši a dohlíží na rozvoj dovedností. Za trénink na gejšu se dívkám neplatí, je jim ale hrazeno stravování a bydlení, nástroje, které potřebují a ošacení. Coby mladé učednice dělají doprovod starším gejšám, pomáhají jim při společenských úkonech, hrají na hudební nástroje.
Maiko
V 18 letech se pak dívky stávají gejšami. Nosí složité drdoly, na obličeji mají nanesenou bílou barvu, aby byla zakryta tvář, ale ne úplně celá. V oblasti vlasů a krku tuto barvu gejši neměly, měly tak nalákat muže, aby v nich probudily touhu vidět skutečnou majitelku tváře, vědouc, že ta barva je pouze maskováním.
Stejně jako ve filmu tak i ve skutečnosti gejši nepoužívají polštář, nespí na něm. Kvůli vosku, který mají vetřený do vlasů, spí na jakémsi podstavci, který mají pod krkem a okolo hlavy mají rozsypanou rýži. Pokud z podstavce spadnou, musí si znovu nechat vosk vetřít do vlasů. Auu.
Nalíčený obličej gejši
Veškeré výdaje za vzdělání, nástroje, ošacení a bydlení jsou brány jako dluh gejši, který musí splatit. Penězi, které vydělá, postupně dluh splácí, většinou splácení trvá do dvou let. Nejvíce peněz zajistí gejše obřad mizuage, kdy gejša přichází o panenství. Je nabídnuto nejbohatším mužům, výdělek za obřad je použit jako splátka dluhu.
Snem každé gejši bylo mít svého danna, bohatého muže, který byl pro ni patronem, platil ošacení a vzdělání. Stávalo se, že si gejša později svého patrona vzala za muže. Co se oblečení týče, gejša nosila barevná kimona, vždy podle toho, jaké bylo roční období a jaká byla právě daná móda. Ke kimonu patřil široký pás, který se na zádech zavázal na uzel. Pokud to šlo, měla na sobě gejša kimono jen jednou.
Co ovšem nebylo po historické stránce ve filmu zmíněno, byl fakt, že v době éry edo, což bylo období cca 1603 až 1867 v japonských dějinách, kdy vládl šógunát Tokugawa, nebyly ženy gejšami. Ačkoliv tuto profesi převzaly poměrně brzy, v té době byli gejšami muži. Alespoň podle historických pramenů.
Denní harmonogram gejši
Příznivcům delšího spánku by se možná zalíbila hodina ranního vstávání, kdy gejši vstávají mezi 8:30 a 9:30 hod. Obléct, připravit a vzhůru do školy se vzdělávat. V době mezi 10:00 a obědem mají v půlhodinových intervalech výuku. Po obědě dvouhodinové volno (v případě, že se koná velké představení, trénují i okolo 6 hodin denně), po volnu už však přichází na řadu líčení, ošacení a příprava na společnost a tanec. To celé se koná od 18:00 hodin, kdy maiko doprovází gejšu. Pro noční sovy dobrá zpráva, návrat domů je okolo jedné hodiny ráno. Výdělek za odpracované hodiny je cca od 3.000 dolarů až třeba po několik desítek tisíc.
Společnost muže ano, ale jen ta povolená
Ačkoliv gejša má za úkol bavit muže, neměla by se nikdy do muže zamilovat. Pokud se přijde na to, že má gejša vztah, je za to většinou potrestána. Svatba je pro ně naprosté tabu. Pokud se chce vdát, musí svou profesi ukončit. Nejvíce je toto prosazováno v regionu Kjóto, kde jsou silně zakořeněny tradice v souvislosti s gejšami. Jejich posláním je profese gejši, nikoliv rodinný život, po kterém většina časem zatouží.
Dříve byly v Japonsku gejši hodně k vidění, nejvíce jich bylo v roce 1928, kdy čítaly cca 80 000 gejš. Nyní jich je zhruba 1 000, všechny se neuživí. Hodně je živí turistický ruch, turisté ale mají zákaz gejši fotit. Jejich neomalené chování a snaha pořídit si momentku s gejšou za každou cenu úřady netolerovaly a focení gejš již není možné.
Anketa
Zdroje
Zhlédnutí filmu Memoirs of a Geisha
