Článek
Společně s velkými chobotnicemi stály krakatice za vznikem řady mýtů a pověstí a historky o jejich ničivých schopnostech dávali k dobru ostřílení námořníci v přístavních putykách. Někteří příběhům nevěřili. Jiní je skutečně zažili, ale v průběhu časů se původní příběhy vlivem převyprávění leckdy změnily, velikost a děsivá síla byly najednou větší a tragické následky ještě tragičtější. Vzhledem k tehdejším znalostem se ale nelze námořníkům a jejich posluchačům vůbec divit, že pro ně tito obří tvorové představovali až něco nadpřirozeného.
Milovníci starých řeckých bájí a pověstí jistě vzpomenou na postavu Skylly, dívky, kterou Poseidónova manželka proměnila v obludu s několika hlavami a několika končetinami. Obyvatelé severských končin zase měli postavu Krakena, obludy s dlouhými chapadly, která napadala lodě a stahovala nebohé námořníky do hlubin oceánu. V neposlední řadě je také potřeba zmínit jednu z nejznámějších „verneovek“ Dvacet tisíc mil pod mořem. Kdo tuto knihu nečetl, tak vřele doporučuji. Její popis by vydal na víc jak jeden článek, pro účely tohoto tedy jenom zmíním, že právě díky této knize se mnoho čtenářů setkalo s těmito hlubinnými tvory s mnoha končetinami. I když Verne zmiňoval obří chobotnice, pravděpodobně měl minimálně v některých případech na mysli krakatice. Tehdy se o nich však vědělo ještě méně než dnes, a to ani dnes o nich příliš informací nemáme.
Krakatice obrovská neboli kalmar obrovský, Architeuthis dux
Uvádí se, že krakatice obrovské mohou dorůst až 13 metrů, výjimečně i o trochu více. To je úctyhodná velikost sama o sobě, ale je jen zlomkem velikostí, které uváděli dávní námořníci. Tehdy se věřilo, že obří chobotnice/krakatice měří desítky metrů a v případě bájného Krakena třeba i několik kilometrů. Dnes jsou vědci přesvědčení, že i velikost kolem 20 metrů je spíše výmyslem než možnou skutečností, ale jak už historie mnohokrát ukázala, to, že jsme něco nezaznamenali, tak ještě neznamená, že to neexistuje. Ale je to spíše nepravděpodobné.
První záznam tohoto zvířete v jeho přirozeném prostředí pochází až z roku 2004 díky japonským výzkumníkům, tedy relativně nedávno.
Obří krakatice se vyskytují ve všech oceánech, ale v tropickém a arktickém pásmu žijí jen výjimečně. Zmapovat jejich výskyt ale není nic jednoduchého, protože se pohybuj i ve velkých hloubkách, uvádí se, že žijí i v hloubce až jednoho kilometru pod hladinou.
Dříve se uvažovalo, že obří krakatice jsou poměrně vzácné a nebude jich na světě mnoho. Jenže výzkumy vorvaňů ukazují, že obří krakatice jsou běžnou součástí jejich jídelníčku. A pokud tomu tak je, pak musí být obřích krakatic mnoho, aby dokázaly uživit vorvaní populaci.
Zatímco obří krakatice se stávají potravou vorvaňů, samy loví jiné hlubinné ryby a olihně, pravděpodobně si smlsnou i na menších jedincích vlastního druhu.
Oko krakatice.
Jejich tělo je tvořeno trupem neboli pláštěm, osmi kratšími končetinami a dvěma delšími. Vzhledem k tomu, že chapadla tvoří podstatnou délku celého těla, tak krakatice nejsou příliš těžké, na rozdíl třeba od chobotnic, kde chapadla jsou obecně kratší a tělo mohutnější. Chapadla jsou pokryta obrovským množstvím přísavek o průměru 2-5 centimetrů. Tyto přísavky jsou lemované tvrdým chitinovým kroužkem se zubatým okrajem. Díky nim se mohou přichytit ke své kořisti. A není také výjimkou, že jsou viděni vorvani, kteří mají na svém těle a především hlavě pozůstatky stop po těchto děsivých přísavkách. Během soubojů s krakaticemi, které vorvani požírají, se dokáží krakatice dlouhou dobu bránit a vorvaně doslova obejmout svými chapadly. Starší jedinci vorvaňů na sobě mají i stovky kruhovitých jizev po těchto přísavkách.
Končetiny krakatice jsou plné ostrých přísavek.
Krakatice se pohybují podobně jako chobotnice - nasávají vodu do plášťové dutiny a sifonem ji zase protlačují ven. Uvnitř plášťové dutiny mají i žábry, pomocí kterých dýchají. Na rozdíl od ryb, které disponují plynovým měchýřem, krakatice si udržují neutrální vztlak pomocí roztoku chloridu amonného, který je lehčí než mořská voda. Kvůli životu v hlubinách nerozlišují barvy - v tmavých vodách by tato schopnost byla stejně k ničemu, ale jsou schopné rozlišovat tmavší a světlejší odstíny, což je při nedostatku světla mnohem potřebnější. Paradoxně však mají obrovské oči, jejichž průměr je u největších jedinců jak průměr třeba fotbalového míče.
O jejich rozmnožování toho víme ještě méně. Předpokládá se, že pohlavní dospělosti dosahují kolem třech let věku. Samice tvoří velké množství vajíček, které jsou následně oplodněny. Spermie se do těla samice dostanou ve formě spermatoforu, tedy takového pouzdra, které vytvoří samec a které obsahuje spermie. Jakým způsobem samec dostane tyto spermatofory do samice, to se přesně neví. Běžně hlavonožci používají za tímto účelem hektokotylus, což je u samců jedno z ramen přeměněné na pářicí orgán. U obřích krakatic ale nejspíš chybí.
Občas moře vyplaví nějakého jedince obří krakatice nebo jeho část. Gumovité tělo na slunci velmi rychle vysychá, což vede k tomu, že se ještě protáhne. Délka takto vysušeného jedince tak neodráží skutečnou velikost, jaké dosahoval za života. My lidé se jich však bát nemusíme. Jednak s nimi v podstatě nepřijdeme do přímého kontaktu, jednak nejsme jejich cílovou kořistí.
Velký úspěch zaznamenali needávno vědci, kterým se podařilo nafilmovat v přirozeném prostředí mládě kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni), který je po krakatici obrovské asi největším hlavonožcem na světě a dospělí jedinci dosahují deseti metrů (článek s videem zde).
Zdroje:
https://www.divescotty.com/underwater-blog/giant-squid-and-kraken.php
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-giant-squid-dragon-of-the-deep-18784038/
https://www.mentalfloss.com/article/63719/20-freaky-facts-about-giant-squid
https://edition.cnn.com/2025/04/16/science/colossal-squid-footage/index.html
https://www.nationalgeographic.com/animals/invertebrates/facts/giant-squid
https://www.bbc.com/news/articles/c99pg13yv32o
https://kids.nationalgeographic.com/animals/invertebrates/facts/giant-squid
https://www.theguardian.com/environment/2025/apr/16/colossal-squid-captured-on-video
