Článek
Hříčka přírody, která by dnes byla noční můrou
Nebo možná alespoň něčím, na co by člověk hodně dlouho vzpomínal. Doba pozdní křídy před 100 miliony lety ovšem nabízela spoustu fascinujících tvorů, takže by nemělo člověka překvapovat, že kromě dinosaurů tu žili i tvorové, které bychom si dnes dost dobře nedokázali představit. Hodně lidí by uvedlo, že v době dinosaurů by žít nechtělo. Obří tvorové, kteří by je proháněli po pláních, zcela jistě nejsou nic, po čem by člověk toužil. Ovšem kromě plání jsou tu místa, kde by nás překvapili další stvoření, která sice nebudí hrůzu svou velikostí, ale tím, jak vypadají. Takže vzhůru do moře, čeká nás tu tvor, který umí opravdu překvapit. Čtěte dál a poté ,,věřte, nevěřte“.
V mořích pozdní křídy se našlo spoustu živočichů, na které by zůstal člověk nevěřícně zírat. Našli byste zde amonity, belemnity (dalo by se říct, že to je něco jako pravěká oliheň), malé a velké mosasaury a další tvory. Mezi všemi těmito obyvateli se vyskytoval i Pachyrhachis, noční můra všech, kdo mají hrůzu z hadů. Pachyrhachis totiž nebyl jen tak obyčejný had. Byl totiž kombinací hada a ještěrky. Zkuste si představit jeden metr dlouhého štíhlého hada v moři, který se pohybuje u dna, vlní se a na rozdíl od dnešních hadů má k dispozici 2 zadní končetiny, které mohly měřit asi 2 cm. Nic děsivého, ale pro lidi s fobií z hadů by to nebyl zrovna krásný pohled. Ovšem zadními končetinami nijak extra nepohyboval.
Ilustrační obrázek
Někdo by si možná představoval hada, jak se hýbe pomocí končetin po mořském dnu, když už je má. Koneckonců, v končetinách byly stehenní kosti, holeň a malé prsty, i když by se mohlo namítnout, že se tam snad tohle všechno vzhledem k délce nemohlo vejít. Mohlo a vešlo, jen bylo využíváno jinak – k páření, stabilizaci hadího těla, dost možná i při snaze uchytit lépe partnera. Tělo měl Pachyrhachis pokryté šupinami, lebku měl protáhlou a úzkou. Pod vodou uměl dobře plavat, ale k přeborníkům v plavání rozhodně nepatřil. Nejčastěji se pohyboval u dna, popř. dalším cílem byly kameny a útesy, kde mohl vyhlížet svou kořist, ke které se nenápadně přiblížil a rychle zaútočil. Nedisponoval žádným jedem v zubech, spoléhal se na svůj úchop a spolknutí kořisti. Nejčastěji lovil malé ryby, mláďata mořských plazů a hlavonožce. Případně do jídelníčku mohl zařadit i malé obratlovce.
Sám ovšem vyhráno neměl, měli na něj spadeno větší plazi, ještěři nebo větší ryby. K obraně neměl moc prostředků, využíval hlavně schopnost splynout s prostředím a své vlnící tělo, díky kterému mohl rychleji utéct do bezpečí mezi útesy.
Úzké tělo, ale stále snadná kořist pro větší dravce
Ačkoliv měl Pachyrhachis úzké tělo, takže by žádného dravce nijak zvlášť nenasytil, stále představoval alespoň něco málo masa pro větší predátory. Třeba pro mosasaura představoval jakousi malou svačinu. Stejně tak žraloci vnímali tohoto hada jako malou kořist, sice rychlou, ale s minimem odporu, takže neváhali zaútočit. Pro další ryby byl také pohodlným menu na jejich jídelníčku. Jelikož neměl na sobě nic tvrdého, bylo snadné ho jako kořist chytit a rozdrtit.
Pozdní křída bylo období, kdy neměl žádný predátor ani jiný živočich klid. Ti nejmenší byli neustále loveni, ti větší pro změnu žili ve strachu, kdy budou oni zdrojem potravy, a i největší predátoři měli konkurenci v ostatních tvorech.
Ačkoliv tu tedy byla hrozba v mořské fauně, která Pahcyrhachise lovila, byla tu i další nebezpečí, která měla na svědomí jeho postupný úhyn. Hladina moří kolísala, měnila se teplota, ekosystémy se neustále měnily. To je naprosto nepředstavitelné pro tvora, který je zvyklý na určité životní prostředí beze změn. Objevovali se noví tvorové, více přizpůsobení tomuto prostředí a daleko rychlejší. Hadí evoluce prošla vývojem, končetiny zmizely, hadi byli rychlejší a efektivnější v lovu. Mimo to se objevili další predátoři, kteří měli na menší tvory spadeno.
I když byl Pachyrhachis evolučně experimentem, příroda na něj nikdy nezapomene. Je to jakýsi prapředek dnešních hadů, dokazující, že hadi byli dříve přizpůsobeni životu v moři a dokázali se změnit. Díky tomu, že se dochovaly úchvatné fosilie tohoto tvora v oblasti dnešního Izraele, mohou lidé zjistit další zajímavosti o tomto kdysi žijícím tvorovi.
Zdroje:
