Hlavní obsah
Věda a historie

Mandasuchus tanyauchen: zapomenutý král Pangey z dob středního triasu

Foto: Chrissie, AI, ChatGPT

Čtyřnohý chodící démon, který pochodoval po Zemi před asi 245 miliony lety. Byl lovcem ze zálohy s dobrým čichem, který byl aktivní hlavně k večeru a v noci.

Článek

Triaský predátor na území dnešní Tanzanie

Trvalo delší dobu, než se Země vzpamatovala z největšího celosvětového vymírání ve své historii, tedy permsko-triasové katastrofy. Zahynulo přes 90% mořských druhů a zhruba 70% suchozemských tvorů, což byla tragická čísla. Příroda nestabilní, vše mrtvé, znovu se začínalo. S vyhynutím permských predátorů se v novém světě začaly rozrůstat nové druhy predátorů. A těmi byli archosauři.

O permsko-triaském vymírání článek níže:

Zní to trochu jako předvoj dinosaurů s tou koncovkou ,,-sauři“. Archosauři představovali linii plazů, které se zrodila po permsko-triaském vymírání. Spadali sem krokodýli, dinosauři, ptáci a další vyhynulé druhy tvorů, kteří působili jako kříženci spousty životních forem dohromady. Pro archosaury bylo charakteristické, že měli otvory v lebce pod očima, vzpřímenější postoj končetin a byli více aktivní. Ačkoliv to byla početná linie, rozdělila se na dva druhy - PseudosuchiaAvemetatarsalia. Do první jmenované spadají předci dnešních krokodýlů, kteří ale byli většinou suchozemskými predátory. Do druhé skupiny patřili dinosauři a ptáci.

Archosauři jako vývojová linie vládli na Zemi asi 200 milionů let, masová vymírání je nevyhubila, vznikli z nich dinosauři a dodnes stále máme na Zemi jejich žijící verze – krokodýly a ptáky.

Foto: DoslovaMiguel, Creative Commons Uveďte autora 4.0

Archosaurus - ilustrace

Mandasuchus žil asi 245 milionů let dozadu, když ještě byl jeden velký superkontinent Pangea. Jeho pozůstatky se našly především na území Tanzanie v dnešní Africe. V době, kdy zde Mandasuchus žil, tu byly povodně v opakujících se obdobích, jinak extrémní sucha, otevřené pláně bez trávy, sem tam nějaký les a bažina. Bylo tu obří vedro, v noci byl trochu chlad, ale jinak vše bojovalo, aby přežilo.

Tento tvor byl dlouhý až 6 metrů, mohl dosáhnout až 700 kilogramů na hmotnosti. Zaujímal vzpřímenější prostor, ale ne nijak vysoko, pořád se mohl skrývat v nízkých porostech. Končetiny měl silné, svalnaté, mohl tak dosáhnout rychlého výpadu. Lebku měl dlouhou, úzkou, disponoval více než 60 zuby. Ty byly uzpůsobené k tomu, aby trhaly a drtily. Nosní dutiny nebyly úzké, byly více rozšířené, takže mohl dobře vnímat čichové vjemy. Kůži měl šupinatou s kostěnými pláty, aby byl chráněn před kousnutím od potenciálního útočníka. Pohyboval se po všech čtyřech, ale nebylo výjimkou, že se postavil na zadní, když chtěl zastrašit nepřítele, lépe se podívat po okolí, nebo dosáhnout do vyšších míst. Nejčastěji lovil na večer a během noci, ocas mu pomáhal se stabilizací a útokem.

Často lovil dicynodonty, rhynchosaury, velké obojživelníky a malé archosaury. Lovil u vody, zvířata se zde chtěla napít, mohla být také zraněná a unavená, takže veškerá pozornost šla k vodě. Zatímco se snažila uhasit žízeň, Mandasuchus zaútočil z úkrytu, buď se zakousl do krku nebo zadní části těla kořisti a strhl ji na zem. Většinou kořist zemřela na udušení nebo vykrvácení.

Konkurencí v potravě mu byli další velcí archosauři, se kterými bojoval mimo jiné i o teritorium. Dalším hrozbou pro něj bylo extrémní sucho, hlas, napadání se s jinými Mandasuchy.

Foto: Chrissie, AI, ChatGPT

Ilustrační obrázek

Od počátku života po smrt

I když na to nejsou přímé důkazy, lze si podle života jiných příbuzných druhů domyslet jeho ,,rodinný harmonogram“. Mohl snést až 20 vajec, většinou je klad do písku, či bahna. Péče byla zajištěna po stránce hlídání okolí. Když se mláďata líhla, rodiče jim z vajec mohli pomoci, případně odstraňovali vrstvy písku. Jelikož po vylíhnutí byla extrémně ohrožená, Mandasuchus hnízdo v počátku bránil. Na začátku života dosahovala velikosti necelého půl metru, byla lákadlem pro jiné predátory. Ty Mandasuchus odháněl, jak to jen šlo, na potomstvo dohlížel, popř. je doprovázel k řece, ale nejspíše jim nesháněl potravu. Když ale mohla běhat, ulovila si hmyz a aktivně se před nebezpečím schovávala, rodiče od nich odešli.

Jak se blížil konec triasu, klima začínalo být čím dál více sušší. Toky řek se změnily, větší kořist zmizela, takže Mandasuchuspocítil hlad. Rozvinuly se postupně nové druhy archosaurů. Ti byli rychlejší, více se přizpůsobili podmínkám. A na vzestupu začali být také dinosauři.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz