Článek
Telefon máte v kapse a najednou ucítíte známé krátké zavibrování. Sáhnete pro něj, podíváte se na displej – a nic. Žádná zpráva, žádný zmeškaný hovor ani jiné upozornění. Přesto jste ještě před vteřinou mohli dát ruku do ohně za to, že jste vibraci opravdu cítili.
Stává se to docela často a není to jen zvláštnost několika lidí, kteří bez telefonu nevydrží ani minutu. Pro tento pocit se dokonce vžil název fantomová vibrace, v angličtině phantom vibration. A když se vědci začali ptát lidí, jestli něco podobného znají, ukázalo se, že ano – a ve velkém.
Telefon mlčí, ale kapsa přesto „zavibruje“
V roce 2010 vyšla v časopise BMJ krátká, ale dodnes často citovaná studie mezi zaměstnanci jednoho amerického zdravotnického zařízení. Z 176 dotázaných lidí jich 68 procent uvedlo, že už někdy cítili vibraci telefonu nebo pageru, přestože zařízení ve skutečnosti nevibrovalo.
Většině se to nedělo nijak závratně často, spíš jednou za několik dní nebo týdnů. Někteří ale falešné vibrace cítili prakticky každý den. Zajímavé je i to, že obvykle nezačaly hned poté, co si člověk pořídil zařízení s vibracemi. V průměru uplynulo několik měsíců, než se poprvé objevily.
Podobné výsledky přinesly i další výzkumy. Studie téměř tří tisíc italských dětí ve věku deset až čtrnáct let zjistila, že nějaký „fantomový signál“ telefonu zažila více než polovina z nich. Nemuselo jít jen o vibraci. Patří sem i situace, kdy člověk slyší telefon zvonit, ačkoliv ve skutečnosti nezvoní.
Pokud se vám tedy občas zdá, že mobil v kapse zavibroval, nejste žádná výjimka. Spíš naopak.
Někdy stačí, že se pohnou kalhoty
Odkud se falešná vibrace bere, není úplně dořešené. Nejčastější vysvětlení je ale docela prosté. Telefon nosíme dlouhé hodiny na jednom místě a mozek se naučí, že určitému pocitu v této části těla má věnovat pozornost.
Kůže přitom rozhodně není během dne v klidu. Otírá se o ni látka, při chůzi se oblečení posouvá, mění se tlak telefonu v kapse, občas škubne sval. Normálně si většiny takových drobností ani nevšimneme. Pokud ale právě na stejném místě pravidelně cítíme vibrace telefonu, může se některý z těchto nevýrazných vjemů vibraci dost podobat. A mozek si ho tak také vyloží.
Není přitom nutné, aby pocit vypadal přesně jako skutečné zavibrování telefonu. Stačí dostatečně nejasný podnět a očekávání udělá svoje. Podobně se nám může zdát, že někdo vyslovil naše jméno v hlučné místnosti, nebo zaslechneme vlastní vyzvánění v hudbě či hluku z televize.
U telefonu je navíc důležité, že jeho vibrace pro nás něco znamená. Když nám zavibruje klíč v kapse při chůzi, pravděpodobně tomu nevěnujeme pozornost. Vibrace mobilu ale může znamenat zprávu od partnera, hovor z práce nebo oznámení, na které čekáme. Mozek má tedy docela dobrý důvod být ve střehu.
Lepší sáhnout do kapsy zbytečně
Jedno z vysvětlení fantomových vibrací vychází z takzvané teorie detekce signálu. Ve skutečnosti jde o princip, který známe z běžného života. Představte si, že čekáte důležitý telefon. Pokud mobil opravdu zavibruje a vy si toho všimnete, všechno je v pořádku. Pokud nezavibruje, rovněž se nic neděje. Jenže občas skutečnou vibraci přehlédnete a jindy zase sáhnete po telefonu, i když se vůbec neozval.
Ty poslední dvě možnosti jsou chyby, ale jejich následky pro nás nejsou stejné. Sáhnout zbytečně do kapsy stojí pár vteřin. Přehlédnout telefonát, na který čekáme, může být mnohem nepříjemnější. Stačí tedy, aby byl náš „detektor“ nastavený trochu citlivěji. Nejasný pocit na stehně raději vyhodnotí jako vibraci, přestože se občas splete.
Dobře je to vidět třeba ve chvíli, kdy na nějakou zprávu opravdu čekáme. Telefon kontrolujeme častěji a podezřelé začne být skoro každé šimrání v kapse.
Ilustrační obrázek
Čím víc vibrací, tím víc těch falešných
U lidí, kteří telefon používají často, se fantomové vibrace objevují častěji. Už studie zdravotníků z roku 2010 zjistila souvislost například s tím, kolik hodin denně člověk zařízení nosil a zda používal vibrační režim.
Podobně dopadl výzkum mezi indickými lékařskými stážisty. Fantomové vibrace uvedlo 60 procent dotázaných a 42 procent někdy slyšelo telefon zvonit, i když nezvonil. Častěji se tyto zkušenosti objevovaly u lidí, kteří telefon intenzivně používali.
Dává to smysl. Jestliže člověku mobil zavibruje několikrát za den, jde o jeden z mnoha tělesných pocitů. Pokud se tak děje pořád, mozek se naučí být na něj připravený. A občas se zkrátka sekne. Docela výmluvné je, že některým lidem pomohlo něco tak jednoduchého jako přestat telefon nosit na původním místě. V americké studii několik lidí uvedlo, že falešné vibrace ustoupily poté, co zařízení přesunuli jinam. Jiní vypnuli vibrační režim.
A co stres?
Na první pohled se nabízí, že fantomové vibrace budou souviset také se stresem. Když je člověk nervózní, čeká pracovní telefon nebo neustále kontroluje zprávy, dává smysl, že bude na jakýkoliv náznak vibrace citlivější. Výzkumy ale nejsou tak jednoznačné, aby se dalo jednoduše říct, že za fantomovými vibracemi stojí stres.
Zajímavý pokus proběhl například mezi mladými lékaři na Tchaj-wanu. Výzkumníci je sledovali před nástupem na stáž, během ní a potom znovu po jejím skončení. Už před začátkem stáže cítilo fantomové vibrace přes 78 procent z nich. Ve třetím měsíci náročné práce to bylo téměř 96 procent.
Ještě nápadnější rozdíl se objevil u fantomového zvonění. Před stáží ho znala zhruba čtvrtina účastníků, během ní už více než 80 procent. Po skončení stáže oba jevy zase ustupovaly.
Vypadá to jako jasný důkaz vlivu stresu, jenže při podrobnějším zkoumání už tak jednoduchý obrázek nevycházel. Výsledky týkající se úzkosti, deprese a pracovního stresu se lišily podle způsobu analýzy. Dá se tedy spíš říct, že stres může mít svůj podíl, zvlášť pokud je člověk zároveň nucen telefon neustále sledovat, ale nejspíš nebude jedinou příčinou.
Telefon můžeme dokonce „slyšet“
Vibrace nejsou jediný falešný signál, který telefon dokáže vyvolat. Někteří lidé dobře znají i druhou variantu - někde zaslechnou svoje vyzvánění. Vytáhnou telefon – a opět nic.
Tady je možná ještě snazší pochopit, co se stalo. Stačí několik podobných tónů v hudbě, televizi nebo okolním hluku. Pokud vlastní vyzvánění slyšíme každý den, máme ho dobře naučené a mozek ho dokáže zachytit i v něčem, co se mu jen vzdáleně podobá.
Zvlášť pěkně to funguje ve chvíli, kdy hovor očekáváme. Najednou jako by telefon zvonil každou chvíli. Kvůli tomu se někdy místo samotných fantomových vibrací mluví obecněji o fantomových telefonních signálech. Mohou být hmatové i sluchové a společné mají jedno - telefon neudělal vůbec nic.
Není to známka toho, že se s námi něco děje
Slovo „fantomový“ může znít trochu znepokojivě a v některých odborných textech se dokonce objevuje přirovnání k halucinaci. Občasná falešná vibrace telefonu ale sama o sobě neznamená, že by měl člověk nějaký psychický problém.
Už jen její rozšíření by takovému výkladu příliš neodpovídalo. Když stejnou zkušenost v některých výzkumech popisuje více než polovina nebo dokonce dvě třetiny dotázaných, jde očividně o poměrně běžnou chybu vnímání. Většinu lidí navíc nijak zvlášť netrápí. Vytáhnou telefon, zjistí, že se spletli, a zase ho schovají.
Přesto je na fantomových vibracích něco pozoruhodného. Mobilní telefony nosíme běžně u těla teprve několik desetiletí a chytré telefony ještě kratší dobu. Přesto si mozek dokázal jejich signály zařadit mezi podněty, které považuje za natolik důležité, že je hlídá skoro automaticky. A občas je najde, i když tam vůbec nejsou.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-mobil-falesne-vibrace-citi-90-procent-majitelu-mobilnich-telefonu-338123
https://www.reflex.cz/clanek/zivot-a-styl/68467/kapesni-halucinace-vibrace-a-vyzvaneni-mobilnich-telefonu-jsou-obcas-jen-ve-vasi-hlave.html
https://www.bmj.com/content/341/bmj.c6914
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0065152
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0210095
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3677878/
