Článek
V přírodopisných dokumentech vypadají jinak
Asi takhle bych začala svoji obhajobu, kdyby se mě dřív kdokoliv, kdo se vyzná v přírodě víc než já (takže prakticky všichni ostatní) zeptal, jak jsem si mohla myslet, že výše uvedené zvíře na obrázku s názvem Paraceratherium, pro někoho také známé jako Indricotherium může být příbuzné se žirafou. První, na co bych si vzpomněla, jsou záběry stanice BBC – Putování s pravěkými zvířaty. Vážně by mě nenapadlo, že uvedené zvíře nebude mít se žirafou nic společného. Končetiny, dlouhý krk, fakt jsem měla jasno. Nosorožci prominou, podobu jsem neviděla. Ani ten roh, který by mě jindy ,,nakopnul“, že jsem vedle jak ta jedle.
Takže je čas trochu rozšířit své přírodovědné (ne)vědomosti a trochu blíž se podívat na tohoto krasavce. Hurá do stroje času, navštívíme svět před asi 34 miliony let, kdy tento tvor obýval oblast Eurasie. Svou velikostí hravě překonal slona, byl větší než ostatní známí chobotnatci, vážil zhruba 12 tun. Když nepočítáme krk s hlavou, byla jeho velikost zhruba 5 metrů a na délku měřil asi 7,5 metru. Díky svému krku se dostal do vyšších míst, kde měl k dispozici listy a další rostliny, na kterých si jako býložravec pochutnával. Mohl žít jako v pouštích, kde se vyskytovalo několik málo stromků, ale i v subtropickém lese.
Kostra Indricotheria v muzeu
Aby přežil, musel zkonzumovat velké množství potravy, jelikož měl dlouhý zažívací trakt. Hledání a konzumace potravy tak bylo asi tou nejčastější činností, která mu zabrala větší část dne. Bylo také potřeba dodržovat pitný režim, poušť se sluncem pro ně nebyla úplně ideálně kombinace, takže se rádi uchylovali do porostů a stínů vyšších stromů.
Výskyt na několika místech
Díky své tělesné struktuře dokázalo Indricotherium ujít velkou vzdálenost. Na slunci by to ovšem kvůli přehřátí bylo značně rizikové, proto cestovalo v noci. Navíc díky jeho velikosti si na něj moc predátorů netrouflo, kromě větších krokodýlů, kteří dosahovali délky až 10 metrů. Indricotherium bylo rozšířené ve vícero oblastech, např. v Číně, Bulharsku, Turecku, Indii nebo Pákistánu a dalších zemích.
Proč vlastně Indricotheria vyhynula, není zcela jasné. Můžeme se domnívat, že se za dobu, kdy se pohybovali po Zemi, výrazně změnilo klima, takže pro ně bylo čím dál těžší přežít. Ubývání vegetace, zmenšování teritoria a ničení lesních porostů, kde žila, mohlo k jejich zániku výrazně přispět. Kromě nich totiž postupně do Eurasie pronikaly další druhy chobotnatců, kteří devastovali jejich dosavadní životní prostředí. Také jejich pomalá reprodukce měla určitý podíl na zániku tohoto druhu. I když se říká, že každý konec je začátek něčeho nového, tak je škoda, že tento druh savců nepřežil do dnešního dne. Přece jen příroda stvořila nádhernou faunu v průběhu milionů let a snad kromě dinosaurů by bylo fajn vidět ostatní zvířata, která se tu pohybovala daleko dříve než my.
Anketa
Zdroje:
BBC – Putování s pravěkými zvířaty - Indricotherium
