Článek
Nedávno jsem vyslechla celkem silný příběh, který mě přinutil se hodně zamyslet, zda nějakého takového člověka vůbec znám. Jediné, co vím, že bych ho ve svém okolí v žádném případě nechtěla. Se svojí povahou bych takovému nejspíš naletěla, protože bych ani nepoznala, že je to lhář a manipulátor. Určitě každý ve svém životě někdy zalhal. Ať už s dobrým, či špatným úmyslem. Někomu to dělá velký problém nebo se kvůli tomu necítí zcela komfortně. Ale mistr lhář vytáhne lež obratem a bez zaváhání. V tu chvíli tedy nemáte důvod nevěřit.
Iveta pracovala řadu let na vyšších pozicích. Zpočátku byla celkem tvrdá a dokázala své podřízené celkem dobře srovnat, když to byla potřeba. Nikoho z nich si nepouštěla k tělu a byla velmi profesionální. To se ale postupem času a věkem celkem změnilo. Do toho se v její práci rozhodlo, že se přibere nový zaměstnanec. Byla to mladá holka, která toho pracovně neměla až tak moc za sebou. Nicméně i to málo dokázala velmi dobře prodat a udělat ze sebe přesně toho člověka, kterého hledají. Věřila tomu i Iveta, která měla na lidi celkem dobrý odhad.
Celkově byl jejich pracovní kolektiv relativně dobře usazený. Byla v něm ještě jedna postarší dáma Dana, která byla velmi svá. S Ivetou se snažila více sblížit, a to se jí povedlo. Bohužel to ale nebyl člověk, který by byl pokorný. Byla neuvěřitelně tvrdohlavá a také uměla ve svůj prospěch celkem dobře zalhat. Neustále si přišla nevyužitá, i když své povinnosti neplnila až tak dobře. Iveta to s ní probírala několikrát a snažila se jí vysvětlit, že jí nemůže dát další práci, když nezvládá ani tu svoji tak, jak by měla.
Bohužel tady zahrálo velmi velkou roli to, že Iveta již nebyla až tak tvrdá a více myslela na člověka jako takového. A tady přišla chvíle pro novou kolegyni, která velmi rychle vycítila, že Dana bude celkem snadná kořist a zbraň ke svým již promyšleným krokům, jak si upevnit svoji pozici. A tak si nová kolegyně Adéla začala hrát vlastní hru. Daně se snažila nenápadně podsunout, že ji každý pomlouvá a že tak, jak to v práci fungovalo do doby, než přišla, bylo vlastně všechno špatně. A tak si ty dvě spolu tak pěkně notovaly. Nakonec byla Adéle k ničemu, a tak se jí elegantně zbavila. Použila k tomu své schopnosti manipulátora a lháře. Dana díky tomu dostala padáka.
Iveta však z určitých vět poznala, že není něco v pořádku a že Adéla občas lže. Zpočátku to bylo, dá se říct, takové nevinné. Nicméně se začala chovat jinak před šéfem. Za jeho zády na něj nadávala, ale tím už i s ním začala hrát určitou hru. Začala vysvětlovat, že jsou určité věci špatně řešené a že ona by to udělala jinak. Tím dostala zelenou a mohla si věci řešit po svém. Iveta se jí snažila občas upozornit na chyby, které dělá, ale to se Daně vůbec nelíbilo. A tím se Iveta dostala do jejího hledáčku. Adéla se snažila poukázat na věci, které byly dle ní špatně řešeny. Nicméně to tak vůbec nebylo, ale šéf naslouchal pouze Adéle a naprosto jí věřil. Již byl do jejích lží vtažen a věřil všemu, co mu Adéla řekla. Začala intrikovat na všech frontách, ale Iveta už měla zcela jasno. Několikrát ji přistihla při lži, ale Adéla mistrně během vteřiny přišla s novou lží. Normálnímu člověku by trvalo celou věčnost, než by vymyslel dokonalou lež. Adéla ale bravurně a s lehkostí vymyslela lež za pouhých pár vteřin.
Když se řešila nějaká chyba a selhání Adély, v ten samý okamžik opět a zcela s lehkostí přehodila směr někam jinam a na někoho jiného. Iveta chtěla na její chování poukázat, ale se zlou se potázala a pochopila, že někdy je lepší nebojovat. Ivetu její práce přestala naplňovat jako dřív. Adéla zbrojila víc a víc a zasazovala poslední údery, aby se Ivety zbavila. Jejího šéfa ani na chvilku nenapadlo, že by mohla Adéla lhát. Neustále ze sebe dělala chudinku, že toho má moc. Spoustu času ale trávila vedle u kolegyň, kam si chodila povídat. V očích šéfa to byla nejspíš hvězda, která toho dělá opravdu hodně. Smutné bylo, že všichni kolegové věděli, jak to je, ale nebylo v jejich silách s tím cokoliv udělat. Vše by se totiž otočilo proti nim. Každý z nich již věděl, co je Adéla zač a co dokáže. Nikdo z nich ale nepochopil to, jak může během pár vteřin vymyslet takovou lež a za dalších pár sekund další a další. Jedná se o nějakého psychopata nebo jak toto jednání pojmenovat?
Dopadlo to tak, že Iveta svoji oblíbenou práci opustila. Nebo spíše byla odejita, protože její šéf, místo toho, aby věřil člověku, kterého zná roky, věří osobě, kterou v podstatě nezná a věří jí každé slovo. Toto bylo pro Ivetu obrovské ponaučení a již takovou chybu nezopakuje. Nicméně je ráda, že je pryč, protože pokud má přednost lež a psychopatické chování, tak v takovém prostředí by Iveta stejně dlouho pracovat nevydržela. Jak s takovým člověkem bojovat se jednoznačně říct nedá. Buď se pustíte do boje a budete věřit, že se pravda prostě ukáže nebo budete trpělivě vyčkávat, až se takový člověk potopí sám. Určitě to není příjemné, ale takový člověk by přece neměl mít vůbec šanci, aby mu jeho chování procházelo. Proto je někdy důležité vytrvale bojovat za pravdu.
