Článek
Z manželství mi zůstaly dvě holky, které skončily v mé výhradní péči, protože otec o ně u soudu neprojevil ani minimální zájem. Soudkyně mu jen vyměřila alimenty, které on někdy platí a někdy taky ne, takže s penězi to bylo najednou celkem složité.
Když jsme se rozvedli, holky byly malé, tři a jeden rok a já vlastně následující rok nedělala nic jiného, než se snažila postarat se o nás a vydělat nějaké peníze. Kdykoliv mi někdo pohlídal, ať už rodiče nebo kamarádky, já utíkala na brigádu, abych vydělala nějakou korunu navíc. Na osobní život jsem vůbec neměla čas.
Pak vzali starší a nakonec i mladší dceru do školky. Já si mohla najít plnohodnotné zaměstnání a začaly jsme žít trošku normálně. Najednou zbýval i nějaký čas jen pro mě a já se o sebe mohla začít zase starat a vrátit se ke svým koníčkům, které jsem kvůli mateřství a vydělávání peněz na tolik let odložila. Začala jsem cvičit, jezdit na kole a pomalu se i dostávala mezi lidi.
Tak jsem potkala Milana. Rodiče hlídali holky a já si udělala výlet na kole. Bylo pěkné odpoledne a já jela na kole na hrad, který je asi 10 kilometrů od nás. Zaparkovala jsem kolo a šla na prohlídku. Milan dělal průvodce a během celé prohlídky ze mne nespustil oči. Taky mne zajímal, tak jsme položila několik dotazů, abych projevila zájem. Když prohlídka skončila, zeptal se mě, jestli nemám čas si dát ještě kávu. Vůbec mu nevadilo, že jsem v cyklistických kalhotách a mám takový ten velký vycpaný zadek. Po kávě jsme si vyměnili číslo a začali si psát.
Líbil se mi. Nejenže byl opravdu hezký jako muž, ale byl chytrý, vzdělaný a měl široký rozhled. Na rozdíl od mého bývalého manžela vypadal, že je klidný a milý.
Takže když mě pozval na další schůzku, poprosila jsem rodiče, aby přišli hlídat holky a těšila se na rande. Vždyť to bylo po šesti letech první rande, na které mě někdo pozval. Těšila jsme se o to víc, že jsem už tři roky neměla sex a věděla jsem, že pokud se něco nezvrtne, dnes k tomu dojde. Normálně bych asi s mužem tak brzy do postele nešla, ale upřímně – tři roky jsou fakt dlouhá doba…
A taky k tomu došlo, po večeři jsme jeli k němu domů, dali si skleničku vína a netrvalo ani moc dlouho, než mne Milan poprvé políbil a já mu to opětovala. Nakonec jsme skončili v posteli. Nebylo to ale něžné milování, které jsem si představovala, spíš divoký a trochu hrubý akt. Na to jsem rozhodně nebyla zvyklá.
Protože mi po rozvodu nezbývalo moc peněz, bydlely jsme s holkami v malém bytě, kde byla jsem kuchyň a jeden pokoj. Takže jsme se scházeli u Milana a jeho seznámení s mými dětmi jsem odkládala. Asi po třech měsících jsem ale dospěla k rozhodnutí, že je chci navzájem seznámit, a naplánovala rodinný výlet. Milana jsme vzali sebou a on se od začátku holkám líbil. Snažil se na ně zapůsobit, přinesl každé dáreček a celou dobu s nimi žertoval. Výlet se prostě hrozně povedl a na příště už jsem Milana pozvala k nám.
Uvařila jsem výbornou večeři. Dala jsem si záležet, bylo to jak z nějakého Prostřena. Měli jsme polévku, hlavní jídlo i dezert, seděli u slavnostně prostřeného stolu. A po večeři jsme si pustili film, aby se holky cítily dobře.
Když jsem je nakonec uložila do postele, otevřeli jsme si s Milanem víno. Bylo nám spolu dobře, povídali jsme si a lahev byla za chvilku prázdná. Tak jsme otevřeli druhou a nakonec ještě jednu.
Bylo už po půlnoci a byl čas jít spát, protože jsem ráno musela vstávat kvůli holkám.
Milan spal se mnou v posteli, ale protože jsme spali všichni dohromady v jednom pokoji, říkala jsem mu, že dnes žádný sex nebude. Necítila jsem se dobře, nedokázala se dostatečně uvolnit, nechtěla jsem, aby se probudily holky a třeba nás přistihly. Milan říkal, že se aspoň pomazlíme, a to mi nevadilo. Ale on byl čím dál neodbytnější a najednou mi jeho ruce a doteky začaly být nepříjemné. Snažila jsem se ho odstrčit, ale on si na mne lehl a začal se mi dobývat do rozkroku. Nechtěla jsem sex a snažila se ho shodit, ale on se nedal. Cítila jsem jeho penis, jak do mne vniká. Nech mě, zuřivě jsem šeptala a bila ho pěstmi. Buď zticha, nebo vzbudíš holky, řekl mi a začal přirážet. Holky jsem vzbudit nechtěla, tak jsem ztuhla a snažila se to vydržet. Naštěstí to netrvalo příliš dlouho, Milan skončil a usnul. Já se rozbrečela, vzlykala potichu do polštáře a nevěděla, co mám dělat. Tu noc jsem vůbec neusnula a ráno Milana vypoklonkovala co nejdřív pryč.
Od té doby jsem ho neviděla. Snažil se mne několikrát kontaktovat, píše, volá, ale zatím jsem nenašla odvahu a chuť s ním mluvit. A popravdě nevím, jestli ještě někdy najdu.
