Článek
Co si pod tím představit
Je to úmyslné ublížení si sám sobě, jehož prostřednictvím se jedinec snaží vyrovnat se svými emocemi, náladou, smutkem, úzkostí. Nejčastěji se člověk sebepoškozuje řezáním, může se ale jednat i o píchání ostrými předměty, škrábání, típání nedopalků od cigaret o kůži atd. Je také návykové.
Sebepoškozování může být bráno jako způsob dosažení úlevy od psychické bolesti. Něco dotyčného vnitřně trápí, ale neumí se s tím vyrovnat, nedokáže se nikomu svěřit, neporadí si se situací. Zvolí tedy ublížení si, by pocítil fyzickou bolest, kterou lze zmírnit.
Je to také prostředek k tomu, jak na sebe upoutat pozornost, když dotyčný volá o pomoc. Někteří jej mohou také využít jako možnost vyhnout se něčemu nepříjemnému, např. trestu, případně nechtěné povinnosti.
V jistém slova smyslu může být sebepoškozování bráno jako ,,součást“ životního stylu, např. u emo stylu. Dá se také rozlišit sebepoškozování dlouhodobé, kdy se člověk trestá a řeší své emoce, nebo jednorázové, kdy je ublížení si součástí ,,přijímacího obřadu“ při vstupu do spolku. Jedná se o jakýsi vstupní rituál.
Hodně záleží také na okolí jedince, který sebepoškozování praktikuje. Může mít vztahové problémy v rodině, kdy nevychází s rodiči, nebo se rodiče rozvádějí. Také se tímto způsobem může vyrovnávat s úmrtím někoho z rodiny. Roli mohou sehrát i vrstevníci. Stačí nezapadnout do kolektivu, být ze strany spolužáků šikanován, připadat si sám, nebo se s přáteli pohádat. Svůj vliv mají také sociální sítě.
Dá se s tím bojovat?
Důležité je dát dotyčnému najevo, že ho máme rádi a nebudeme ho za jeho chování odsuzovat. Podstatné je, aby se svěřil s tím, co ho trápí a věděl, že tu jsme pro něj a pomůžeme mu, ať se děje cokoliv. Také je zapotřebí terapie, kdy s dotyčným promluví odborník, který podle závažnosti situace zvolí vhodný léčebný postup.
Anketa
Zdroje: