Článek
Na začátku výpravy vzhůru do skal
Stačí vidět z dálky skály a návštěvníci se mohou přenést o desítky let zpět a vychutnat si přírodní lokality, kde se Vinnetou s Old Shatterhandem proháněli na koních a doháněli spiklence, se kterými bylo potřeba vyřídit si pomyslné účty. Je dobré přijet do parku v brzkých ranních hodinách, kdy zde není tolik návštěvníků a můžete si tak vychutnat skály, kamenitou stezku a také menší vodopády. Zatímco v květnu tak nějak můžete obdivovat potůčky a stékající vodu, omílající další kameny, v létě můžete na něco takového téměř zapomenout, údolí připomíná jednu vyschlou poušť.
Co pravděpodobně může návštěvníky zaujmout, jsou endemitní rostliny, především tedy bramboříky. Hodně se sem do parku sjíždějí také horolezci, pro které je tato lokalita oblíbená svými možnostmi zdolávání skal. Lano, karabiny, a vzhůru nahoru. Nic pro lidi, kteří mají strach z výšek. Při cestě si můžete dopomoct trekingovými holemi, sloužícími jako pomůcka pří překonávání trasy. Nahoru to jde lépe, dolů už je to poněkud složitější. Jsou zde sice místy schody, po kterých s dá přejít, někde si ale člověk musí dát velký pozor, aby neuklouzl.
Voda v Paklenici
Pokud navštívíte park na vlastní pěst (míněno ne v rámci CK), budete mít více času prozkoumat údolí a navštívit i další úchvatná místa, která tato lokalita nabízí. I když Paklenica a další parky nejsou jedinými lokalitami, kde se Vinnetou natáčel (museli byste do Makarske riviéry, Slovinska a dalších míst), stojí tato oblast rozhodně za prohlídku. Minimálně milovníci přírody si zde přijdou na své.
Skály s lesem
Je načase se vykoupat
Míněno samozřejmě s rezervou, je zakázáno se v národních parcích koupat, i když v minulosti tomu tak nebylo. Dnes můžeme pouze závidět rybičkách a kachnám, které si užívají nedotčenou přírodu, jež se vyskytuje v národním parku Krka. Ano, člověk by měl chuť tam smočit jeden nebo dva prstíky, ideálně do té nádhery skočit celý, ale narušit tím ekosystém parku? Radši doporučím udělat několik fotek této nádherné chorvatského krásky, která oslní každého, kdo na ni pohlédne. V květnu je zde i příjemná teplota, jediné, co je třeba brát s ohledem, je neutuchající zájem turistů, který vy mohl příležitostně bránit pořídit ty nejlepší fotky, protože o to se tu snaží každý majitel fotografovacího zařízení.
Osobně jsem sice cvakala fotoaparátem v telefonu o sto šest, někdy jsem to ale riskla i s nechtěnými účinkujícími a místo fotek rovnou pořizovala video. Díky tomu si člověk pořídí záznam o zdejších kuňkajících obyvatel, které by chvílemi mohl v rákosí marně hledat, ačkoliv dle zvuku by se vám měli tito jedinci vyskytovat přímo před nosem.
Krka - vodopád
Stejně jako v Paklenici, tak i v Krce se pro návštěvníky najde plácek, kde si můžou odpočinout, nakoupit si občerstvení a milovníci suvenýrů zde mohou zanechat významnou část svého bankovního účtu. Naleznete t u vše možné, od magnetek po tužky a různé drobnosti. Pokud můžu doporučit, návštěvu si naplánujte mimo sezónu – nejen, že se vyhnete té největší teplotní a sluneční výhni, i ta pomyslná ,,hlava na hlavě“ nebude tak drsná a platíte nižší vstupné.
Park Krka nabízí svým návštěvníkům nádherný pohled na vodopády, opravdu by člověk musel bojovat s touhou se v té nádheře vykoupat. I když voda je studená, otužilci by s tím asi neměli problém.
Vodopády v parku Krka
Časté místo jednodenních návštěv – Plitvičky
Svoz vláčkem, projížďka lodí, vodopády. Toto vše nabízí lokalita Plitvických jezer, kdy postačí přejít od parkoviště přes most na lesní cestu a dostanete se k pokladnám, kde už je nachystaný vláček, jež vás doveze k začátku cesty k vodopádům. Na Plitvice doporučuji se tepleji obléknout, při sluníčku je sice krásné teplo, ale je tu více větrno, takže minimálně lehkou bundu později zcela jistě oceníte.
Opět zde máte k dispozici nádherné vodopády, u kterých se můžete vyfotit, hlavně pozor pod nohy, občas to klouže. Člověk místy ani neví, kam dřív ten foťák namířit.
Co vřele doporučuji, tak při nákupu občerstvení mít po ruce kartu, je možné, že vám bude platba cash zamítnuta.
Plitvická jezera - vodopády
Anketa
Zdroje:
Osobní zkušenost autorky
