Článek
Pragano se stalo nejnavštěvovanějším v historii MS
Euforie z novodobého Nagana, překřtěného na „Pragano 2024“, se bude ještě dlouho mezi námi linout. Po titulu mistrů světa si však můžeme připsat hned několik dalších rekordů a prvenství, které se jen tak nepodaří zdolat a můžeme na ně být zaslouženě pyšní. Jedním z nich je první místo v žebříčku návštěvnosti hokejových šampionátů, v němž Praha s Ostravou pokořily samy sebe z roku 2015. Nový rekord se jen těsně nepodařilo přehoupnout přes 800 000, výsledných 797 727 diváků, kteří navštívili 64 zápasů, ale pořád berou dech. Průměr pak činil 12 464 na utkání.
Další rekordy padaly také na televizních obrazovkách, na nichž o sobotě a zlaté neděli ¾ diváků, kteří měli zapnutou televizi, sledovali právě napínavé zápasy naší reprezentace. Vůbec největší podíl si na tom dle očekávání odnesla stanice ČT sport, jež byla za celý šampionát nejsledovanější v zemi. Na góly neuvěřitelně bohaté sobotní utkání proti Švédsku sledovalo 1,8 milionu fanoušků, což byl však poněkud nečekaný propad proti klání s USA o postup do semifinále, které ve čtvrtek sledovalo až na dva miliony.
Finále trhalo ve sledovanosti dlouhodobé rekordy
Finálový zápas už byl ovšem úplně jiná liga, které pobláznila i ty, kteří hokeji běžně neholdují, avšak takovýto moment si nemohli nechat ujít. Ostatní televizní stanice jako TV Nova před ním raději odklidily své premiérové pořady a nasadily reprízy, aby jednak diváci nepřišli o své oblíbené příběhy, mnohem spíše však televize neměly žádnou šanci konkurovat hokeji a s odvysílanými reklamními bloky by si nevydělaly ani na slanou vodu.
Sledovanost se na ČT sport spolu se simultánním online přenosem na iVysílání vyšvihla na neuvěřitelných, a dlouho neopakovatelných, 3,74 milionů. V novodobé historii toto numero zaostalo pouze za legendárním Naganem z roku 1998, kdy se na finále proti Rusku koukalo 4,16 milionů Čechů. Ovšem na krátkou chvíli si finálový zápas pustilo dokonce 6,82 milionů, před čímž statistiky z Nagana daleko zaostávají. Další diváci pak pochopitelně sledovali zápas na velkoplošných obrazovkách na náměstích, v hospodách či rádiu, které do statistik zahrnuty nejsou.
MS by se mělo u nás konat častěji. Prospívá nejen Česku
Mnoho fanoušků, novinářů i organizátorů se proto ptá, zdali nepořádat mistrovství v Česku častěji než cca jednou za 10 let. Popularita a návštěvnost českých stadionů je totiž hojně podpořena také zahraničními návštěvníky ze Slovenska, Rakouska, Německa, Švýcarska nebo letos i Polska, kteří to k nám mají blízko a mohou sem dojíždět levněji autem nebo vlakem.
Pražská O2 Arena patří v současnosti mezi ty kapacitně největší, na kterých se v Evropě hraje hokej. Na stranu druhou na takové tamperské Nokia Areně a Riga Areně – pro 13 455, respektive 10 300 diváků, což také není málo – byl málokterý zápas kompletně vyprodán, tudíž problém nemusí být pouze v kapacitě. Naopak to může hovořit spíše o nižším zájmu Finů o domácí hokej v porovnání s Čechy, vyšším cenám za lístek a především větší vzdálenosti, kterou je pro mnoho vnitrozemských států možné překonat prakticky pouze letecky, a tedy s nemalými náklady navíc.
Tamější návštěvnost v letech 2023 (spolu s lotyšskou Rigou) a 2022 dosahovala pouze 442 160, respektive 347 628 diváků. To se může zdát v porovnání s Českem žalostně málo. Přitom v roce 1998 Finsko navštívilo 526 172 hokejových fandů.
Pakliže se podaří do příštího MS v Česku konečně dostavět brněnskou halu (plánováno na rok 2026), která nabídne kapacitu srovnatelnou s Prahou (až 12 700 míst), a vyladí se potíže s vnitřní teplotou negativně ovlivňující kvalitu ledu i výkon hokejistů (a problémy s překupníky), budeme mít možnost se honosit těmi nejlepšími a nejmodernějšími hokejovými halami v Evropě, ať výkony naší reprezentace dopadnou jakkoliv.
V současnosti jsou karty rozdány do roku 2028, které bude hostit Francie. Nyní však usiluje o kandidaturu pro rok 2029 Slovensko, o němž se mluví v souvislosti s tím, že by mu mohla vypomoci právě budoucí Brno Arena. Reálně by další šampionát mohlo hostit samotné Česko v roce 2030 nebo 2031.
Anketa
Zájem o český hokej nabírá po letech druhý dech, hlavně díky mladým, sympatickým hráčům
Velkou radost by z toho měli také restauratéři, hoteliéři a hospodští, kteří alespoň na pár dní zažívali žně z předcovidových let. Celé MS pak dle odhadů přispěje do státní kasičky stovkami milionů korun. V roce 2015 to například bylo 1,3 miliardy. I (drahého) piva se vypilo dost, asi půl milionu kousků. Češi tak opět potvrdili, že když se vyhrává, jdou vysoké ceny stranou ve prospěch sportovního fanatismu, který v hale uhrane i soupeře.
Současně jsou po „Praganu“ naděje v český hokej na nejvyšší možné úrovni rovnající se létům 1998 až 2012 a naštěstí na míle daleko od hubených let 2013-2023 (vyjma bronzu 2022). Z nové generace mladých hokejistů nároďáku kromě fantastických výkonů vyzařuje i vysoká míra sympatie a skromnosti – kdy např. někteří z nich jako Červenka nebo Dostál nepodléhají alkoholovému opojení ani se zlatou medailí na krku – a nyní slouží jako dokonalé vzory pro budoucí hokejisty a jako opravdoví národní hrdinové pro celou českou mládež, která jinak vyrůstá v obklopení celebrit opačných mravů, hodnot a závislostí. A to je něco, co čím dál rozdělující se národ opět pevně spojuje do jednoho silného celku a dává nám patřičný důvod být alespoň v něčem náležitě hrdý na svou zemi. O to větší důvod si tyto momenty opakovat dříve než jednou za deset a více let. A snad i s Voráčkem za mikrofonem.
