Článek
Menstruační cyklus
Menstruace – slovo, které v některých z nás vyvolává nechuť a představu o probolavělých dnech, které bychom nejraději proležely v posteli a s nikým se nebavily. Nebo alespoň nemusely nikam chodit a jen byly zalezlé v teple, než ty dny přejdou. Na druhou stranu, pro útěchu připomeňme, že menstruace v produktivním věku znamená, že nám tělo funguje víceméně tak, jak by mělo. Bolesti a další problémy už signalizují, že se děje něco, co by se dít nemělo a měly bychom to řešit. Ovšem to je na jiný článek.
Menstruací si projde každá dospívající dívka a žena, jejíž tělo je připravené na reprodukční proces. Zkrátka a dobře, tělo dává najevo, že po fyzické stránce je jeho majitelka připravena odnosit a porodit dítě.
Nyní trochu biologie. Samotná menstruace trvá asi týden a je součástí menstruačního cyklu. Ten je složen ze tří fází – první fází je proliferační fáze. Trvá asi 12 dní, v jejímž průběhu roste v děloze endometrium, což je povrchová děložní sliznice. V endometriu se vyvíjejí žlázky, které mají později sehrát roli při výživě oplodněného vajíčka. Po téhle fázi nastává sekreční fáze. Během ní jsou žlázky, které se v endometriu vyvíjely, povzbuzovány hormonem, zvaným progesteron, k tvorbě glykoproteinů. Glykoproteiny zajišťují správnou výživu vajíčka. Tato fáze trvá cca 12 dní. Nastává pak třetí fáze, kterou je fáze menstruační. Tady jsou dvě možnosti, které mohou ve v této fázi nastat. Buď je oplozeno vajíčko, které se usadí v povrchové děložní sliznici a bude se postupně vyvíjet, anebo oplozeno není. V takovém případě se pak děložní sliznice odloučí a je z těla vypuzena formou menstruační krve. Ta potrvá 3-5 dní.
V těle ženy úřadují dva ženské hormony – estrogen a progesteron. Ovšem co fáze, to působení jiné hladiny hormonů. Můžou být v rovnováze, ale taky mohou naprosto odlišné a v jednu chvíli může mít „navrch“ jeden hormon, později zase druhý. Každé tělo je odlišné, proto některé ženy nemusí mít vůbec žádné problémy, jiné zase toto mohou prožívat a být přecitlivělé. Záleží také na tom, jak je žena vyživována. Výživou může tělo podpořit, aby mu nic nechybělo a lépe snést tyto hormonální výkyvy. Tělo, trpící nedostatkem některých složek, může být vystaveno dost velké fyzické a psychické zátěži. A jak se taková nerovnováha projeví? Žena na sobě může pozorovat akné, zvýšenou chuť k jídlu a také melancholii, tedy stav smutku, černých myšlenek apod.
Žena s bolestmi
Psychická (ne)odolnost
I když nemůžeme ve svém těle ovlivnit všechno do posledního puntíku, můžeme tělu napomoci, aby lépe zvládalo některé hormonální procesy, které jsou pro nás složitější. Samozřejmě ne vždy to může fungovat, ale máme alespoň čisté svědomí, že jsme pro danou záležitost udělaly maximum. Je důležité, abychom během probíhajícího období byly v pohodě – ano, jasně, to se lépe říká, hůře provádí. Takže jak na to? Utopisticky by se dalo říci, že je potřeba dostatek kvalitního spánku, žádný stres a správná životospráva, tedy ovoce, zelenina, maso, luštěniny, bílkoviny apod. Asi každý ví, že si zkrátka má dopřát od každého něco, aby v těle nevznikl něčeho nedostatek.
No, dostatek kvalitního spánku? Vtipné, při dnešní uspěchané době. Dobře, takže jít spát dřív, abychom se trochu víc prospaly? To nemusí zabrat, protože pokud jsme zvyklé na určitou dobu, tělo zkrátka dříve „nezabere“. Osobně bych nedokázala usnout třeba jen o hodinu dříve. Co tam máme dál? Žádný stres. Krásné, ale dnes se stresujeme téměř při všem, i když by se dalo možná méně. I dostatek pohybu nemusí nic zachránit, i když nás učiní spokojenějšími. Záleží na individuální osobnosti člověka.
Ve výsledku se můžeme snažit spát více, jíst kvalitněji a nestresovat se. Ale tělo je jeden velký přístroj, který si to udělá vše po svém. I když se pokusíme napomoct, nemusí to fungovat dle našich představ. Takže se může lehce stát, že i když splníme vše výše uvedené, v období menstruace se z nás, s nadsázkou řečeno, můžou stát „profesionální plačky“. Stačí, aby nás někdo na něco upozornil a nemusel to myslet ani jako výtku. Do několika vteřin nám potečou slzy, které jenom stíráme a vysvětlujeme, že jsme si poznámku dotyčného opravdu nevyložily tak moc osobně. Nebo se podívat na romantický film, který jsme viděly třeba desetkrát. Emoce na scéně? Výsledkem je spotřeba několika balení papírových kapesníků, protože emočně to zkrátka nezvládneme a pláčeme.
Nebo to nemusí být ani pláč, ale špatná nálada. Ačkoliv před týdnem vládla veselá nálada, smích, dnes to je nálada na nic. Pocit, že nestojíme vůbec za nic, nic nezvládáme, všechno je špatně, nejradši, kdyby člověk vůbec nebyl. Anebo ještě hůř, jsme protivné, na dotazy odsekáváme, nejradši bychom se někam zavřely a s nikým nebyly v kontaktu. A v závěru po přejití této fáze je nám akorát líto toho, jak jsme se chovaly vůči ostatním lidem v okolí, kteří vůbec nechápali, co se s námi děje. Pokud jsme jim o tom tedy neřekly.
„Začátek týdne byl jako každý jiný. S kolegyněmi jsme se bavily, vládla veselá nálada, pracovní úkoly jsem zvládala bez problémů. S blížícím se víkendem jsem začínala mít ale pocit, že se něco děje, něco bude špatně. Doma jsem si pustila film na rozveselení, ale jen se to zhoršilo. Měla jsem pocit, jako když nic nezvládnu, jako bych byla absolutně nepoužitelná, na nic. Zkusila jsem telefonát s kamarádkou, ale nepomohla jsem si. Jedna kamarádčina narážka na určitou oblast života (myšleno s humorem) ve mně vyvolala pláč. Tekly mi slzy, snažila jsem se to maskovat. Jindy bych se takovým poznámkám zasmála, příležitostně jsme na toto téma žertovaly, dnes ale žert neprošel.“
Melancholie
Anketa
Zdroje:
Zkušenost autorky
