Článek
Miocénský obří lev, který nebyl lvem
I když ve svahilštině je název ,,Simbakubwa“ přeloženo jako velký lev, se lvem neměl nic společného. Tento mohutný predátor spadal do kategorie hyanodontů. A naháněl pořádnou hrůzu. Období raného miocénu, ve kterém tento tvor žil, se datuje do doby asi 20 000 000 let zpátky, lokálně na území dnešní Afriky, konkrétně v Keni. Tehdejší prostředí bylo bohaté na lesy a savany, panovalo teplé podnebí a byla větší vlhkost. Kromě toho zde byla pestrá fauna různých savců. Na světě již žili primitivní formy slonů, nosorožců, lidoopů a býložravců, kteří vzhledově připomínali hrocha. A na vrcholu pomyslného trůnu byl právě Simbakubwa.
Velikostně dával všem zvířatům najevo, že se ho bojí oprávněně. Mohl měřit až 4 metry, hmotnost mohla být až 1,5 tuny. Hodně se z něj zachovaly fosilie lebky a zubů, u kterých se zjistilo, že je má silnější, než měl nejslavnější predátor dinosaurů Tyrannosaurus rex. Kromě toho by se mohl klidně postavit lednímu medvědovi a váhou konkurovat jiným současným šelmám. Byl hustě osrstěný, srst mohla být tmavá, i se skvrnami. Jeho hlava byla robustní, zaujal by jí na první pohled, protože zastínila zbytek těla. Za pozornost stály taky jeho špičáky, které odstrašovaly jeho okolí.
Po stránce lovecké strategie to nebyl žádný pronásledovatel, spíše spoléhal na krátký a překvapivý útok. Raní miocén mu k tomu poskytoval ideální podmínky - hustou vegetaci, kde se mohl ukrýt a odsud nepozorovaně vyhlížet svou kořist, kterou vzápětí napadl. Protože měl silné zuby, svou kořist usmrtil spíš jedním velkým kousancem do krku, hrudi, nebo ramen, aby kořist neměla šanci uprchnout. Neútočil stylem opakovaných kousanců. Mohl prorazit silnou kůži, rozdrtit kost a klidně i přetrhat svaly. Na větší býložravce se snažil nalehnout tak, aby je svou vahou přitlačil k zemi, kde je pak jediným kousnutím dostatečně zranil, nebo rovnou usmrtil.
Simbakubwa při lovu
Do jeho jídelníčku spadali jak sloni, tak velcí kopytníci, býložravci, nebo jiní velcí oslabení jedinci. Zkrátka vše, na co dokázal zaútočit. Vzhledem ke své velikosti a hmotnosti nebyl v jeho okolí široko daleko nikdo, kdo by si na něj troufl.
I když žil v jiném období, je zajímavé porovnat jej s Tyrannosaurem rexem. Oba měli obrovskou hlavu, masivní čelisti a dokázali rozdrtit kost. Rozdíl byl v tom, že zatímco Tyrannosaurus rex lovil v otevřené krajině a zkrátka ,,vběhl na plac“, Simbakubwa se schovával v houští a vyčkával na vhodnou možnost výpadu na kořist.
Po rodinné stránce je vše otázkou teorií a spekulací. Samice Simbakubwy nejspíše měla vrh 1 až 3 mláďat, která na ní byla zcela závislá. Nejspíše se o ně starala pouze ona, nejsou žádné přímé důkazy a teorie o tom, že by o mláďata pečovala celá smečka. Simbakubwa byl spíše samotář, nežil ve smečce. Mláďata byla pravděpodobně ukrytá v doupěti někde hluboko ve vegetaci, popř. je samice ukryla do skalních úkrytů. Ideálně ovšem někam poblíž vody, aby měla na dosah budoucí kořist. Lovila v její blízkosti, vracela s k mláďatům a chránila je. Jelikož dospělý jedinec dosahoval obrovských rozměrů, trvalo delší dobu, než mláďata vyspěla, péče proto byla o to víc náročnější, než se vyvinula do úrovně, aby se osamostatnila.
Samice s mláďaty
Pomalé vyhynutí afrického krále
Simbakubwa byl zvyklý na to, schovat se v porostu, vegetaci, nebýt viděn, když sleduje svou kořist. Období miocénu ovšem později přineslo klimatické změny, se kterými se nedokázal vypořádat. Ochladilo se, životní prostředí vysychalo. Více se rozšiřovaly savany, lesy byly na ústupu, takže se neměl moc kam schovat. Případná kořist měla lepší podmínky pro to, aby se stihla před predátorem ukrýt, anebo vůbec mu nechodit na oči. V otevřením prostranství ho zahlédla snáz a on na otevřenou krajinu nebyl zvyklý.
Mimo to se v miocénu postupně rozšířily nové druhy šelem, např. Carnivora. Rychleji se přizpůsobily novým podmínkám pro život, byly rychlejší, obratnější, lovily ve smečkách, rychle se množily. Oproti nim byl Simbakubwa pomalejší, nelovil ve smečce, takže neměl moc šancí reálně něco ulovit. Navíc potřeboval hodně velkou kořist, aby se uživil kvůli své velikosti, a to se mu také nedařilo s takovou konkurencí.
Kromě toho se množil velice pomalu. Než mláďata vyrostla, trvalo to dost dlouho, takže populace postupně ubývala, než vymizela úplně. Péče o mladé trvala hodně dlouho, a kromě toho byla mláďata velice zranitelná, hrozila jim často smrt.
Ačkoliv Simbakubwa často připomíná lva, nebo hyenu, ani jeden z nich není jeho příbuzný. Jeho vývojová větev skončila a dnes není žádné zvíře, které by bylo jeho vzdáleným příbuzenstvem.
Zdroje:
